Kon-Tiki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vor Kon-Tiki ve stejnojmenném museu v Oslu

Kon-Tiki byl vor z balsového dřeva, na kterém roku 1947 norský antropolog, zoolog, archeolog, spisovatel a cestovatel Thor Heyerdahl s pěti dalšími muži přeplul Tichý oceán od jihoamerického pobřeží až do Polynésie. Vor byl pojmenován po bohu Virakočovi, který byl v mytologii starých Inků bohem slunce. Jeho původní jméno mělo být Kon-Tiki.

Heyerdahl byl přesvědčen, že lidé z Jižní Ameriky mohli osídlit Polynésii ještě v období před Kolumbem. Cílem jeho expedice bylo ukázat, že plavba z Jižní Ameriky do Polynésie je možná i bez moderního vybavení, což by podpořilo jeho teorii o jejím osídlení. Jeho expedice takto doplout dokázala, ačkoli oproti starým Inkům disponovala některými výdobytky moderní doby (rádiem, sextantem, hodinami či kovovým nožem).

Expedice Kon-Tiki byla sponzorován jak ze soukromých zdrojů, tak z darů a vybavení armády USA. Heyerdahl a jeho malá skupina dorazili do Peru, kde s podporou místních úřadů sestrojili vor z balsového dřeva (bez jediného hřebíku nebo šroubu) tak, jak to jen bylo podle nákresů španělských conquistadorů možné. Na cestu se vydali 28. dubna 1947. Heyerdahl a jeho pět společníků urazili na voru za 101 dní plavby více než 6800 km. 7. srpna 1947 byla plavba ukončena za poměrně dramatických okolností na útesu Raroia.

Kniha Thora Heyerdahla o jeho expedici se stala celosvětovým bestsellerem, byla přeložena do 70 jazyků a celosvětově se prodalo na 50 000 000 výtisků. Poprvé byla publikována roku 1950 pod názvem Expedice Kon-Tiki: Na voru přes jižní moře. Originál voru Kon-Tiki je dnes k vidění v muzeu Kon-Tiki v norském Oslu.

Posádka[editovat | editovat zdroj]

Posádku Kon-Tiki tvořilo pět Norů a jeden Švéd. Byli to:

Plavba[editovat | editovat zdroj]

Kon-Tiki vyplul z peruánského města Callao 28. dubna 1947. Prvních 50 mil na otevřené moře byl vlečen lodí peruánských námořních sil jménem Guardina Rios. Od té doby již vor plul vlastními silami na západ, unášen Humboldtovým proudem. Posádka poprvé uviděla zemi 30. července, když doplula na dohled atolu Puka-Puka. S lidmi se cestovatelé poprvé dostali do krátkého kontaktu 4. srpna na ostrově Angatau, nepodařilo se jim ale přistát. 97. den plavby dopluli k atolu Angatau a o čtyři dny později jejich vor ztroskotal u ostrova Raroia v souostroví Tuamotu. Kon-Tiki urazil přibližně 3770 námořních mil (cca 6980 km) za 101 dnů, průměrnou rychlostí 1,5 uzlů.

Po několika dnech strávených na pustém ostrůvku je nalezli lidé ze sousedního ostrova, když si povšimli zbytků voru plovoucích v moři. Cestovatelé strávili ještě několik dní v domorodé vesnici, než byli dopraveni i se zbytky voru na Tahiti francouzskou lodí Tamara.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Thor Heyerdahl, Kon-Tiki Ekpedisjonen, nakladatelství Gyldengal, Oslo, 1951
  • Thor Heyerdahl, Ve znamení Kon-Tiki, nakladatelství Mladá Fronta, Praha, 1958

Webové odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kon-Tiki ve Wikimedia Commons