Komonice zubatá
 Komonice zubatá | |
|---|---|
 Komonice zubatá (Melilotus dentatus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Rod | komonice (Melilotus) |
| Binomické jméno | |
| Melilotus dentatus (Waldst. et Kit.) Pers., 1807 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Komonice zubatá (Melilotus dentatus) je středně vysoká, žlutě kvetoucí, dvouletá, planě rostoucí rostlina vlhkých míst. V České republice je počítána mezi původní druhy rodu komonice a zároveň řazena mezi rostliny silně ohrožené (C2t) vyhynutím.[1][2]
Výskyt
Bylina je euroasijského původu, vyskytuje se od západních hranic Německa pře Střední Evropu, Balkán, Skandinávii a evropské Rusko až na Kavkaz, její značně nespojitý areál dále sahá na západní Sibiř, do Střední Asie, severní Číny a Mongolska. V České republice nebývala ani v minulosti hojná, nyní roste poměrně vzácně ve dvou nesouvisejících oblastech, jedna se nachází v severozápadních Čechách a druhá pokrývá jižní Moravu.[1][3][4][5]
Ekologie
Často vyrůstá na vlhkých nebo střídavě vlhkých stanovištích, která jsou různě zasolená. Vyskytuje se na pastvinách i sečených loukách, v rákosinách, příkopech podél cest i v přímé blízkosti lidských obydlí. Roste na živinami bohatých jílovitých půdách s neutrální až zásaditou reakcí, které sice bývají podmáčené až přeplavované, ale v suchém létě obvykle vysychají. Kvete od června do září, plody dozrávají od července do října. Ploidie druhu je 2n = 16.[1][3][5]
Popis
Na počátku druhého roku vyrůstá z přízemní růžice listů přímá, pevná, rýhovaná, odspodu větvená lodyha 20 až 60 cm dlouhá. Rostlina má kůlovitý, dlouhý a poměrně hrubý kořen s mnoha vlásečnicovými kořínky porostlými výrůstky s hlízkami se symbiotickými bakteriemi jímající vzdušný dusík a obohacující jím půdu. Lodyha je porostla trojčetnými, řapíkatými listy. Jejich lístky jsou krátce řapíkaté, střední má řapík delší, čepele jsou podlouhle kopinaté, 25 až 50 mm dlouhé a 4 až 8 mm široké, světle zelené a lysé, mají 7 až 14 párů postranních žilek a po obvodě jsou ostře pilovitě zubaté (až 55 párů zubů). Zelené palisty jsou kopinaté, ostře zakončené, asi 10 mm dlouhé a zoubkované.
Květenství je hustý, 2 až 5 cm dlouhý hrozen vyrůstající z paždí listů, po odkvětu se prodlužuje. Je tvořen 15 až 50 světle žlutými květy 3 až 5 mm velkými, které slabě voní, mají krátké stopky a jsou převislé. Kalich je široce zvonkovitý, zelený, 1,5 mm dlouhý a má špičaté cípy delší než trubku. Světle žlutá koruna je velká 4 mm a má obvejčitou pavézu mírně vykrojenou a člunek stejně dlouhý jako křídla. Elipsovitý semeník obsahuje dvě vajíčka. Rostliny jsou cizosprašné, opylovány jsou hmyzem lákaným na nektar.
Plod je tmavohnědý, lysý, elipsovitý lusk 4 mm dlouhý a 3 mm široký. Obsahuje jedno až dvě hladká semena srdčitého tvaru, asi 2 mm velká, která jsou zbarvená žlutozeleně až hnědě.[1][3][5][6]
Význam
Komonice zubatá se v oblastech se zasolenými půdami někdy vysévá jako krmivo pro dobytek, který ji rád spásá. Je dobrou medonosnou rostlinou.[3][7]
Poznámka
Rostlina byla ve stejném roce (1807) nezávisle na sobě vědecky popsána pod různými jmény. Jednak ji botanik Christiaan Hendrik Persoon pojmenoval Melilotus macrorrhizus a současně český botanik Franz de Paula Adam hrabě Waldstein společně s maďarským botanikem Pálem Kitabelem ji dali jméno Melilotus dentatus. V literatuře se objevují obě jména.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d CIBULKA, Radim. BOTANY.cz: Komonice zubatá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 19.09.2007 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online.
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631-645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 10.05.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ a b c d e RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Komonice zubatá, s. 136-137.
- ↑ US National Plant Germplasm System: Melilotus dentatus [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Komonica zúbkatá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2017-05-10]. S. 248-251. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ LI, Shugang; XU, Langran; CHEN, Dezhao et al. Flora of China: Melilotus dentatus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AFONIN, Alexandr Nikolajevič; GREENE, Stephanie; DZJUBENKO, Nikolaj Ivanovič et al. Melilotus dentatus [online]. Interactive Agricultural Ecological Atlas of Russia and Neighboring Countries, RU, rev. 2009 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Galerie komonice zubatá na Wikimedia Commons
Taxon Melilotus dentatus ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření komonice zubaté v ČR
