Komandorské ostrovy
| Komandorské ostrovy | |
|---|---|
 Mapa Komandorských ostrovů | |
| Geografie | |
| Poloha | 55° s. š., 166°24′ v. d. |
| Rozloha | 1 848 km² |
| Počet ostrovů | 4 |
| Časové pásmo | UTC+12[1] |
| Hlavní ostrov | Beringův ostrov |
| Země | |
| Stát |  Rusko |
| Provincie | Aleutský rajón |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 677[2] (2010) |
| Hustota zalidnění | 0,3 |
| Etnika | Rusové, Aleuti |
| Jazyk | ruština |
  Komandorské ostrovy | |
Komandorské ostrovy (rusky Командорские острова)[3] je malé souostroví v Kamčatské oblasti v Rusku ležící u východního břehu Kamčatky v Beringově moři. Geologicky jsou nejzápadnější výspou Aleutských ostrovů,[3] jelikož jsou však od nich odděleny několika sty kilometry oceánu a navíc přísluší Ruské federaci, zpravidla se k nim nezapočítávají.
Komandorské ostrovy jsou nazývány Královstvím mlhy a větrů. Počasí se zde mění cca každých 30 minut a slunce zde svítí maximálně dva týdny v roce.[4]
V roce 2005 byly ostrovy zařazeny mezi uchazeče o zápis do Seznamu světového dědictví v Rusku.[5]
Ostrovy[editovat | editovat zdroj]
Tvoří je Beringův ostrov, ostrov Mednyj a dva malé ostrůvky.[3]
| ostrov | rusky | rozloha (km²) |
nejvyšší vrchol | max.nadm.výška (m) | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Beringův ostrov | Остров Беринга | 1660 | Pik Steller | 755 |
| 2 | Mednyj | Остров Медный | 186 | Pik Steněžer | 647 |
| 3 | Toporkov | Остров Топорков | 0,5 | ? | 9 |
| 4 | Arij | Арий Камень | ? | ? | 53 |
Historie[editovat | editovat zdroj]
Komandorské ostrovy byly objeveny Vitem Beringem v roce 1741 během druhé kamčatské expedice. Na zpáteční cestě z Aljašky na Kamčatku byla Beringova loď Svatý Petr poškozena bouří a uvízla na pobřeží ostrova Avača, který byl později přejmenován na Beringův ostrov. Kvůli zhoršujícímu se počasí byl Bering se svým mužstvem přinucen přezimovat na ostrově a 19. prosince 1741 zde zemřel - pravděpodobně na celkové vyčerpání. Zimu nepřežilo i 18 dalších členů posádky.
Na původně neobydlených ostrovech začala kolem roku 1825 rusko-americká společnost usazovat Aleuťany, aby pro společnost lovili kožešinovou zvěř, a ty později následovali ruští osadníci. Aleuťané sem byli sestěhovávání především z ostrovů Attu a Atka.
Asi 160 km jižně od souostroví došlo 27. března 1943 k bitvě mezi japonskými a americkými námořními silami – bitva u Komandorských ostrovů.
Osídlení[editovat | editovat zdroj]
Největší osídlení představuje vesnice Nikolskoje[6] (624 obyvatel v roce 2023).
Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]
Díky zvláštnostem geografické polohy, geologické historie a unikátním oceánografickým a klimatickým podmínkám se na Komandorských ostrovech a přilehlé vodní ploše vytvořila jedinečná flóra a fauna. Nalézají se zde druhy asijského i severoamerického původu.
Fauna[editovat | editovat zdroj]
Fauna Komandorských ostrovů je velmi různorodá. Existují zde suchozemská zvířata a také mořští bezobratlí, mořské ryby, ptáci a savci. Nejsou zde žádní obojživelníci a plazi. Na ostrovech bylo zaznamenáno více než 40 druhů savců.
Samotné ostrovy obývá pouze jeden původní druh – polární liška ostrovní, kterou představují dva endemické poddruhy: Beringův a Měďnovský. 4 druhy hlodavců (hraboš s červeným hřbetem, myš domácí, krysy černé a šedé) byly na ostrovy zavlečeny náhodou koncem 19. a začátkem 20. století. Velmi dobře se zde aklimatizoval sob. Dalším náhodným vetřelcem se stal americký norek, který unikl z kožešinové farmy.
Nejpočetnější skupinou jsou mořští savci (mořské vydry, ploutvonožci a kytovci). Všech 10 druhů ploutvonožců severního Tichého oceánu je zastoupeno na těchto ostrovech. Od roku 2005 se na ostrovech pravidelně objevuje tuleň severní a lachtan kalifornský. Na ostrovech jsou velká hnízdiště tuleňů severních, která čítají až 200 tisíc jedinců. Chová se zde lachtan.
Fauna kytovců je nejrozmanitější – 21 druhů. Ve vodní oblasti je však běžných a četných pouze 7 druhů (kapek severní, vorvaň, kosatka, sviňucha bílá, keporkak, plejtvák myšok a plejtvák malý).
.jpg)
Až do konce 18. století žila v pobřežních vodách Stellerova mořská kráva, která byla hlavním zdrojem masa pro ruské výpravy do okolních vod.
Nikde jinde se nenachází taková rozmanitost mořských savců jako na Komandorských ostrovech.[7]
Existuje zde více než 108 druhů ryb, nejpočetnější čeledí jsou lososi a platýsi.[8]
Flóra[editovat | editovat zdroj]
Podle zvláštností krajinné struktury patří Komandorské ostrovy do skupiny luční-tundrové krajiny. Hřeben Komandorských ostrovů se od nejbližších Aleutských ostrovů liší absencí moderního vulkanismu, vysokou biologickou diverzitou a spojením severoasijské a severoamerické flóry. Na ostrovech není žádná dřevnatá vegetace a to hlavně kvůli nízkým letním teplotám, silnému větru a stálé oblačnosti.
Vrbiny jsou nejběžnějším typem keřové vegetace na ostrovech, dosahují výšky až 3,5 m.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31 [cit. 2012-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07. (rusky)
- ↑ Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации (xls). www.perepis-2010.ru [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-24.
- ↑ a b c Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-04-03]. Heslo КОМАНДО́РСКИЕ ОСТРОВА́. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-27. (rusky)
- ↑ Televizní noviny. Česká televize [online]. [cit. 2021-03-03]. Dostupné online.
- ↑ The Commander Islands (Comandorsky State Nature Reserve) - UNESCO World Heritage Centre [online]. UNESCO World Heritage Centre [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Komandorské ostrovy: Raj na konci sveta. NikonBLOG.sk [online]. 2019-06-12 [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Млекопитающие — commanderislands.ru [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Ихтиофауна Командорских островов — commanderislands.ru [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Общая характеристика растительного покрова Командорских островов — commanderislands.ru [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Komandorské ostrovy na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Komandorské ostrovy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- (rusky) Fotografie Komandorských ostrovů
