Kolovník zašpičatělý
 Kolovník zašpičatělý | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | slézotvaré (Malvales) |
| Čeleď | slézovité (Malvaceae) |
| Podčeleď | lejnicové (Sterculioideae) |
| Rod | kolovník (Cola) |
| Binomické jméno | |
| Cola acuminata Schott & Endl., 1832 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kolovník zašpičatělý (Cola acuminata), česky též kola zašpičatělá, je strom z čeledi slézovitých (Malvaceae), kde je zařazen v podčeledi lejnicových (Sterculioideae). Roste převážně v západní Africe. Kolovník obsahuje přes 50 druhů, nejvýznamnější jsou kolovník zašpičatělý a kolovník lesklý, které se pěstují pro kolová semena, která jsou dodnes vysoce ceněna.
Historie a výskyt
Kolová semena jsou na některých územích Afriky používána jako místní platidlo. Muslimové považují kolová semínka za posvátná. Kolovník pochází ze střední a západní Afriky, kde roste v deštných pralesích. Pěstuje se v Nigérii, Súdánu, Americe a dále se jeho pěstování rozšířilo do Mexika a Brazílie. Vyskytuje se i v Asii a jižních tropických oblastech Indie.
Popis
Kolovník zašpičatělý je strom, který měří 15 až 20 m. Připomíná vzhledem kaštan koňský. Má oválné, kožovité, 20 cm dlouhé a 7 cm široké listy. Čepel listů je kadeřavá, řapík má přibližně 4 cm. Květy jsou jedno- nebo oboupohlavné. Kvetou bíle, jsou seskupené do hroznů, které vyrůstají na starších větvích. Samičí květy jsou o něco málo větší než květy samčí. Plody kolovníku jsou podlouhlé (20-22 cm dlouhé) měchýřky. Zralé jsou nahnědlé. Mladé měchýřky jsou složené do kulovitého útvaru. Bývá jich 5. Každý obsahuje 5-13 semen. Osemení je bílé a má sladkokyselou chuť. Vnitřek obsahuje zárodek s 3-5 načervenalými dělohami, které jsou nahořklé.
Složení
Semena obsahují převážně škrob, dále v menším množství theobromin, kofein, třísloviny, silice a barvivo kolová červeň. Vysoký obsah škrobu a povzbuzujícího kofeinu je příčinou, že kolovníková semena jsou vyhledávána domorodci. Semeno se suší na slunci, až z něj zbude jen tvrdý kolový oříšek, který domorodci krájejí na kolečka. Nejprve má nahořklou a později nasládlou chuť. Tiší také žízeň.
Použití
Poprvé byla semena koly použita v 19. století. Tehdy americký lékárník John Pemberton uvedl na trh nápoj obsahující víno a výtažky z kokainovníku pravého a kolovníku lesklého. Při prohibici ve 30. letech 20. století bylo víno nahrazeno sodou a nápoj nazván Coca-Cola. Avšak i prodej tohoto nápoje byl zakázán, neboť se u něj prokázaly narkotické účinky kokainu. V dnešní době Coca-Cola už neobsahuje ani výtažky z koky. V roce 1935 pak německá čokoládovna Hildebrand uvedla na trh energetickou čokoládu Scho-ka-kola, v níž byl jednou z hlavních složek výtažek z kolového oříšku. Tato čokoláda se vyrábí dodnes. Dnes se kolovník používá hlavně ve farmaceutickém průmyslu pro výrobu povzbuzujících preparátů (kolové víno, kolové tabletky). V potravinářském průmyslu se používají při výrobě osvěžujících nápojů a některých energetických čokolád. Mezi černými domorodci v severní Africe je zvyk žvýkání kolových oříšků značně rozšířen.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04]
- ↑ KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Kola zašpičatělá, s. 94.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kolovník zašpičatělý na Wikimedia Commons - Web Biolib
- web Oko
