Kolovník zašpičatělý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kolovník zašpičatělý

Kolovník zašpičatělý
Kolovník zašpičatělý
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Podtřída: Dilleniidae
Řád: slézotvaré (Malvales)
Čeleď: slézovité (Malvaceae)
Podčeleď: lejnicovité (Sterculioideae)
Rod: kolovník (Cola)
Binomické jméno
Cola acuminata
Schott & Endl., 1832

Kolovník zašpičatělý (Cola acuminata), či Kola zašpičatělá je strom z čeledi slézovitých (Malvaceae) kde je zařazen v podčeledi lejnicovitých (Sterculioideae). Roste převážně v západní Africe. Kolovník obsahuje přes 50 druhů, nejvýznamnější jsou kolovník zašpičatělý a kolovník lesklý, které se pěstují pro kolová semena, která jsou dodnes vysoce ceněna.

Historie a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Kolová semena jsou na některých územích Afriky používána jako místní platidlo. Muslimové považují kolová semínka za posvátná. Kolovník pochází ze střední a západní Afriky, kde roste v deštných pralesech. Pěstuje se v Nigérii, Súdánu, Americe a dále se jeho pěstování rozšířilo do Mexika a Brazílie. Vyskytuje se i v Asii a jižních tropických oblastech Indie.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kolovník zašpičatělý je strom, který měří 15 až 20 m. Připomíná vzhledem kaštan koňský. Má oválné, kožovité, 20 cm dlouhé a 7 cm široké listy. Čepel listů je kadeřavá, řapík má přibližně 4 cm. Květy jsou jedno- nebo oboupohlavné. Kvetou bíle, jsou seskupené do hroznů, které vyrůstají na starších větvích. Samičí květy jsou o něco málo větší než květy samčí. Plody kolovníku jsou podlouhlé (20-22 cm dlouhé) měchýřky. Zralé jsou nahnědlé. Mladé měchýřky jsou složené do kulovitého útvaru. Bývá jich 5. Každý obsahuje 5-13 semen. Osemení je bílé a má sladkokyselou chuť. Vnitřek obsahuje zárodek s 3-5 načervenalými dělohami, které jsou nahořklé.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Semena obsahují převážně škrob, dále v menším množství theobromin, kofein, třísloviny, silice a barvivo kolová červeň. Vysoký obsah škrobu a povzbuzujícího kofeinu je příčinou, že kolovníková semena jsou vyhledávána domorodci. Semeno se suší na slunci, až z něj zbude jen tvrdý kolový oříšek, který domorodci krájejí na kolečka. Nejprve má nahořklou a později nasládlou chuť. Tiší také žízeň.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byla semena koly použita v 19. století. Tehdy americký lékárník John Pemberton uvedl na trh nápoj obsahující víno a výtažky z kokainovníku pravého a kolovníku lesklého. Při prohibici ve 30. letech 20. století bylo víno nahrazeno sodou a nápoj nazván Coca-Cola. Avšak i prodej tohoto nápoje byl zakázán, neboť se u něj prokázaly narkotické účinky kokainu. V dnešní době Coca-Cola už neobsahuje ani výtažky z koky. V roce 1935 pak německá čokoládovna Hildebrand uvedla na trh energetickou čokoládu Scho-ka-kola, v níž byl jednou z hlavních složek výtažek z kolového oříšku. Tato čokoláda se vyrábí dodnes. Dnes se kolovník používá hlavně ve farmaceutickém průmyslu pro výrobu povzbuzujících preparátů (kolové víno, kolové tabletky). V potravinářském průmyslu se používají při výrobě osvěžujících nápojů a některých energetických čokolád. Mezi černými domorodci v severní Africe je zvyk žvýkání kolových oříšků značně rozšířen.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Kola zašpičatělá, s. 94.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]