Kolie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Border kolie pasoucí ovce

Kolie je obecné, původní označení pro ovčácké psy v severní Anglii a Skotsku. Jméno možná pochází z keltštiny, kde je odvozené od slova „užitečný“, spíše však vzniklo zkrácením názvu „colley dog“, kde „colley“ je staré místní jméno pro plemeno černohlavých ovcí.[1] Obecně jsou kolie středně velcí, aktivní a inteligentní psi se silným instinktem k pasení, dodnes využívání jako pracovní psi k pohánění stád ovcí, jejich temperament a rychlost učení je činí vhodnými také k některým psím sportům, jako je obedience nebo agility.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dlouhosrstá kolie překonávající skokovou překážku při agility

Historie kolie je nedílně spojena s historií chovu ovcí na Britských ostrovech. Ovce domácí se zde začala chovat o období mezi 4000 - 2000 lety př. n. l.[2], přičemž v té době už byly ve zbytku Evropy přítomná původní plemena evropských ovčáků i ovčáckých psů, kteří pocházeli z Asie. Oba dva typy se společně s ovcemi dostali i do Velké Británie. Evropský, původní typ ovčáckého psa, je typický klínovitou hlavou, vzpřímenýma nebo poloklopenýma ušima a krátká srst v obličejové partii, naproti tomu asijský typ pravděpodobně pochází ze psů příbuzným apsům, je bohatě osrstěn včetně obličeje a uši jsou klopené.[3]

Na rozdíl od kontinentální Evropy nebyla v Anglii v historické době používána ovčácká plemena ke strážení stád proti divokým šelmám, protože medvěd a rys zmizel z volné přírody Británie už před příchodem Římanů[4] a k lovu vlků byli používáni psi typu mastifa a velcí hrubosrstí chrtové, jejímž potomky je dnešní irský vlkodav nebo skotský jelení pes. Proto z Anglie nepochází žádné plemeno tzv. pasteveckého psa, jejichž úlohou je především ochrana stád, a místo toho byli kolie využívány výhradně k pasení, k ovládání stád podle pokynů pastýře.

Ovčácká plemena asijského typu, staroanglický ovčák a bearded kolie, mají společný původ a jako samostatná plemena jsou rozlišováni až od konce 19. století.[5] Dnešní bearded kolie pochází z ovčáckých psů skotských pastevců a ze Západní vysočiny (West highland) zvaných Highland kolie, staroanglický ovčák se uplatňoval především na západě Anglie a v povodí řeky Tweed. Třetí plemeno psa ze stejné skupiny, Cumberlandský ovčák, je dnes už vyhynulý. Vzdálenější příbuzný těchto psů je dnešní Jihoruský ovčák a polský nížinný ovčák.

Ovčáci evropského typu byli tradičně chování v severních oblastech Anglie a ve Skotsku.[6] Velký rozvoj nastal na konci 16. a začátkem 17. století, kdy díky poptávce po ovčí vlně docházelo k rozšiřování chovu ovcí.[7] Vzniklo velké množství místních rázů kolií, mezi jinými Dorset sheepdog, Galway kolie, Welsh Grey kolie nebo Highland kolie. Dnes z těchto plemen do dnešních dnů zůstala skotská kolie, později rozdělená na dvě samostatná plemena, krátkosrstou a dlouhosrstou kolii, malé plemeno kolie Shetlandských ostrovů, šeltie, a border kolie.

Psi asijského i evropského typu byli mezi sebou běžně kříženi, přesto se však typické rozdíly zachovaly až do současnosti. Protože po staletí byla nejdůležitější kvalitou kolie její pracovní upotřebitelnost, byly v případě potřeby kříženi i s dalšími plemeny, například krátkosrstá kolie byla křížena s molossoidními plemeny používanými k hlídání obydlí.[8] Kolie samotné jsou jedním z předků australské kelpie a skrze ní i australského honáckého psa.

Současná plemena kolií[editovat | editovat zdroj]

Uznaná FCI[editovat | editovat zdroj]

Bearded Collie.jpg Bearded kolie Amerikanischer Collie.jpg Kolie dlouhosrstá
Oldenglishsheepdog0b.jpg Bobtail Smooth Collie 600.jpg Kolie krátkosrstá
BC Rüde.jpg Border kolie Sheltie August 2009.JPG Sheltie

Neuznaná FCI[editovat | editovat zdroj]

Welsh Sheepdog.jpg Velšský ovčák - Welsh Sheepdog

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CÍSAŘOVSKÝ, Michal. Pes. Praha : Altercan, 2008. 902 s. Dále Císařovský, Pes. ISBN 978-80-900820-1-4. Kapitola Ovčáci, s. 436. (česky) 
  2. Císařovský, Pes, s. 392
  3. Císařovský, Pes, s. 394
  4. Císařovský, Pes, s. 416
  5. Císařovský, Pes, s. 415
  6. Císařovský, Pes, s. 417
  7. Císařovský, Pes, s. 436
  8. Císařovský, Pes, s. 437

.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CÍSAŘOVSKÝ, Michal. Pes. Praha : Altercan, 2008. 902 s. ISBN 978-80-900820-1-4.  
  • NAJMANOVÁ, D.; HUMPÁL, Z.. Atlas plemen psů. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1981. 262 s. ISBN 80-07-000-25-9.