Kolektor (tunel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Technický tunel v Zürichu ve Švýcarsku
Kolektor v Torontu v Kanadě

Kolektor je tunel vedený pod povrchem v různých hloubkách, který slouží k ukládání inženýrských sítí a nahrazuje v zemi uložené sítě. Slouží např. k uložení kabelových rozvodů, telekomunikační sítě či k potrubní poště.

Výhoda použití kolektorů oproti pokládání kabelů do země je snadnější údržba, odstraňování závad, výměna nebo pokládání nových sítí na existujících trasách, neboť není nutné po trase vykopávat zeminu.

[editovat] Typy podle výstavby

Podle způsobu výstavby lze kolektory dělit na:

  • Ražené hloubkové kolektory
  • Hloubené kolektory
  • Mělce ražené kolektory
  • Kolektorové podchody
  • Technické chodby - pokračování kolektorů v rámci staveb

Technické požadavky na české kolektory stanoví ČSN 73 7505 Sdružené trasy městských vedení technického vybavení.

[editovat] Historie a konkrétní sítě

Kolektorová síť byla budována v letech 18631904 v Londýně. Roku 1920 byla zprovozněna ve švýcarském Curychu a v letech 19281929 v Berlíně.[1]

V Praze je systém kolektorů dlouhý 90 kilometrů. Byl zde budován již od roku 1969 a v budoucnu se plánuje jeho rozšíření na asi 120 km. Pražské kolektory jsou vysoké 2,4 m a široké 2,7 m a spravuje je společnost Kolektory Praha.

V Brně je délka kolektorové sítě, budované od roku 1973, cca 21 km. Průměr brněnských primárních kolektorů je 5 m, sekundárních 3 m. Jejich správcem je a. s. Technické sítě Brno.

Jednotlivé kolektory bez ucelenější koncepce byly vybudovány i v Plzni, Mostě, Karlových Varech, Jihlavě, Ústí nad Labem a Ostravě.[1]

[editovat] Reference

  1. a b O kolektorech, Kolektory Praha a. s.
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích