Kolektor (tunel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Technický tunel v Zürichu ve Švýcarsku
Kolektor v Torontu v Kanadě

Kolektor je tunel vedený pod povrchem v různých hloubkách, který slouží k ukládání inženýrských sítí a nahrazuje v zemi uložené sítě. Slouží např. k uložení kabelových rozvodů, telekomunikační sítě či k potrubní poště.

Výhoda použití kolektorů oproti pokládání kabelů do země je snadnější údržba, odstraňování závad, výměna nebo pokládání nových sítí na existujících trasách, neboť není nutné po trase vykopávat zeminu.

Typy podle výstavby[editovat | editovat zdroj]

Podle způsobu výstavby lze kolektory dělit na:

  • Ražené hloubkové kolektory
  • Hloubené kolektory
  • Mělce ražené kolektory
  • Kolektorové podchody
  • Technické chodby - pokračování kolektorů v rámci staveb

Technické požadavky na české kolektory stanoví ČSN 73 7505 Sdružené trasy městských vedení technického vybavení.

Historie a konkrétní sítě[editovat | editovat zdroj]

Kolektorová síť byla budována v letech 18631904 v Londýně. Roku 1920 byla zprovozněna ve švýcarském Curychu a v letech 19281929 v Berlíně.[1]

V Praze je systém kolektorů dlouhý 90 kilometrů. Byl zde budován již od roku 1969 a v budoucnu se plánuje jeho rozšíření na asi 120 km. Pražské kolektory jsou vysoké 2,4 m a široké 2,7 m a spravuje je společnost Kolektory Praha.

V Brně je délka kolektorové sítě, budované od roku 1973, cca 21 km. Průměr brněnských primárních kolektorů je 5 m, sekundárních 3 m. Jejich správcem je a. s. Technické sítě Brno.

Jednotlivé kolektory bez ucelenější koncepce byly vybudovány i v Plzni, Mostě, Karlových Varech, Jihlavě, Ústí nad Labem a Ostravě.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b O kolektorech, Kolektory Praha a. s.