Koleda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O staroslovanském svátku zvaném Koleda pojednává článek Kračun.

Koleda označuje původně píseň,[zdroj⁠?] kterou děti zpívají během velkých křesťanských svátků (Vánoce, Tří králů, den sv. Řehoře (12. března), Velikonoce[1]) při obcházení jednotlivých domů, kdy „si koledují“ o výslužku, kterou představovalo především jídlo nebo pití; tento zvyk se dnes udržel už pouze na vsích. Postupně však se slovo koleda stalo označením písně s vánoční tematikou, původně s náboženským obsahem, v posledním století však i bez něho. Tradiční koledy mají silnou melodii, často založenou na středověkých sborových vzorech, a sloku následovanou refrénem, často zpívaným sborově.

Historie Křesťanských vánočních koled sahá do 13. století, podle legendy je autorem první koledy svatý František z Assisi (11811226). Jednou ze zajímavostí je, že v 15. století bylo v Polsku přeloženo hodně koled z češtiny, šlo o koledy Jednoty bratrské. Vánoční koledy se zpívaly původně pouze během doby vánoční, v posledním půlstoletí se však oproti původní tradici zpěvu adventních písní a rorát začaly zpívat již během adventu.

Koledou se též nazývá v některých zemích, zvláště v Polsku, každoroční sbírka, se kterou katoličtí kněží obcházejí farnost, aby si vykoledovali na živobytí.

Slovo „koleda“ je všeslovansky rozšířeno, praslovanština jej přejala z latinského calendae (první den v měsíci) a pohanští Slované slovem koleda označovali slavnosti spojené se zimním slunovratem.[2]

Reference

  1. ZÍBRT, Čeněk. Smrt nesem ze vsi... Pomlázka se čepejří. Praha: F. Šimáček, 1910. – str. 56
  2. Jiří Rejzek: Český etymologický slovník, LEDA, Voznice, 2001, str. 285, podle: V. Machek: Etymologický slovník jazyka českého, 2., opravené a doplněné vydání, Praha, 1968

Literatura

  • ZÍBRT, Čeněk. Hoj, ty štědrý večere : Od vánoc koledou do Nového roku. Praha: Šimáček, 1910. Dostupné online. - kapitola Koleda, s. 8-18. 

Související články

Externí odkazy