Kolešovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kolešovice
Starý a Nový zámek Kolešovice
Starý a Nový zámek Kolešovice
Znak obce KolešoviceVlajka obce Kolešovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRakovník
Obec s rozšířenou působnostíRakovník
(správní obvod)
OkresRakovník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel825 (2023)[1]
Rozloha15,36 km²[2]
Nadmořská výška376 m n. m.
PSČ270 02
Počet domů308 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduKolešovice 212
270 02 Kolešovice
kolesovice@knezevesko.cz
StarostaJaroslav Kovář
Oficiální web: www.kolesovice.cz
Kolešovice na mapě
Kolešovice
Kolešovice
Další údaje
Kód obce541893
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kolešovice (německy Koleschowitz) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, necelých 10 km severozápadně od Rakovníka. Žije zde 825[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatých Petra a Pavla
Kolešovický zámek
Kolešovická škola

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1318, kdy zde držel tvrz Vojslav z Kolešovic (woyslay de kollessowicz). Název je, stejně jako u dvou nedalekých vesnic jménem Kolešov, odvozen od osobního jména Koleš, domácké podoby jinak nedoloženého jména Kolimír.[4]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Cheb, politický okres Žatec, soudní okres Jesenice[5]
  • 1855 země česká, kraj Žatec, soudní okres Jesenice
  • 1868 země česká, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice
  • 1939 Sudetenland, vládní obvod Karlovy Vary, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice[6]
  • 1945 země česká, správní okres Podbořany, soudní okres Jesenice[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Kolešovice (něm. Koleschowitz, přísl. Heřmanov, 1482 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, Společenstvo potravních, stavebních a oděvních živností) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] lékař, zvěrolékař, 3 pekaři, banka Kreditanstalt der Deutschen, sklad piva, bednář, 3 pokrývači, 2 drogerie, elektrárenské družstvo (Elektrizitätsgenossenschft für die Gemeinde Koleschowitz, obchod s velocipedy, 2 řezníci, 3 holiči, galanterie, zahradník, 7 hostinců, porodní asistentka, 8 obchodů se smíšeným zbožím, obchod se sklem a porcelánem, velkostatek Wallis, obchod s dřívím, hotel Praha, instalace, biograf Sokol, skladiště, 14 rolníků, obchod s kůžemi, 3 trhovci, hudební škola, papírnictví, kominík, 2 sedláři, 3 zámečníci, 2 kováři, 3 krejčí, 2 švadleny, obchod se střižním zbožím, Česká záložna, Gewerblich-Bürgerliche Vorschußkasse in Koleschowitz, spořitelní a záložní spolek pro Kolešovice, klempíř, 4 trafiky, čalouník, 3 truhláři, hodinář, obchod s dobytkem, 3 koláři, 2 cihelny, cukrář.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 266 obyvatel (z toho 604 mužů), z nichž bylo 484 Čechoslováků, 749 Němců, patnáct Židů, jeden příslušník jiné národnosti a sedmnáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale sedm lidí patřilo k evangelickým církvím, 65 k církvi československé, 63 k církvi izraelské, dva k jiným nezjišťovaným církvím a 126 jich bylo bez vyznání.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 314 obyvatel: 479 Čechoslováků, 821 Němců, sedm Židů a sedm cizinců. Stále převažovala výrazná římskokatolická většina, ale žilo zde také jedenáct evangelíků, 107 členů církve československé, padesát členů církve izraelské, tři se hlásili k nezjišťovaným církvím a 67 lidí bylo bez vyznání.[11]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Kolešovice se skládá ze tří částí na dvou katastrálních územích:

  • Kolešovice (i název k. ú.)
  • Heřmanov (leží v k. ú. Kolešovice)
  • Zderaz (k. ú. Zderaz u Kolešovic)

Z hlediska římskokatolické správy obec spadá do farnosti Petrovice u Rakovníka v pražské arcidiecézi, ale její část Zderaz do farnosti Jesenice, tedy do plzeňské diecéze.[12][13]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kolešovicích.
  • Kostel svatého Petra a Pavla na návsi, barokní jednolodní stavba z let 1706 až 1708, sakistie přistavěna roku 1730
  • Morový sloup se sochou Panny Marie s eléfem Ukřižování na podstavci, barokní z r. 1714
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého z r. 1830, uvnitř barokní kamenná socha sv. Jana Nepomuka
  • Socha svatého Floriána
  • Socha svatého Václava se znakem rodu Meraviglia-Crivelli na podstavci
  • Sloup se sochou svatého Šebestiána na návsi, barokní z roku 1717
  • Socha svaté Valburgy za obcí, při silnici na Zderaz, barokní z roku 1739
  • Fara

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km lze dojet na silnici I/6 Praha – Karlovy Vary.
  • Železnice – Obec leží na železniční trati 125 Krupá–Kolešovice. Je to jednokolejná regionální trať, doprava na ní byla zahájena roku 1883. Na území obce leží koncová zastávka Kolešovice. Trať je od prosince 2006 bez pravidelné dopravy.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Mezi Rakovníkem a Kolešovicemi jezdilo v pracovních dnech 9 spojů, o víkendech 2 spoje. Mezi Kolešovicemi a Podbořany jezdily v pracovních dnech 2 spoje.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek II. Praha: Česká akademie věd a umění, 1949. S. 284–285. 
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Abecední seznam "sudetoněmeckých" obcí a částí obcí
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 588. (česky a německy)
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 245. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 263. 
  12. Římskokatolická farnost Jesenice [online]. Diecéze plzeňská [cit. 2019-06-20]. Dostupné online. 
  13. Kolešovice [online]. Arcibiskupství pražské [cit. 2019-06-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]