Kohout (Novohradské podhůří)
| Kohout | |
|---|---|
 Pohled na Kohout ze severu (z Plané hory u Střížova) | |
| Vrchol | 871 m n. m. |
| Prominence | 204 m ↓ sedlo u Benešova n. Č. |
| Izolace | 7,6 km → sev. hřbet Lužnického vrchu |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Novohradského podhůří |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Novohradské podhůří / Soběnovská vrchovina / Kohoutská vrchovina / Slepičí hory[1] |
| Souřadnice | 48°46′7″ s. š., 14°34′57″ v. d. |
  Kohout | |
| Hornina | granodiorit |
| Povodí | Vltava |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kohout (871[2] m n. m.) je nejvyšší horou Slepičích hor, Soběnovské vrchoviny a celého podhůří Novohradských hor. Nachází se asi 7 km severovýchodně od města Kaplice, v okrese Český Krumlov.
Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Hora má kuželovitý tvar, její svahy jsou pokryté balvany a sutí z četných kryoplanačních teras. Vrcholek hory tvoří malebná soustava rozvětraných granodioritových skalisek.
Stavby na vrcholu[editovat | editovat zdroj]
Na vrcholu se nalézá žulový sloup označující bod I. řádu trigonometrické sítě, kterým se Kohout stal při vyměřování v letech 1860–1867. Ve 20. století zde stávala dřevěná dvoupatrová měřická věž. Po jejím pádu zde v roce 1965 vznikla dřevěná vojenská pozorovatelna, která podle Vladimíra Pohoreckého byla postavena ministerstvem vnitra.[3] Tato věž byla turisty později užívána jako rozhledna. Po svém zchátrání však byla v roce 1993 stržena.[3] Od poloviny devadesátých let usilovalo vedení obecního úřadu Besednice o postavení rozhledny – plán postavit na Kohoutu vysílač s rozhlednou však neprošel schvalovacím řízením a v roce 2002 byla postavena telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou na návrší Slabošovka západně od Besednice.[4] Vrchol Kohoutu má od společnosti Lesy obcí Trhové Sviny a Besednice s.r.o. v pronájmu Ministerstvo vnitra.[5] V roce 2003 zde byla postavena kovová věž,[3] na níž je podle starosty Besednice Petra Trajera vysílací zařízení tajného charakteru.[6] Věž tak není přístupná pro veřejnost, které zůstává odepřena možnost spatřit daleké výhledy, neboť vrchol Kohoutu je zalesněný.
Střed Evropy[editovat | editovat zdroj]
Kohout, respektive kamenný sloup na vrcholu, bývá mylně považovaný za střed Evropy.[7] K chybné domněnce přispěl latinský nápis ve zkratkách, který sloup ve tvaru čtyřbokého komolého jehlanu nese:
| „ | C. R. OPER. ASTR. TRIG. PRO MENS. GRAD MED. EUROP 1867[7] |
“ |
V plném znění: „Caesaro Regalis Operation Astronomica Trigonometrica pro Mensura Graduum Mediae Europae 1867“.[7] Nápis tedy nezmiňuje střed Evropy, jak se laici na základě posledních slov domnívají, ale střední Evropu,[8] konkrétně v překladu: „Císařsko královská komise astronomicko trigonometrická pro vyměření (zeměpisných) stupňů ve střední Evropě v r. 1867“.[7]
Tento trigonometrický bod byl vyměřen vojenskými úřady kvůli zjištění vzdáleností na německých vojenských mapách a v roce 1867 (jako ostatní body) doplněn kamenným sloupem nesoucím zmíněný nápis.[7] Důvody vzniku těchto bodů vysvětloval vlastivědný sborník Pod Lipany: „Staré vyměřování i mapy bývaly velice nepřesné a nedokonalé. Vojenské (i berní) potřeby však vyžadovaly, aby byly mapy stále doplňovány a opravovány. Země byla proto pro usnadnění správného měření rozdělena na trojúhelníky (triangly) s vrcholy na temenech zdaleka viditelných kopců. Nadmořské výšky byly vypočteny a určeny až na desetinu milimetru.“[9]
Zcela chybné informace[7] o kamenném sloupu a jeho významu uváděl J. N. König ve Waldheimat. Podle něj se jednalo o vyznačení středu (či srdce) Evropy a nápis uváděl ve znění: „Oper. Astr. Trig. Imp. F. I. 1846“[10], což prý mělo znamenat „Operatio Astronomica Trigonometrica Imperante Ferdinand I, 1846“.[10] Tento nápis ani vysvětlení ale neodpovídá skutečnosti a autor je zřejmě převzal odjinud.[7]
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
Kohout je součástí Přírodního parku Soběnovská vrchovina a na jeho jižním svahu se nachází přírodní rezervace Ševcova hora (zbytek přirozených suťových bučin).
Přístup[editovat | editovat zdroj]
V sedle mezi vrcholy Kohouta a sousedního vrchu Vysoký kámen (též Slepice) se nalézá rozcestí několika značených turistických cest:
- červená turistická značka z Kaplice (10 km)
- červená turistická značka z Benešova nad Černou (7 km)
- žlutá turistická značka z Klení (3 km)
- červená turistická značka z Trhových Svinů (11 km)
- zelená turistická značka z Pořešína a Soběnova
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6
- ↑ Mapy.cz [online]. Seznam [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-233-3. S. 42.
- ↑ NOUZA, Jan. Rozhledny na prahu 21. století. Liberec: Nakladatelství 555, 2003. ISBN 80-86424-19-7. S. 47.
- ↑ ČERNÝ, Filip. Besednici u Velešína hlídá rozhledna Slabošovka. Z vrcholu lze spatřit i Alpy. rozhlas.cz [online]. 20.1.2014. Dostupné online.
- ↑ Český rozhlas (archiv - Česko - země neznámá)
- ↑ a b c d e f g ŽÁČEK, Jan. Hory Novohradské. Třeboň: [s.n.], 1936. S. 24–29.
- ↑ PAVEL, Josef. Střed Evropy. Naše republika. 1931-32, roč. II, čís. 2 a 3, s. 43.
- ↑ Vlastivědný sborník Pod Lipany. 1924-25, roč. IV..
- ↑ a b KÖNIG, J. N. Walheimat. 1933, roč. X., čís. 5, s. 72–73.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kohout na Wikimedia Commons - Slepičí hory na webu Treking.cz
