Kodex Speciálník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kodex Speciálník str. 64 - začátek moteta Ave Maria Josquina Desprez

Kodex Speciálník, též Speciálník královéhradecký je klíčový český rukopisný pramen raně renesanční polyfonie z konce 15. století. Obsahuje tvorbu českých i evropských autorů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Rukopis byl náhodně objeven roku 1901 v pražském antikvariátu muzikologem Dobroslavem Orlem, dnes je rukopis uložen pod signaturou II A 7 v Muzeu Východních Čech v Hradci Králové.

Pojem Speciálník je dobový a označuje jistý speciální druh repertoáru, který nelze zařadit pod více vyhraněné pojmy jako např. graduál nebo antifonář. Obsahuje na 609 stránkách celkem 227 vícehlasých skladeb (hlavně motet, duchovních písní a částí mešního ordinária) a později v 16. století dopsaných jednohlasých hymnů. Vícehlas je notován černou a bílou menzurální notací na pěti linkách, jednohlas pak rhombickou chorální notací na čtyřech linkách. Kromě domácích, většinou anonymních autorů přináší i četné importované skladby od autorů zahraničních (Agricola, Bedyngham, Flemmik, Frye, Isaac, Josquin, Lannoy, Morton, Obrecht, Pullois, Touront, Weerbeke, Petrus Wilhelmi a další).

Z českých autorů je znám jménem pouze Tomek. V minulosti často citovaný autor Gontrášek vznikl chybnou interpretací poněkud familiárního pojmenování jednoho z hlasů (kontratenoru) jako contrassek (str. 71). Stylově není rukopis vyhraněn. Kromě v Čechách velmi oblíbené archaické polyfonie období ars antiqua a ars nova obsahuje i soudobý polyfonní styl nizozemského typu. Chybějící část Agnus a krácení Creda v mešních cyklech ukazují, že se jedná o pramen nekatolický - utrakvistický. Všeobecně se soudí, že Speciálník vznikl pro potřeby některého pražského literátského bratrstva, i když se nejedná o typický literátský kancionál. Poslední výzkumy ho datují do osmdesátých let 15. století. Pod vedením doc. Jaromíra Černého se připravuje vydání kritické edice.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Orel, Dobroslav: Počátky umělého vícehlasu v Čechách, Bratislava 1922
  • Orel, Dobroslav: Kancionál Franusův z roku 1505, Praha 1922
  • Orel, Dobroslav: Der Mensuralkodex Speciálník: Ein Beitrag zur Geschichte der Mensuralmusik und Notenschrift in Böhmen bis 1540, diz. práce, Vídeň 1914
  • Vanišová, Dagmar: Vícehlasé písňové skladby z druhé poloviny 15. a počátku 16. století ve Speciálníku královéhradeckém, dipl. práce, FF UK 1981
  • Petrusová, Jitka: Kodex Speciálník v kontextu soudobé světské tvorby, dipl. práce, FF UK 1996
  • Mráčková, Lenka: Části mešního ordinaria v kodexu Speciálník a jejich evropský kontext, dipl. práce, FF UK 1998
  • Mráčková, Lenka: Polyfonní mešní ordinarium v Kodexu Speciálník, diz. práce, FF UK 2004

Notované edice[editovat | editovat zdroj]

  • Černý, Jaromír ed.: Moteti medii aevi (vícetextová moteta 14. a 15. století), Bärenreiter H 7443
  • Černý, Jaromír ed.: Vícehlasá moteta 14. a 15. století, Supraphon ISBN 80-7058-012-7
  • Vanišová, Dagmar ed.: Codex Speciálník, 3-5 hlasé písně ze „Speciálníku královéhradeckého“, Bärenreiter H 7571
  • Vanišová, Dagmar ed.: Kodex Speciálník ca 1500, Písně, Supraphon ISBN 80-7058-182-4
  • Černý, Jaromír a další: Historická antologie hudby v českých zemích (do cca 1530), Praha 2005 ISBN 80-86791-11-4

Nahrávky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]