Kocába

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kocába
Rozvodněná řeka
Rozvodněná řeka
Základní informace
Délka toku47,65 km
Plocha povodí312,59 km²
Průměrný průtok0,62 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-08-05-104
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Středočeský kraj - Nový Knín)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kocába je říčka ve Středočeském kraji, levostranný přítok Vltavy. Odvodňuje severovýchodní část okresu Příbram. Podél Kocáby se nacházejí četné chatové a trampské osady. Za vyšších vodních stavů je oblíbeným cílem vodáků.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení na jižním okraji příbramské čtvrti Nová Hospoda (Příbram IX, na okraji sídelní jednotky Za Svatou Horou v části Příbram II) nedaleko obce Dubno, asi 3 km východně od centra Příbrami. U Dubence řeku překračuje dálnice D4, u Višňové (asi 5 km od pramene) napájí říčka tři rybníky. Nedaleko obce se stáčí na sever a protéká obcí Daleké Dušníky. Pod Tuškovským vrchem se říčka opět stáčí, tentokrát na východ, a pokračuje asi 8 km hlubokým lesem pod Starou Hutí až k Novému Knínu. Od tohoto města se řeka zahlubuje do údolí, ve kterém potom protéká až k ústí. U Velké Lečice (31 km od pramene) opouští Kocába území okresu Příbram a posledních 10 km pokračuje v okrese Praha-západ. U Malé Lečice překonává v úzké soutěsce skalní práh s divokými peřejemi, označovaný jako Lečická kaskáda. I v dalším úseku si Kocába udržuje značný spád. Na břehu se objevují staré trampské osady (Askalona[1], Dashwood, Rewaston, Havran), ale i nevzhledné chaty. V posledním kilometru protéká obcí Štěchovice, v jejímž centru, mezi autobusovým stanovištěm a přístavem, ústí zleva do Vltavy.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějšími přítoky jsou Kotenčický potok, Voznický potok a Novoveský potok, které ústí do Kocáby z levé strany.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok u ústí činí 0,62 m³/s.

Hlásný profil:

místo říční km plocha povodí průměrný průtok stoletá voda
Daleké Dušníky 34,45 54,84 km² 0,10 m³/s 37,5 m³/s

Mlýny[editovat | editovat zdroj]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vodácká sjízdnost[editovat | editovat zdroj]

Pro vodáky je Kocába sjízdná za vyšších vodních stavů po jarním tání, vydatnějších deštích nebo při vypouštění rybníků, pokud vodočet ve Štěchovicích ukazuje aspoň 70 cm. Nejčastějším místem zahájení plavby je obec Rybníky (30 km od ústí) nebo Nový Knín. Většina toku má přirozený charakter koryta s četnými zarostlými meandry a peřejemi. V rychlém proudu je často obtížné zastavit, a proto lze sjezd doporučit jen zkušeným vodákům. Dalšími překážkami na toku jsou náplavy odpadu a padlé stromy, velmi nízké lávky v chatových osadách a drátěné ohradníky pro dobytek natažené do koryta. Nejobtížnější úsek je Lečická kaskáda[2], kde říčka prolamuje skalní hřbet. Poslední 4 km nad Štěchovicemi teče Kocába regulovaným korytem a je zde několik nesjízdných stupňů s nebezpečnými vývary.

Těžba zlata[editovat | editovat zdroj]

Kocába a její nejbližší okolí byly již po staletí známým nalezištěm zlata. Tzv. Štěchovický zlatonosný revír se rozkládá mezi Novým Knínem a Štěchovicemi, resp. Davlí, a těžba zde probíhala v několika historických etapách, přičemž existují úvahy, že zde mohli rýžovat zlato již Keltové.[3] V červnu roku 2003 se na Kocábě konalo mistrovství světa v rýžování zlata.[4]

Obrázky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Trampská osada Askalona na Kocábě
  2. Lečická kaskáda na Kocábě
  3. ZLATO NA KOCÁBĚ A V OKOLÍ [online]. [cit. 2016-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-18. 
  4. Ohlasy v tisku: Mistrovství na Kocábě 2003 [online]. [cit. 2016-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-25. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]