Kocel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

[[Soubor:|thumb|]]

Kocel
blatenský kníže
socha knížete Kocela v srbském parlamentu
socha knížete Kocela v srbském parlamentu
Doba vlády 861876
Úmrtí 876
Předchůdce Pribina
Otec Pribina

Kocel (833876) (v historických pramenech známý též pod jmény Kocelj, Gozil, Chozil, Chezilo, Chezul) byl přibližně od roku 861 knížetem Blatenského knížectví. Byl synem knížete Pribiny a jeho bavorské manželky neznámého jména. Jeho původní jméno bylo Gozil.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po smrti svého otce se roku 861 stal knížetem v Blatenském knížectví. Kocel byl horlivý křesťan, v jeho panství bylo na třicet kostelů, které podléhaly pravomoci salcburského arcibiskupa. Na rozdíl od svého otce Pribiny se Kocel nadchl pro slovanské písmo a slovanský kult, a proto přijal na svém sídle v Blatnohradě v Panonii dva soluňské bratry Cyrila a Metoděje, kteří putovali v roce 867 z Moravy do Říma. Věrozvěstové založili v Blatnohradě církevní školu a Kocel jim svěřil na padesát žáků. Kocel chtěl zřídit v Panonii samostatnou diecézi, proto si po Cyrilově smrti vyžádal zpět Metoděje, papež ho vyslal jako svého legáta a arcibiskupa panonského a moravského se sídlem v Sirmiu, dnešní Sremska Mitrovica v Srbsku. Svou touhu po samostatnosti odnesl kníže Kocel, když v roce 876 v boji proti Charvátům padl. Jeho Panonie se stala kořistí velkomoravského knížete Svatopluka I.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava : Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky)