Koalovití
 Koalovití | |
|---|---|
 koala medvídkovitý (Phascolarctos cinereus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Podtřída | živorodí (Theria) |
| Nadřád | vačnatci (Marsupialia) |
| Řád | dvojitozubci (Diprotodontia) |
| Čeleď | koalovití (Phascolarctidae) Owen, 1839 |
| Rody | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Koalovití (Phascolarctidae) představují čeleď dvojitozubých vačnatců. V současnosti přežívá pouze jediný druh koala medvídkovitý (Phascolarctos cinereus), jenž je svým výskytem omezen na východní a jihovýchodní Austrálii. Historicky šlo o druhově početnější skupinu, která zahrnovala několik dnes již vyhynulých rodů, jakož i další vyhynulé zástupce rodu Phascolarctos (včetně druhu P. stirtoni, mohutnějšího ve srovnání s P. cinereus).[1]
Fosilní záznam sahá do svrchního oligocénu.[2] Z hlediska fylogeneze jsou koalovití pokládáni za sesterskou skupinu vombatovitých (Vombatidae), s nimiž je pojí i několik sdílených charakteristik: mj. vak otevírající se dozadu, zbytkový ocas a redukce prvních dvou třenových zubů.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BARTHOLOMAI, A. A new fossil koala from Queensland and a reassessment of the taxonomie position of the problematical species, Koalemus ingens De Vis. Memoirs of the Queensland Museum. 1968, s. 65–71. Dostupné online [cit. 2023-05-07]. (anglicky)
- ↑ ZIMA, J.; MACHOLÁN, M. Systém a fylogeneze savců. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 570 s. ISBN 978-80-200-3215-7, ISBN 80-200-3215-0. S. 122.
- ↑ FELDHAMER, George A. & kol. Mammalogy – Adaptation, Diversity, Ecology. 4. vyd. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 2015. S. 261. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu koalovití na Wikimedia Commons 
Taxon Phascolarctidae ve Wikidruzích
