Kořenovníkovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kořenovníkovité

kořenovník Rhizophora sp.
kořenovník Rhizophora sp.
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: malpighiotvaré (Malpighiales)
Čeleď: kořenovníkovité (Rhizophoraceae)
Bruguiera gymnorhiza
Sterigmapetalum tachirense
Rhizophora mangle

Kořenovníkovité (Rhizophoraceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpighiotvaré (Malpighiales).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Keře a stromy se vstřícnými nebo přeslenitými jednoduchými listy s opadavými palisty. Čepel listů je celokrajná nebo jemně zubatá, s peřenou žilnatinou. Květy jsou pravidelné, obvykle oboupohlavné, v úžlabních vrcholících, svazečcích nebo hroznech. Kalich i koruna jsou tvořeny 4 až mnoha na bázi srostlými plátky. Tyčinek je dvakrát tolik než korunních plátků nebo mnoho. Semeník je svrchní až spodní, srostlý ze 2 až 6 plodolistů, se stejným počtem komůrek a s 1 čnělkou. V každém plodolistu jsou 2 vajíčka. Plodem je bobule nebo tobolka s 1 až mnoha semeny.

Čeleď zahrnuje asi 150 druhů v 16 rodech. Je rozšířena v tropech celého světa s přesahy do subtropů v Asii a Severní Americe. Největší druhová diversita je v tropech Starého světa.

Charakteristickým stanovištěm zástupců této čeledi jsou specializované houštiny na tropických pobřežích, tzv. mangrove. Mangrove je ovšem tvořeno i zástupci jiných čeledí, v tropické Americe v něm např. spolu s kořenovníky rostou zástupci rodů Avicennia (Acanthaceae), Conocarpus (Combretaceae) a Pelliciera (Tetrameristaceae).

Druhy čeledi kořenovníkovité, neosidlující mangrove, rostou nejčastěji v tropickém deštném lese. Některé druhy rodu Cassipourea se však vyskytují i v suchomilné keřovité vegetaci.

U mangrovových druhů se vyvinuly adaptace na prostředí s kolísající salinitou a nedostatkem kyslíku v půdě, k nimž patří především vystoupavé vzdušné kořeny. Semena těchto druhů klíčí z neopadávajících plodů přímo na mateřské rostlině a jsou tak schopna zakořenit i v zóně příboje.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Cronquist řadil čeleď kořenovníkovité do řádu kořenovníkotvaré (Rhizophorales) v blízkosti řádu myrtotvaré (Myrtales), což pozdější výzkumy nepotvrdily. V jiných systémech byla tato čeleď nejčastěji spojována s čeleděmi jesencovité (Celastraceae), Elaeocarpaceae nebo rudodřevovité (Erythroxylaceae).

Molekulární analýzy potvrdily vazbu k čeledi rudodřevovité (Erythroxylaceae). V systému APG II byly dokonce tyto čeledi sloučeny do jedné. V aktuální verzi systému APG III opět figurují jako dvě samostatné, avšak sesterské čeledi.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Mangrove v tropech zpevňuje pobřežní zónu. Některé druhy poskytují ceněné dřevo, především Carallia, Cassipourea a mangrovové rody. Kůra mangrove je používána k vydělávání kůží, ze šťávy se připravuje černé barvivo.

Seznam rodů[editovat | editovat zdroj]

Anopyxis, Blepharistemma, Bruguiera, Carallia, Cassipourea, Ceriops, Comiphyton, Crossostylis, Gynotroches, Kandelia, Macarisia, Pellacalyx, Rhizophora, Sterigmapetalum

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
  • Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0-226-28943-5.
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VIII). Timber Press, 2004. ISBN 1-930723-36-9
  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]