Klášter křižovníků (Praha)
| Klášter křižovníků s červenou hvězdou na Starém Městě v Praze | |
|---|---|
 Klášter křižovníků s červenou hvězdou v Praze | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Hlavní město Praha |
| Místo | Praha 1-Staré Město |
| Ulice | Platnéřská, Křižovnická a Křižovnické náměstí |
| Souřadnice | 50°5′11″ s. š., 14°24′51″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Řád | Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou |
| Založení | 1252 |
| Odkazy | |
| Kód památky | 38191/1-25 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter či konvent křižovníků s červenou hvězdou při kostele svatého Františka z Assisi je mateřský klášter původního českého církevního rytířského řádu založeného svatou Anežkou Českou. Adresa kláštera je Praha 1-Staré Město
Dějiny kláštera
Výstavba kláštera řádu byla zahájena 21. května 1252 na břehu Vltavy u tehdejšího Juditina mostu, poté, co byl tento první český řád v roce 1237 potvrzen papežem. Výstavba byla dokončena v době panování krále Václava II.
Klášter byl vybaven špitálem, což svědčí o tom, že se řád měl především starat o poutníky a nemocné. V roce 1378 zasáhl klášter požár, po kterém došlo k jeho přestavbě. V době husitských válek rytíři řádu klášter zřejmě nikdy zcela neopustili, stav budov se však kvůli nedostatku prostředků zhoršoval. Roku 1526 byl na nábřeží přistavěn nový špitál z iniciativy velmistra řádu Václava z Hradešína.
Celý areál pak byl silně poškozen za švédského obléhání Starého Města roku 1648, jehož boje se odehrávaly na Karlově mostě u staroměstské mostecké brány, tedy v těsné blízkosti kláštera. Teprve po válce, roku 1663 mohla být zahájena celková barokní přestavba areálu konventu. Jako první byl dokončen nový trakt směrem do dnešní Křižovnické ulice.
Stavba nového klášterního kostela podle projektu Jeana-Baptisty Matheye byla zahájena roku 1679, kostel byl vysvěcen až roku 1688, i presto se však jedná o jedno z prvních barokních řádových ústředí v Českém království. Ve druhé polovině 18. století došlo k nějakým stavebním úpravám konventu za účasti Ignáce Jana Palliardiho. Roku 1846 pak došlo k výraznější přestavbě, kdy byla o jedno poschodí zvýšena budova generalátu a špitálu a přibyl štít s atikou a tympanonem, jehož autorem byl architekt Vincens Kulhánek.
Literatura
- Ivan Grisa: Vlček - Sommer - Foltýn. In: Encyklopedie českých klášterů, Libri 1997
