Klipr
_-_SLV_H91.250-164.jpg)
Klipry byly velmi rychlé plachetnice z 19. století, jež měly vícero stěžňů a ráhnovou takeláž. Byly obvykle vzhledem ke své značné délce velmi štíhlé a měly ostrou příď. Měřeno standardy konce 19. století měly poměrně omezenou nosnost.
Klipry se stavěly převážně v britských a amerických loděnicích. Několik jich však bylo postaveno i ve Francii, v Nizozemsku a v dalších zemích.
Klipr je označení účelu lodi, nikoli její konstrukce. Konstrukčně se jednalo hlavně o poslední vývojový typ fregat a škunery.
Tyto dlouhé, štíhlé lodě s mnoha plachtami na třech nebo čtyřech stěžních brázdily všechna světová moře a sloužily převážně k rychlé dopravě mezi Velkou Británií a jejími koloniemi na východě, mezi Evropou a Amerikou a v době Zlaté horečky v Kalifornii k dopravě mezi New Yorkem a San Franciskem cestou kolem Hornova mysu. Holanďané začali stavět klipry od poloviny 19. století převážně pro obchod s čajem a pro přepravu cestujících na Jávu. Klipry dokázaly vyvinout na tehdejší dobu velmi vysokou rychlost a překonaly i první parníky, avšak vysoké rychlosti bylo dosaženo na úkor nosnosti. Typickým nákladem byl hlavně čaj, proto vznikl také pojem "čajový klipr".
Oplachtění [editovat]
Byly to plnoplachetníky. To znamená, že měly minimálně tři stěžně, na kterých se nacházely jen ráhnové plachty. Na zadním stěžni se nalézala vratiplachta. Na každém stěžni byly minimálně čtyři ráhnové plachty, nejčastěji však šest plachet. Od paluby k vrcholu stěžně se označují jako: dolní košová plachta, horní košová plachta, dolní brámová plachta a královská plachta.
Klasický klipr druhé poloviny 19. století už měl ideální řešení lodního trupu i celé takeláže. Od roku 1845 se klipry stavěly podle teoretických výpočtů, které spolu s bohatým oplachtěním zabezpečovaly těmto lodím tehdy nebývalou rychlost. Pravda je, že kapitáni kliprů neskasávali plachty ani v bouřce, ale hnali lodě za každého počasí. Klipry ideálního řešení se objevily právě v čase, kdy vypukla zlatá kalifornská a australská horečka. Druhá polovina 19. století byla jejich neproslulejším obdobím Celkem měl klipr do 50 plachet. Kolem těchto plachet měly závětrové plachty na koncích ráhna, které zvyšovaly plochu oplachtění. Dosahovaly rychlosti 21 uzlů, průměrná rychlost činila 6–7 uzlů.
