Klimagram

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Musala (Bulharsko, 2925 m n. m.)
klimagram
123456789101112
 
 
126
 
-8
-14
 
 
110
 
-8
-14
 
 
130
 
-6
-12
 
 
128
 
-2
-8
 
 
119
 
2
-3
 
 
105
 
5
-0
 
 
80
 
9
2
 
 
56
 
9
3
 
 
47
 
6
-0
 
 
72
 
2
-4
 
 
88
 
-2
-7
 
 
115
 
-6
-11
průměrné max. a min. teploty ve °C
úhrn srážek v mm

Klimagram (též klimadiagram nebo Walterův klimagram[1]) je diagramové vyjádření vztahu průměrných teplot a srážek v určité lokalitě. Klimagramy zachycují průběh těchto veličin zprůměrovaných za každý měsíc. Jsou konstruovány na základě meteorologických měření.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Klimagram se skládá ze tří základních os. Na ose x jsou vyneseny měsíce. Pro severní polokouli od ledna do prosince, pro jižní pak od července do června. Jednotlivé úseky jsou stejně dlouhé a označují se kolmými čárkami. Zkratky měsíců se nemusí uvádět. Na ose y, která má počátek v lednu, resp. červenci a stoupá vzhůru se vynesou teploty, obvykle po 10 °C, pravá svislice pak obsahuje srážky, obvykle po 20 mm; poměr měřítka teplot a srážek by měl být 1:2. Průměrná měsíční teplota se následně označí tlustou křivkou a průměrné měsíční srážky tenkou křivkou. Vlevo nahoře je uvedeno jméno města, nebo lokality, ve které se nachází meteorologická stanice a v závorce nadmořská výška v metrech. Vpravo nahoře pak průměrná roční teplota lokality a průměrné množství srážek za rok.

Analýza klimagramu[editovat | editovat zdroj]

V případě, že máme celý klimagram před sebou, vznikají nám zde 3 druhy prostorů. Černé plochy představují perhumidní období, kdy průměrné srážky přesahují 100 mm. Jeden dílek na pravé straně tak odpovídá 200 mm, tedy v poměru 1 : 10. Svisle šrafované plochy představují humidní období, kdy výpar nepřevyšuje srážky, a tečkované plochy představují aridní období, kdy výpar srážky převyšuje.

Další ukazatele klimagramů[editovat | editovat zdroj]

Některé klimagramy dále ukazují, jak dlouho daná meteorologická stanice provádí měření. To se uvádí do hranaté závorky v rocích pod jméno lokality. Dále mohou zobrazovat nejvyšší a nejnižší teplotu naměřenou na stanici, průměrné teplotní minimum a maximum, období s denními minimy a s průměrnými denními minimy pod 0 °C. Protože osa x leží na úrovni nula stupňů Celsia, stává se, že graf zasahuje částečně i pod tuto osu.

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Dílky pravé a levé svislice musí být stejně dlouhé. Do klimagramu se vypisují jen nezbytně nutné údaje, které přímo nevyplývají z grafu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VALÍČEK, Pavel, a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0939-6. S. 15. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]