Kleinův paradox

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kleinův paradox je fyzikální jev, který v roce 1929 zformuloval švédský fyzik Oskar Klein. Jeho teorie popisuje bizarní chování rychle se pohybujících elektronů.

Představme si, že elektron vložíme do otevřené krabice z křemíku. Z pohledu klasické fyziky by v ní zůstal uvězněn. Z pohledu fyziky kvantové by se mohl sice „protunelovat“ ven, avšak čím vyšší a silnější stěny bychom použili, tím menší by měl elektron šanci na útěk. Klein ovšem postuloval tezi, že pokud by jeho rychlost byla dostatečně vysoká, ani libovolně silné stěny by elektronu v úniku nezabránily. Jinak řečeno, při hodně vysoké rychlosti by elektrony procházely stěnami, jakoby tam žádné nebyly.

Soudilo se, že tyto podmínky jsou možné jen např. v blízkosti černých děr. Avšak s objevem grafenu je možné, že tento paradox bude pro kvazičástice ověřen za vynaložení mnohem menší energie,[1] a to již během několika let.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://arxiv.org/pdf/cond-mat/0604323v2.pdf - Chiral tunneling and the Klein paradox in graphene

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • KUČERA, Josef. Co má obyčejná tužka společného s kvantovým tunelováním. Technet.cz [online]. 2006-10-04 [cit. 2009-01-11]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Podobné názvy[editovat | editovat zdroj]