Klanopraška čínská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Klanopraška

Popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád: Austrobaileyales
Čeleď: Schizandraceae
Rod: klanopraška (Schizandra)

Klanopraška čínská (Schizandra chinensis (Turcz.) Baill.) dálně-východní druh, patřící do čeledi Schizandraceae, zahrnující celkem 25 druhů dřevitých lián.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Opadavá keřovitá pravotočivá liána, dorůstající podle podmínek až do délky 10 a více metrů. Listy jsou světle zelené, později žloutnou. Zdřevnatělé stonky příjemně voní. Květy krémově bílé až narůžovělé, vonné. Červené plody obsahují značný podíl slizů, 7,8% pryskyřičnatých látek, 8,4% kyseliny jablečné, 11,36% kyseliny citronové a 0,8% kyseliny vinné a 350 až 580 mg kyseliny askorbové ve 100g a další látky. Účinné adaptogenní složky se nazývají schizandriny a jsou obsaženy hlavně v semenech.[1]

Pěstování klanoprašky čínské[editovat | editovat zdroj]

Klanopraška čínská pochází z Dálného východu a je přizpůsobená vnitrozemskému podnebí. Snáší i silné mrazy do -35 °C, ale po zahájení vegetačního období bývá v našich podmínkách poškozována jarními mrazíky. Je-li to možné, snažíme nástup vegetace pokud možno oddálit. Pro mladé rostliny je vhodná na zimu ochrana přikrytím. Velmi vhodné je pro ni mulčování po celý rok, protože v létě pomáhá udržet vláhu v půdě a v předjaří brání přílišnému prohřívání povrchových vrstev půdy a tím i předčasnému rašení.

Rozmnožování je nejsnadnější vegetativní z kořenových výhonků, které silnější mateční rostlina vytváří v poměrně velkém počtu. Generativní rozmnožování je již obtížnější, protože stratifikace semen je u klanoprašky nutností. Dokončení vývoje semen totiž proběhne právě při stratifikaci. Praktické provedení spočívá v uložení semen po sběru na 3 - 4 měsíce při pokojové teplotě a potom asi na 2 měsíce před vlastním výsevem do vlhkého hrubozrnného písku při snížené teplotě (kolem 5 °C, nejlépe v chladničce). Mladé semenáče mají jemný kořenový systém a rostou z počátku velmi pomalu (roční přírůstek je několik cm).

V prvních letech po výsadbě roste dosti pomalu, v našich podmínkách začíná růst zrychlovat většinou tak třetím rokem. Dorůstá podle podmínek až do délky 10 a více metrů. Má velmi mělký kořenový systém, proto roste lépe tam, kde je v letních měsících dostatek vláhy. Nevhodné jsou těžké málo propustné hlinité půdy, nejvhodnější jsou půdy vlhké a dobře odvodňované. Protože se jedná o liánu, vyžaduje pro svůj růst oporu, po které se může pnout. Pro výsadbu na trvalé stanoviště je nejlepší časné jaro, ještě než začne růst.

Tři až čtyři roky po výsadbě na trvalé stanoviště začne nasazovat klanopraška krémově bílé až narůžovělé vonné květy (v prvních letech zpravidla pouze samčí), a v dalších letech se objeví i plody. Bobule o průměru do 1 cm jsou šarlatově červené a narůstají podobně jako rybíz v hroznech.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Klanopraška čínská se pěstuje jako okrasná a léčivá rostlina, ozdobná jasně červenými bobulovitými plodenstvími. Snáší velmi silné mrazy, ale našich podmínkách je občas po narašení poškozována jarními mrazíky. Obsahové látky posilují nervovou soustavu, zvyšují duševní i fyzickou aktivitu, působí protidepresivně, zahánějí spánek a snižují únavu. Klanopraška patří mezi takzvané adaptogeny, tedy látky zvyšující odolnost organismu při zátěži a v extrémních podmínkách. Sbírají se plody, případně i větvičky. Připravují se z ní lihové tinktury, dá se použít i jako čaj.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VOSTRIKOV, Leonid; KONSTANTINOV, Anatolij; FRUENTOV, Nikolaj. Ženšen i jego braťja (Ginseng and its brothers),. 1.. vyd. [s.l.] : Chabarovskoe knižnoe izdatelstvo, RSFSR, 1979. 000128363.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu