Klamovka (Praha)
Klamovka je rokoková usedlost a zahrada nacházející se dnes v pražské čtvrti Smíchov poblíž hranice Košíř.
Stojí na místě bývalých vinic. Ty zde nechal založit již císař a český král Karel IV. v těsné blízkosti někdejších pražských hradeb. Stávala zde pravděpodobně malá hospodářská usedlost vybavená viničným lisem. Vinice s usedlostí spadaly pod kartouzský klášter. V průběhu dějin a všelikých válečných událostí i dobových zvratů usedlost různě měnila své majitele. Z 15. století pak pochází místní název Oslice, to podle jednoho z majitelů usedlosti, jenž prý také vlastnil na Staroměstském náměstí dům, který se jmenoval "U Oslů". Současný název Klamovka pochází od šlechtického rodu hrabat Clam-Gallasů, která tuto nemovitost získala do svého majetku někdy v polovině 18. století. Clam-Gallasové pak zde postavili jednopatrovou usedlost v barokním slohu. Jednalo se vlastně o větší vilu či malý výletní zámeček opatřený mansardovou střechou. Kolem zámečku pak nechali vysázet listnanté stromy tak aby vznikl anglický park. Ten byl později doplněn dalšími drobnými romantickými stavbami v areálu parku.
Dnešní vstup do parku z Plzeňské ulice pak pochází z roku 1752. Stojí zde také malý kostelík Nanebevzetí Panny Marie, který byl vystavěn v témže roce přestavbou původní barokní kapličky pocházející někdy z konce 17. století. Nad kostelíkem se pak malézá novogotický altán vybudovaný roku 1820. Altán byl nedávno nově rekonstruován a slouží nyní jakožto výstavní síň.[1] Výše nad ním se nachází Chrámek noci pocházející z konce 18. století. Jedná se o menší centrální objekt, který má zasklené otvory ve své kopuli, což prý mělo vyvolávat optickou iluzi hvězdné oblohy. Dále nad ním je umístěn jiný zahradní altán v pozdně barokního původu pocházející také z 2. poloviny 18. století, nyní je někdejší altán používán jakožto ateliér. V parku kdysi Clam-Gallasové chovali smečku vlků i s medvědy. Hrabě Eduard Clam-Gallas, slavný generál císařských vojsk, v parku postavil malý pomníček, jenž měl připomínat jeho oblíbeného vojenského koně. Obdobně pak kněžna Kristina Colloredo-Mansfeldová dala koncem 18. století postavit další malý pomníček své milé rajce (což byl malý ozdobný pták), která pocházela až z tehdy velice daleké a exotické země Brazílie.
Velký rozkvět v zámeckém parku nastal v polovině 19. století zásluhou místního zahradníka. Jednalo se o pana Josefa Blechu, který byl také znám jakožto úspěšný pořadatel velké květinové výstavy v tehdejší Praze. Po něm zde také jako zahradník působil i syn české spisovatelky Boženy Němcové Karel. V neděli a ve svátek býval park otevřený pro veřejnost. V roce 1895 park i s nemovitosti v něm umístěnými zakoupil košířský starosta pan Matěj Hlaváček. Ten zde otevřel novou zahradní restauraci doplněnou o taneční sál. Právě v tomto sále pak v roce 1904 provozoval pan Dismas Šlambor (alias Viktor Ponrepo) po několik týdnů svůj slavný kinematograf. Matěj Hlaváček, aby usnadnil Pražanům přístup do parku a do zámečku, provozoval nejprve od smíchovského Zlatého anděla omnibusovou dopravu a poté nechal za vlastní peníze postavit ve stejné trase elektrickou dráhu ze Smíchova do Košíř. Tím se ovšem dost zadlužil a protože své podnikatelské dluhy nemohl řádně splácet, spáchal roku 1897 sebevraždu. V polovině 20. let 20. století byly na části pozemku vybudovány obytné domy, ve 30. letech byla restaurace přebudována na tělocvičnu místního Sokola. Okolo bylo vytvořeno venkovní cvičiště, společně s nimy zde vznikly první kryté tenisové kurty v Československu. Známé jsou odtud filmové záběry tenisových exhibicí dvojnásobného mistra světa Karla Koželuha a univerzálního sportovce herce Vlasty Buriana. V zámečku dnes sídlí Klub Klamovka a ten dodnes slouží pražské mládeži.
