Klamorna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o zřícenině skalního hradu v katastrálním území Dneboh města Mnichovo Hradiště v okrese Mladá Boleslav. O části obce Bílá v okrese Liberec pojednává článek Klamorna (Bílá).
Klamorna
Vrcholová plošina
Vrcholová plošina
Základní informace
Výstavba13. století
Přestavbatřetina 15. století
Zánik15. století
Poloha
Adresa500 m východně od vsi, Dneboh, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Klamorna
Klamorna
Další informace
Kód památky32132/2-1781 (PkMISSezObrWD) (součást památky Hradiště Hrada a Klamorna, hrad Drábské světničky, zřícenina a archeologické stopy)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klamorna je skalní hrad východně od vsi Dnebohokrese Mladá Boleslav a v CHKO Český ráj. Leží asi čtyři kilometry jihovýchodně od Mnichova HradištěPříhrazských skalách v nadmořské výšce 340 metrů. Spolu se sousedním skalním hradem Drábské světničky a hradištěm Hrada je od roku 1967 chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší osídlení Klamorny spadá podle archeologických nálezů již do středního eneolitu, tzn. je asi pět tisíc let staré. Prostor Klamorny a sousedních Hradů byl pak s přestávkami osídlen až do 3. století př. n. l., kdy bylo osídlení násilně vyvráceno. V 9. století byly Hrady nově opevněny a vznikl i šíjový val na Klamorně.[2]

Skalní světnička hradu Klamorna

Od druhé poloviny 13. století byla Klamorna spolu s Drábskými světničkami, Starými HradyHynštou součástí pevnostní soustavy na okrajích vrchu Mužský. Hrad zanikl, ale během husitských válek, kdy okolí ovládali hejtmané Bernart a Bartoš z Valečova, byl na krátkou dobu obnoven.[3]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Hrad stál na pískovcové ostrožně s kolmými stranami oddělené od zbytku skalní plošiny úzkou šíjí. Tu přehrazuje val, který byl vybudován již jako součást pravěkého hradiště. Vrcholové plošiny skal nevykazují stopy zástavby, jen na jižní straně se dochovala ve skále vysekaná cisterna. V zadní části hradu, částečně zničené lomem, se nachází rozsedlina se čtyřmi světničkami. Ve dvou světničkách se dochovaly kamenné stoly a v jedné z nich i zbytky náročněji přitesaného okna. Architektonické prvky umožnily jejich dataci do 15. století.[3]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Klamorna je přístupná pěšky po odbočce z červené turistické značky od Drábských světniček k Valečovu. Ze skal s převýšením 100 m je výhled západním směrem na Pojizeří a Ralskou pahorkatinu. Místo je volně přístupné.[4] Poblíž Klamorny jsou znatelné zříceniny Píčova statku ze 16. století.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-19]. Identifikátor záznamu 143688 : Rovinné opevněné sídliště Hrada a Klamorna, hrad Drábské světničky, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Dneboh, hradiště Klamorna [online]. Archeolog.cz [cit. 2015-04-05]. Dostupné online. 
  3. a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Klamorna, s. 61–63. 
  4. Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-01-19]. Dostupné online. 
  5. PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Klamorna, s. 153–154. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Klamorna – hrad, s. 196. 
  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Klamorna, s. 254. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]