Kjóto
| Kjóto 京都市 | |
|---|---|
 Pohled od chrámu Kijomizu-dera | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 35°0′42″ s. š., 135°46′6″ v. d. |
| Stát |  Japonsko |
| Region | Kansai |
| Prefektura | Kjóto |
  Kjóto | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 827,90 km² |
| Počet obyvatel | 1 464 990 (2008) |
| Hustota zalidnění | 1 769,5 obyv./km² |
| Světové dědictví UNESCO | |
| Název lokality | Památky starobylého Kjóta (města Kjóto, Udži a Ócu) |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iv |
| Odkaz | 688 (anglicky) |
| Zařazení | 1994 (18. zasedání) |
| Správa | |
| Starosta | Jorikane Masumoto |
| Vznik | 1889 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Kjóto-ši, Nakagjó-ku, Teramači-Oike, 488 |
| Telefonní předvolba | 75 |
| PSČ | 604-8571 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kjóto (japonsky: 京都市; Kjóto-ši) je město v Japonsku s populací více než 1,5 milionu. Kjóto bylo dříve hlavním městem celého Japonska, dnes je hlavním městem prefektury Kjóto a současně je významnou částí souměstí Ósaka-Kóbe-Kjóto. Kjóto je známo také jako tisícileté hlavní město.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původně dostalo toto město jméno Heiankjó. Známo bylo v průběhu času i pod jmény Mijako (metropole), Saikjó (západní sídlo) a konečně od roku 1868 je toto významné kulturní, náboženské a správní centrum známo pod názvem Kjóto.[1]
Vznik[editovat | editovat zdroj]
Bohaté archeologické nálezy dokládají, že oblast Kjóta začali lidé osídlovat již v paleolitu.[2] Nezachoval se však dostatek záznamů o lidské činnosti v této oblasti před 6. stoletím, kdy, jak se všeobecně věří, byla založena svatyně Šimogamo.
Rok 794 se považuje za nejvýznamnější datum v japonské historii. V tomto roce založili obyvatelé ostrova Honšú s pomocí korejských přistěhovalců nové hlavní město a sídlo nového císaře Kammu (781–806). Nové císařské město bylo vystavěno podle čínského vzoru ve tvaru pravoúhelníků o délce 5 km a šířce 4,5 km. Na absolutní symetrii se dbalo také při stavbě nejrůznějších čtvrtí. Všechny ulice a kanály za hradbami města tvořily pravý úhel. Strohé rozvržení města však bylo rychle obměňováno bohatostí tvarů a barev staré japonské architektury, která se zde rozvíjela stovky let a učinila z města jednu z největších japonských pamětihodností.
Novodobá historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1945, na konci druhé světové války, se Kjóto ocitlo na seznamu měst, na která chtěly USA svrhnout atomovou bombu. Z tohoto seznamu bylo nakonec na popud ministra války Henryho L. Stimsona vyškrtnuto kvůli svému kulturnímu významu.[3] Kjóto je i díky tomu jediné velké japonské město, kde je větší množství předválečných budov, jako jsou například mačija (tradiční městské domy).
Kjóto se 1. září 1956 stalo „městem z titulu vládního nařízení“ (tzn., že je de facto postaveno na úroveň prefektury). V roce 1997 se v Kjótu konala konference, která vyústila v přijetí dohody o snižování emisí skleníkových plynů. Na počest místa konání byla dohoda nazvána Kjótský protokol.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Kjóto leží uprostřed západní části ostrova Honšú. Město je ze všech stran obklopeno horami, což způsobuje, že letní noci v Kjótu jsou proslulé svým bezvětřím a dusnem.
Rozvržení města bylo založeno na síťovém vzoru, který respektoval tradiční čínskou geomantii. Dnes se obchodní centrum nachází v jižní a střední části města; severní část je méně obydlená a uchovává si tak více uvolněnou atmosféru.
Městské čtvrti[editovat | editovat zdroj]
Kjóto má 11 čtvrtí (ku):
- Fušimi-ku 伏見区
- Higašijama-ku 東山区
- Kamigjó-ku 上京区
- Jamašina-ku 山科区
- Kita-ku 北区
- Minami-ku 南区
- Nakagjó-ku 中京区
- Nišikjó-ku 西京区
- Sakjó-ku 左京区
- Šimogjó-ku 下京区
- Ukjó-ku 右京区
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
V roce 2003 byl odhadován počet obyvatel města na 1 466 163 a hustota osídlení 2 402,68 obyvatel na km². Celková rozloha města je 610,22 km².
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Kjóto je považováno za kulturní centrum Japonska. Během 2. světové války byla japonská města těžce poničena spojeneckým bombardováním, pouze Kjóto a jeho 1600 buddhistických chrámů, 400 šintoistických svatyní, paláce, zahrady a architektura bylo ušetřeno. Díky tomu je dnes Kjóto jedním z nejlépe uchovaných měst v Japonsku. V Kjótu se nacházejí některé z nejznámějších chrámů, svatyň, paláců a zahrad v Japonsku, včetně:
- Kijomizu-dera, nádherný dřevěný chrám na svahu hory opírající se o systém pilířů,
- Kinkakudži, Zlatý pavilon,
- Ginkakudži, Stříbrný pavilon,
- Heian Džingú, šintoistická svatyně zasvěcená císařům Kammu a Kómei (postavená v roce 1895),
- Rjóandži, chrám proslavený svou kamennou zahradou,
- chrám Mjóšindži Šunkóin,
- Kjótský císařský palác, sídlo japonských císařů po mnoho staletí,
- císařský palác Kacura, jeden z pokladů japonské architektury,
- císařský palác Šúgaku-in, jedna z nejlepších ukázek japonské zahradní architektury
Mezi další významné lokality patří Arašijama a její malebné jezero, gejša okrsky Gion a Pontočó, Stezka mudrců a vodní kanály podél některých starých ulic.
Od roku 1994 jsou některé památky v Kjótu a jeho okolí zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO pod názvem „Památky na starobylé Kjóto“. Mezi tyto památky patří Svatyně Kamo (Kami a Šimo), chrámy Tódži (Kjó-ó-gokoku-dži), Kijomizu-dera, Daigodži, Ninnadži, Saihódži (Kokedera), Tenrjúdži, Rokuondži (Kinkakudži), Džišódži (Ginkakudži), Rjóandži, Hongandži, Kózandži a Hrad Nidžó. Na seznamu je i několik památek za hranicemi města.
Kjóto je v Japonsku známé svou pestrou etnickou kuchyní.
Obyvatelé Kjóta mluví dialektem japonštiny zvaným Kjóto-ben, ten je variantou Kansaiského dialektu používaného v západním Japonsku.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Turismus je důležitou součástí ekonomiky města. Díky velkému množství památek je město navštěvováno skupinami školáků z celého Japonska a také většinou zahraničních turistů, kteří přijedou do Japonska.
Průmysl je založen ponejvíce na malých továrnách a dílnách, z nichž většina produkuje tradiční japonské výrobky. Obzvláště známá je výroba Kjótských kimon - město stále zůstává hlavním centrem jejich výroby. V posledních letech ale odbyt tradičních výrobků stagnuje, což se projevuje na problémech, do kterých se místní firmy dostávají.
Důležité místo v Kjótu zaujímá elektronický průmysl: ve městě mají ústředí společnosti Nintendo, OMRON Corporation, Kyocera (Kyoto Ceramic) Corporation a Murata Manufacturing. Oděvní gigant Wacoal Corporation také působí v Kjótu. Ovšem růst high-tech průmyslu nedokázal vyrovnat pokles průmyslu tradičního, a tak celkový Kjótský produkt relativně poklesl ve vztahu k produktu ostatních japonských měst.
Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]
Kjóto je známé jako jedno z akademických center Japonska, sídlí v něm 40 institucí vyššího vzdělávání. Tři největší a nejznámější místní univerzity jsou Univerzita Dóšiša, Kjótská univerzita a Univerzita Ricumeikan. Kjótská univerzita je považována za jednu z nejlepších v Japonsku (vychovala několik držitelů Nobelovy ceny, např. Jukawu Hidekiho).
Kjóto má také unikátní síť vyššího vzdělávání zvanou Společenství univerzit v Kjótu, kterou tvoří tři národní, pět veřejných a 41 soukromých univerzit, čtyři další organizace a samo město.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní letiště Kansai je od Kjóta vzdáleno 72 minut cesty vlakem (Haruka Express). Mnoho zahraničních návštěvníků přijíždí do Kjóta šinkansenem z Tokia, což trvá jen něco málo přes dvě hodiny. Levnější je využít autobus. Levnými cestují téměř výhradně Japonci, za dvojnásobnou cenu je možno využít extrémně luxusní spací autobus s polovičním počtem míst, využívají ho téměř výhradně turisté. Z města rovněž vedou běžné železniční spoje do dalších měst v regionu Kansai.
Městská doprava je tvořena systémem metra a autobusových linek. Většina turisticky zajímavých míst je od sebe značně vzdálena a autobus je nejvýhodnějším způsobem dopravy mezi nimi.
Vzhledem k tomu, že Kjóto leží v celkem rovinatém terénu, je pronájem kola jednou z praktických možností cestování po městě.
Autobusová jízdenka stojí 220 jenů (za jednu jízdu), celodenní jízdenka pak 600 jenů (bez omezení počtu jízd).
V centru Kjóta se ulice protínají v pravých úhlech. Mnoho hlavních ulic vedoucích od východu na západ má ve svém názvu číslovky, např. Nidžo a Sandžó (ni znamená dvě a san znamená tři). Kjótské nádraží leží na Hačidžó (hači znamená osm). Hlavní severo-jižní ulice mají názvy jako Karasuma nebo Horikawa. Metro má dvě linky - severo-jižní linku Karasuma a východo-západní linku Tozai.
Festivaly[editovat | editovat zdroj]
Sport[editovat | editovat zdroj]
Fotbalový klub Kjóto Purple Sanga hraje v druhé japonské lize J. League's Division 2 neboli J2. Kjóto nikdy nemělo vlastní klub v profesionální baseballové lize, a tak nedaleký klub Hanšin Tigers hraje několikrát do roka na místním stadionu utkání na „neutrální půdě“.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Boston, USA
Čching-tao, Čína
Čindžu, Jižní Korea
Florencie, Itálie
Guadalajara, Mexiko
Hue, Vietnam
Istanbul, Turecko
Kolín nad Rýnem, Německo
Paříž, Francie
Praha, Česko- Si'an, Čína
Váránasí, Indie
Vientiane, Laos
Záhřeb, Chorvatsko
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Chrám Kijomizu-dera na dřevěných pilířích -
Cesta tvořená bránami torii u svatyně Fušimi Inari -
Kjótské nádraží -
Ulice ve čtvrti Gion
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kyoto na anglické Wikipedii.
- ↑ LUTTERER, Ivan; KROPÁČEK, Luboš; HUŇÁČEK, Václav. Původ zeměpisných jmen. Praha: Mladá fronta, 1976. 301 s. S. 137.
- ↑ Nakagaawa, Kazuya. 京都府埋蔵文化財情報. 京都府埋蔵文化財調查研究センター, November 2006, s. 1. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-25. ISSN 0286-5424. (japonsky)
- ↑ HOMOLOVÁ, Marie. Kjóto jako protijaderný štít. Víkend DNES. 2020-05-16, čís. 20, s. 29.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kjóto na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Kjóto ve Wikislovníku- (anglicky) Historic Monuments of Ancient Kyoto - UNESCO World Heritage Centre
- (anglicky) Oficiální stránky města Kjóto
- (anglicky) World Heritage Historic Monuments of Ancient Kyoto
- (anglicky) Foto galerie Kjota - gejša a zenové zahrady
- (anglicky) Foto galerie Kjota a Japonska - gejši, slavnosti, podzim v Kjótu atd.
