Kirovohrad
| Kirovohrad Кіровоград |
|||
|---|---|---|---|
 |
|||
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 48° 30′ s. š., 32° 16′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | 124 m n. m. | ||
| Stát: | Ukrajina  |
||
| Oblast: | Kirovohradská | ||
 |
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 103 km² | ||
| počet obyvatel: | 244 000 (2010) (2006) | ||
| hustota zalidnění: | 2388 obyv. / km² | ||
| etnické složení: | Ukrajinci (86 %), Rusové a další | ||
| náboženské složení: | Pravoslavní | ||
| správa | |||
| starosta: | Volodymyr Puzakov | ||
| oficiální web: | www.rks.kr.ua/ | ||
| telefonní předvolba: | +380 522 | ||
| PSČ: | 25000-490 | ||
Kirovohrad (ukrajinsky: Кіровоград, rusky: Кировоград, v přepisu Kirovograd) je město na Ukrajině; leží mírně na jih od středu země na řece Inhul. Centrum Kirovohradské oblasti. Žije zde 244 000 obyvatel (stav z roku 2010).
Obsah |
Historie [editovat]
Historie Kirovohradu začíná založením pevnosti svaté Alžběty, která byla vybudována v roce 1754 na příkaz carevny Alžběty I. Petrovny. Pevnost hrála důležitou roli v nových zemích, které Rusko získalo po Bělehradské mírové smlouvě v roce 1739. V roce 1764 získala osada status centra provincie, roku 1784 se stala okresním městem. Přitom byla přejmenována na Jelizavetgrad. V 19. století náleželo město do Chersonské gubenie. Od roku 1939, kdy dostalo dnešní název, je centrem Kirovohradské oblasti.
Pevnost byla založena při křižovatce obchodních cest a stala se tak významným obchodním střediskem. Měla právo na trh čtyřikrát do roka. Tyto trhy navštěvovali obchodníci z celé Ruské říše a i jiných zemí (obzvláště z Řecka).
Kirovohrad (tehdy ještě Jelizavetgrad) se stal místem jednoho z prvních pogromů po smrti Alexandra II.
V Kirovohradě bylo založeno první divadlo na Ukrajině.
V letech 1897—1941 zde fungovala tramvajová doprava, nahrazená později trolejbusy.
Jména [editovat]
Kirovohrad v průběhu své historie několikrát změnil jméno:
- 1784 — Jelizavethrad (ukr.Єлисаветград / Jelysavethrad, rus.Елиcаветград / Jelisavetgrad - pojmenováno podle carevny Alžeběty (Jelizavety) I. Petrovny)
- 1924 — Zinovjevsk (Зінов'євськ, Зиновьевск - po bolševickém předákovi Grigoriji Zinovjevovi)
- 1934 — Kirovo (Кірово, Кирово - po Sergeji Kirovovi)
- 1939 — Kirovohrad (po Sergeji Kirovovi s přídavkem -hrad)
Od rozpadu SSSR se opakovaně rozvíjejí diskuse o přejmenování města (navrhovány byly názvy Zlatopil, Stepohrad, Novokozačyn, Ukrajinsk či návrat k původnímu Jelysavethrad).
Současnost [editovat]
Dnes je Kirovohrad oblastním městem a průmyslovým centrem. Funguje zde technická univerzita. Sídlí tu také známá továrna na vodku Artemida. Kirovohrad leží na mezinárodní silnici E50 vedoucí z Francie přes Prahu, Užhorod, Ternopil, Umaň a Dněpropetrovsk do Ruska a na železniční trati Pomična - Znam'janka, která je součástí hlavního tahu Oděsa - Donbas. MHD je zajišťována trolejbusy (od roku 1967), autobusy a maršrutkami.
Slavní rodáci [editovat]
- Olesja Dudnik — sovětská gymnastka
- Moses Gomberg — chemik
- Boris Hessen — historik vědy
- Andrej Kančelskis — rusko-ukrajinský fotbalista
- Arkadij Maslov — komunistický politik
- Heinrich Neuhaus — sovětský pianista a pedagog
- Afrikan Spir — novokantovský filosof
- Alexej Stepanovič Suetin — sovětský šachový velmistr a spisovatel
- Volodymyr Vynnyčenko – ukrajinský politik a spisovatel
- Grigorij Zinovjev — bolševický revolucionář a komunistický politik
Partnerská města [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Kirovohrad
- Kirovohrad – denní zprávy (ukrajinsky a rusky)
- gorod.kr.ua - Portál o Kirovohradu (rusky)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kirovohrad na anglické Wikipedii.
