Kirjat Tiv'on

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kirjat Tiv'on
קריית טבעון
Pohled na Kirjat Tiv'on z Karmelu
Pohled na Kirjat Tiv'on z Karmelu
Kirjat Tiv'on – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 100 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Haifský
Kirjat Tiv'on
Red pog.png
Kirjat Tiv'on
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 8,419[1] km²
počet obyvatel: 17 300[2] (2012)
hustota zalidnění: 2113,8 (r.2012) obyv. / km²
správa
starosta: David Arieli (דוד אריאלי)
vznik: 1937
oficiální web: http://www.ktv.org.il/

Kirjat Tiv'on (hebrejsky קִרְיַת טִבְעוֹן, v oficiálním přepisu do angličtiny Qiryat Tiv'on[3], přepisováno též Kiryat Tiv'on) je místní rada (menší město) v Izraeli, v Haifském distriktu, které vzniklo roku 1958 sloučením tří do té doby samostatných obcí: Tiv'on (טבעון) a Kiryat Amal (קריית עמל) a Elroj (אלרואי).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží cca 17 kilometrů jihovýchodně od centra Haify a cca 78 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu. v nadmořské výšce 100 metrů na pahorcích, které oddělují Zebulunské údolí a Jizre'elské údolí. Podél západního okraje města protéká řeka Kišon.

Kirjat Tiv'on se nachází v hustě osídleném a zároveň intenzivně zemědělsky využívaném pásu. Osídlení v tomto regionu je ve své většině židovské, pouze na severní straně na město navazuje obec Basmat Tab'un obydlená izraelskými Araby, respektive Beduíny. Město Kirjat Tiv'on je na dopravní síť napojeno pomocí Dálnice číslo 75 z Haify do Nazaretu a Dálnice číslo 70, která vede na jih a jihozápad přes horský masiv Karmel do Izraelské pobřežní planiny

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko Kirjat Tiv'on se ve starověku nacházelo židovské město a náboženské centrum Bejt Še'arim, tehdy jedno z největších v Galileji. Lokalita je v současnosti odkryta archeologickým výzkumem a začleněna do národního parku Bejt Še'arim. Poblíž se ve starověku nacházela ještě židovská vesnice Tiv'on, odkrytá archeology v severní části nynějšího města.

Novověké židovské osídlení tohoto regionu začalo počátkem 20. století, kdy zde získal Židovský národní fond první pozemky. Ve 20. letech se tu na nich, v lokalitě nazývané tehdy arabsky Šejch Abrik, usadil Alexander Zeid - jeden ze zakladatelů židovské obranné organizace ha-Šomer. Zpočátku zde ale pobýval sám, jen se svou rodinou. V roce 1932 jej a jeho syna zde napadli Arabové a Zeid byl zraněn.[4]

Mezitím ale izolované židovské osídlení tohoto regionu procházelo výrazným zahušťováním. Roku 1935 vznikla vesnice Elroj. Jejími zakladateli byli židovští přistěhovalci z Kurdistánu, kteří se sem přesunuli z Haify. Téhož roku byla založena také osada Kirjat Charošet a 1937 došlo k založení osady Kirjat Amal.[5] Kirjat Amal byl založen 9. září 1937 skupinou osadníků z Haify. Po čase zde začala výstavba trvalých zděných domů.[6]

Během dvou let se zde tak utvořil blok tří židovských vesnic. Kirjat Charošet a Elroj ležely v údolí při řece Kišon, zatímco Kirjat Amal na pahorcích nad nimi. Během arabského povstání, které probíhalo od roku 1936, čelili osadníci opakovaným útokům.[5] V červenci 1938 bylo při dvou takových útocích zabito šest obyvatel z Kirjat Charošet.[7] Mezi židovskými oběťmi z července 1938 byl i Alexander Zeid, zavražděný Araby nedaleko svého domu.[8]

Roku 1946 přibyla čtvrtá osada - Tiv'on.[5] Zdejší vesnice tehdy ještě těžily z polohy při železniční trati, která vedla z Haify do Sýrie podél Jizre'elského údolí. Trať byla později zrušena v důsledku první arabsko-izraelské války. Elroj fungoval jako zemědělský mošav. K roku 1949 měl rozlohu 525 dunamů (0,525 kilometru čtverečního) a žilo zde 437 lidí.[9]

V roce 1958 došlo ke sloučení dosud samostatných obcí Tiv'on, Elroj a Kiryat Amal do jednoho města, které získalo název Kirjat Tiv'on. Roku 1979 pak k této obci byla připojena i vesnice Kirjat Charošet, která se nerozvíjela tak, jak bylo očekáváno.[5] Pahorky v okolí města jsou osázeny dubovými lesy. V obci funguje 23 mateřských škol, tři základní školy, náboženská základní škola a střední škola. Kirjat Tiv'on na severu sousedí s arabským městem Basmat Tab'un, se kterým má společný územní plán.[5]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 16 100 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 16 400 osob).[3]

Kirjat Tiv'on je středně velké sídlo městského typu s trvalým ale relativně mírným růstem. K 31. prosinci 2012 zde žilo 17 300 lidí.[2]

Vývoj počtu obyvatel Kirjat Tiv'on 1948-2000 (v územním vymezení platném po roce 1979)[10]
Rok 1948 1950 1955 1961 1972 1980 1983 1990 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
3 119 4 500 7 700 9 801 10 032 10 800 11 152 12 300 12 500 13 000 12 494 12 600 12 600 12 700 12 900 13 000
Vývoj počtu obyvatel Kirjat Tiv'on 2001-2012[3][2]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Počet obyvatel 13 100 13 300 13 400 13 600 13 700 14 000 14 200 14 416 16 474 16 700 17 100 17 300

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Kiryat Tivon ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-04]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2012 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2013, [cit. 2014-01-31]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-04]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. S. 143, 170. (anglicky) 
  5. a b c d e נתונים כלליים,קרית טבעון - כך זה התחיל [online]. ktv.org.il, [cit. 2010-01-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. קרית עמל - ישוב עירוני [online]. tnuathaavoda, [cit. 2010-01-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  7. GILBERT, Martin. Atlas of the Arab-Israeli Conflict. New York : Oxford University Press, 1993. ISBN 0-19-521062-X. S. 25. (anglicky) 
  8. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. S. 204. (anglicky) 
  9. Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949, [cit. 2010-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-04]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]