Kfar Szold

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kfar Szold
כפר סאלד
„Zahrada soch“ v kibucu Kfar Szold
„Zahrada soch“ v kibucu Kfar Szold
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 131 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Severní
oblastní rada: Ha-Galil ha-Eljon (Horní Galilea)
Kfar Szold
Red pog.png
Kfar Szold
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 551[1] (2011)
správa

Kfar Szold (hebrejsky כְּפַר סָאלְד, doslova „Vesnice Szoldové“, anglicky Kfar Szold, v oficiálním seznamu sídel Kefar Szold[1]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě ha-Galil ha-Eljon (Horní Galilea).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 131 metrů na pomezí Chulského údolí a Golanských výšin v Horní Galileji, nedaleko horního toku řeky Jordán a cca 34 kilometrů severně od břehů Galilejského jezera.

Vesnice se nachází cca 47 kilometrů severoseverovýchodně od Tiberiasu, cca 150 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 75 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Je situována v zemědělsky intenzivně využívaném pásu. Kfar Szold obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je zcela židovské. Výjimkou je skupina drúzských měst na Golanských výšinách cca 10 kilometrů východním směrem.

Kfar Szold je na dopravní síť napojen pomocí lokální silnice číslo 918.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Kfar Szold byl založen v roce 1942.[1] Jádro budoucích osadníků v Kfar Szold se zformovalo už roku 1934 a tvořili je židovští přistěhovalci z Německa a z rumunského Sedmihradska z levicového sionistického hnutí ha-Bonim Dror. Ti se v následujících letech připravovali na založení vlastní osady a absolvovali zemědělský výcvik. Roku 1937 se usadili v osadě typu Hradba a věž v lokalitě Ša'ar ha-Negev v Negevu (nyní kibuc Chafec Chajim), ale toto místo jim nevyhovovalo. Roku 1942 se proto přesunuli sem, do Horní Galileje. Osadu, kterou zde toho roku založili, pojmenovali podle Henrietty Szoldové - přední představitelky amerického ženského hnutí v rámci sionistické organizace a zakladatelky organizace Hadassah.[2]

V počátečním období čelili osadníci malárii a zhoršené bezpečnostní situaci v této oblasti, kde tehdy ještě existovaly četné arabské vesnice. Během války za nezávislost v roce 1948 byl Kfar Szold první židovskou osadou v tomto regionu, která byla napadena Araby.[2] K útoku došlo v lednu 1948 a provedla ho Arabská osvobozenecká armáda Fauzí al-Kaukdžího. V této době ještě existoval britský mandát Palestina a Britové poslali na pomoc obleženým Židům vojenskou jednotku, která zahnala útočníky.[3] k novým útokům zde došlo v dubnu a květnu 1948 a provedla je syrská armáda. Kibuc ale nedobyla.[4] Izraelci si navíc podrželi strategicky významný pahorek na úpatí Golan Giv'at ha-Em necelé 2 kilometry severně od Kfar Szold, odkud mohli v následujících letech kontrolovat syrské pozice.[5]

Až do roku 1948 se v okolí Kfar Szold nacházely i arabské vesnice. Cca 2 kilometry severozápadním směrem to byla vesnice Madahil. Madahil měla roku 1931 17 domů. Byla koncem dubna 1948, v počáteční fázi války za nezávislost dobyta jednotkami Palmach v rámci Operace Jiftach a její obyvatelé uprchli. Zástavba v Madahil pak byla zcela zbořena.[6]

Roku 1949 měl kibuc Kfar Szold už 327 obyvatel a rozkládal se na ploše 2135 dunamů (2,135 kilometrů čtverečních).[7] V roce 1952, kdy došlo k rozkolu v organizaci ha-Kibuc ha-Meuchad (viz Kibucové hnutí), odešli někteří členové Kfar Szold do jiných kibuců, zejména do Giv'at Chajim (Ichud).[2]

Do roku 1967, kdy byly během Šestidenní války dobyty Golanské výšiny, čelila vesnice opakovanému ostřelování syrskou armádou, která měla nedaleko odtud, v lokalitě Tel Azazijat své palebné postavení.[2] Podobně významný opěrný bod měli Syřané i v nedalekém Tel Facher. Během šestidenní války byla úkolem likvidace silné koncentrace syrských pevností v této oblasti pověřena brigáda Golani, která pak dobyla Tel Azazijat, ze kterého bylo možno ostřelovat celé Chulské údolí.[8]

Ekonomika kibucu je založena na zemědělství, průmyslu a turistice.[2] V Kfar Szold fungují zařízení předškolní péče. Základní školství je k dispozici v okolních vesnicích Kfar Gil'adi a Dafna. Je zde lékařská a zubní ordinace, plavecký bazén a další sportovní areály a obchod.[4]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo Kfar Szold je většinově sekulární.[4] Podle údajů z roku 2011 tvořili naprostou většinu obyvatel Kfar Szold Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2011 zde žilo 551 lidí. Během roku 2011 klesla populace o 0,4 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Kfar Szold 1948-2011[9] [7][10][1]
Rok 1948 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Počet obyvatel 417 327 416 495 545 491 461 438 413 420 409 421 433 528 553 551

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f יישובים 2011 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2013-09-06]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. a b c d e כפר סאלד [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-02-04]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York : Vintage Books/Random House, 1984. ISBN 0-394-71746-5. S. 24. (anglicky) 
  4. a b c קיבוץ כפר סאלד [online]. galil-net.org.il, [cit. 2010-02-04]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. גבעת האם [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-10-19]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. Welcome To Madahil [online]. Palestine Remembered, [cit. 2010-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949, [cit. 2010-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York : Vintage Books/Random House, 1984. ISBN 0-394-71746-5. S. 187. (anglicky) 
  9. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  10. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2011 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-02-02]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]