Kerrith Brown

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kerrith Brown
Narození11. července 1962 (61 let)
Wolverhampton
Povoláníjudista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Judo na letních olympijských hrách
bronz LOH 1984 lehká váha
DQ LOH 1988 lehká váha
Mistrovství světa v judu
bronz MS 1987 lehká váha
Mistrovství Evropy v judu
stříbro ME 1986 lehká váha
bronz ME 1985 lehká váha

Kerrith Brown, (* 11. července 1962 v Wolverhamptonu, Spojené království) je bývalý britský zápasníkjudista tmavé pleti a anglické národnosti, bronzový olympijský medailista z roku 1984.

Sportovní kariéra

S judem začínal ve 12 letech v rodném Wolverhamptonu pod vedením Maca Abbotse a Dave Brookse. Je vyučeným kadeřníkem. Specializoval se na techniky submisson. Jeho osobní technikou bylo sankaku-jime, případně sankaku-gatame. Britové ho viděli jako nástupce Neila Adamse. Adams se však několik let do důchodu nechystal a tak musel hubnout do lehké váhové kategorie.

V roce 1984 se účastnil olympijských her v Los Angeles a po dobrém taktickém výkonu získal bronzovou olympijskou medaili. V roce 1988 startoval na olympijských hrách v Soulu a opět jeho ambice na výhru skončili v semifinále. V boji o třetí místo porazil účadujícího mistra světa Američana Swaina a obhájil bronzovou olympijskou medaili. Tu však musel pár dní na to vrátit kvůli pozitivnímu dopingovému testu. Při předturnajou shazování si totiž pomohl nedovoleným přípravkem. Po dvouletém trestu se vrátil v polostřední váze, ale v britské olympijské kvalifikaci prohrál s Ryanem Birchem a přišel o účast na olympijských hrách v Barceloně.

Po skončení sportovní kariéry se věnoval trenérské práci a později i funkcionářské. V roce 2015 se stal prezidentnem amatérské federace Mixed martial arts (IMMAF).

Výsledky

Turnaj 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991
19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29
pololehká lehká váha polostřední
Olympijské hry 3. 3.
Mistrovství světa úč. úč. 3. x 5.
Mistrovství Evropy úč. 5 úč. 3. 2. úč. ? x x
ME juniorů 1.

Reference


Externí odkazy