Kazumasa Ogawa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kaligrafický symbol
Článek obsahuje japonský text.
Bez vhodného fontu nejspíš místo kandži nebo kany uvidíte otazníky, obdélníčky či jiné znaky.
Kazumasa Ogawa: Pěstování rýže, Japonsko, 19. století, ručně kolorovaný albuminový tisk
Kazumasa Ogawa: Švadlena, ručně kolorovaná albuminová fotografie, 21,3 x 28,5 cm, asi 1880
Kazumasa Ogawa: Most u ústí řeky Odžiri do jezera Čuzendži, ručně kolorovaná albuminová fotografie, 22 x 27,5 cm, asi 1880

Kazumasa Ogawa (小川 一眞[1], Ogawa Kazumasa; 29. září 1860 - 7. září 1929, známý jako Ogawa Kazuma nebo Ogawa Isshin byl japonský fotograf. Byl významným publicistou, tiskařem, producentem suvenýrových, krajinářských a portrétních fotografií v Japonsku na konci 19. století. Stal se významným v oboru fotomechanického tisku. Jeho žákem a později asistentem byl T. Enami.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Ogawa se narodil v Saitamě do samurajského klanu Macudaira. V patnácti letech začal studovat angličtinu a fotografii v rámci školy Hidea Jošiwary, v roce 1880 se přestěhoval do Tokia, aby dále zdokonaloval své znalosti anglického jazyka. O rok později byl najat jako tlumočník v oddělení jokohamské policie a ve stejném městě se učil fotografii od Rendžóa Šimooky.

Přibližně 80. léta v japonské fotografii byla mezníkem, kdy začalo tvořit více fotografů v Japonsku, například Adolfo Farsari (1841 – 1898), Raimund von Stillfried (1839 – 1911), Kimbei Kusakabe (1841 – 1934), Šiniči Suzuki (鈴木 真; 1835–1918) nebo Kózaburó Tamamura (玉村 康三郎; 1856 – 1923?). V roce 1882 se Ogawa přestěhoval do Bostonu, kde absolvoval kurzy portrétní fotografie a suchého želatinového procesu. Také studoval metodu tisku světlotiskem u společnosti Albert Type Company.

Po svém návratu do Japonska v roce 1884 si Ogawa otevřel fotografický ateliér v tokijském Iidabaši (Kódžimači), první v Tokiu. O čtyři roky později založil Cukidži Kampan Seizó Kaiša (築地乾板製造会社), která vyráběla suché desky pro fotografy. V roce 1889 založil první japonský podnik, který tiskl metodou světlotisku s názvem Ogawa Šašin Seihan džo (小川写真製版所), označovaný jako K. Ogawa printing factory. V tom samém roce Ogawa pracoval jako editor pro Šašin Šinpó (写真新報, Fotografický časopis) jediný dostupný fotografický časopis v té době, podobně jako magazín Kokka (国華, Národní květy). Tiskl oba časopisy pomocí tiskového procesu světlotisku.

Ogawa byl zakládajícím členem Japonské fotografické společnosti (Japan Photographic Society), která sbírala fotografie amatérů z celého Japonska. V roce 1891 pořídil 100 snímků nejatraktivnějších tokijských gejš u příležitosti oslav otevření mrakodrapu Rjóunkaku. Budova se stala tokijským zábavním centrem, navrhl ji britský inženýr William K. Burton. Byla však poškozena zemětřesením v roce 1894 a po dalším zemětřesení v roce 1923 musela být zničena. Ogawa v červenci roku 1891 uspořádal výstavu 100 albuminových portrétů gejš u příležitosti otevření Rjóunkaku a návštěvníci na výstavě hlasovali o nejoblíbenější gejšu. Ogawa portréty vytiskl v několika knihách.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V moderním pravopisu 小川 一真
  2. http://www.baxleystamps.com/litho/ogawa/ogawa_geysha.shtml

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]