Kaunaský pogrom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kaunaský pogrom byl masakr Židů žijících v litevském městě Kaunas, který probíhal od 25. - 29. června 1941, v prvních dnech Operace Barbarossa a nacistické okupace Litvy. K nejznámějšímu incidentu došlo v garáži Lietūkis, kde bylo několik Židů veřejně mučeno a 26. června popraveno. V následujících dnech se systematické popravy konaly v různých tvrzích Kaunaské pevnosti, zejména v SedméDeváté pevnosti.[1]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Večer 23. června převzala Litevská aktivistická strana (LAF), frakce působící z Litevského vevyslanectví v Berlíně a uvnitř sovětské Litvy, kontrolu nad městem[2] a velkou částí litevské krajiny. Nacistický SS-Brigadeführer Franz Walter Stahlecker přijel do Kaunasu 25. června ráno, kde nejprve v bývalé budově oddělení státní bezpečnosti pronesl agitační projevy, které nabádaly k vraždění Židů. Tamní představitelé však odmítli provést jakoukoli akci. Později se mu podařilo přesvědčit Algirdase Klimaitise, aby zahájil pogrom.[3] Klimaitis řídil jednotku zhruba o 600 mužích, která byla organizovaná SD z města Sovetsk a nebyla podřízená LAF.

Masakr[editovat | editovat zdroj]

25. června zaútočily jednotky organizované nacisty na židovské civilisty na kaunaském předměstí Slobodky. K 28. červnu 1941 bylo podle Stahleckera v Kaunasu zabito 3 800 lidí a dalších 1 200 bylo zabito v jiných městech této oblasti.[2] Někteří věří, že Stahlecker své úspěchy zveličil.[4] Podle rabína Ephraima Oshry byli v té době Němci přítomni na mostě do Slobodky, ale Židé byli zabiti litevskými dobrovolníky. Rabín Slobodky, rav Zalman Osovsky, byl přivázán za ruce a za nohy k židli. Poté, co byla zavražděna rabínova žena a syn, uřízli mu hlavu. Jeho hlava byla umístěna v okně rezidence a nesla nápis: „Tohle uděláme všem Židům.“[5]

Polemika[editovat | editovat zdroj]

Existuje mnoho diskuzí o tom, kdo nese hlavní odpovědnost za tyto masakry: místní Litevci nebo nacističtí úředníci. 15. října citují Litevci Stahleckerovu zprávu Heinrichu Himmlerovi. Stahlecker napsal, že se mu podařilo zakrýt akce německých jednotek předvoje (Vorkommando) a zařídil, aby to vypadalo jako iniciativa místních obyvatel.[6] Stahlecker také oznámil, že měl problémy s nabádáním litevských partyzánů k pogromu proti Židům. Uspěl teprve s velkým úsilím a pod dohledem Einsatzkommand. Židovští autoři tvrdí, že masakr začal ještě dříve než přišli Němci.[7] Rovněž poukazují na to, že se popravy konaly nejen ve městě Kaunas, ale i na venkově.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (2005)in Arvydas Anušauskas, et al.: Lietuva, 1940–1990.Vilnius:Lietuvos gyventojų genocido ir rezistencijos tyrimo centras, 203. ISBN 9986-757-65-7. 
  2. a b Zvi Gitelman (ed.) Bitter Legacy: Confronting the Holocaust in the USSR, ISBN 0253333598. Indiana University Press, 1998, p. 97.
  3. Extracts from a Report by Einsatzgruppe a in the Baltic Countries [online]. jewishvirtuallibrary, [cit. 2008-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Budreckis, Algirdas Martin(1968). The Lithuanian National Revolt.Boston:Lithuanian Encyclopedia Press, 62–63. “Again for some unknown reason, Stahlecker exaggerates his statistics. The account by L. Shauss to the Soviet Extraordinary State Commission stated that in "the first pogrom on June 25-26, in the Kaunas suburb of Slobodka (Vilijampole), 600 Jews were killed on Arbarski, Paverski, Vilyuski, Irogalski streets.” 
  5. Oshry, Ephraim(1995). Annihilation of Lithuanian Jewry.New York:Judaica Press, Inc., 3. ISBN 1-880582-18-X. 
  6. Arūnas Bubnys. Lithuanian Security Police and the Holocaust (1941–1944) F. W. Stahleckeris, pasitelkęs žurnalisto A. Klimaičio tariamą partizanų būrį (iš tikrųjų A. Klimaičio būrys nebuvo pavaldus nei LAF’ui, nei Lietuvos laikinajai vyriausybei), birželio 25 d. Kaune pradėjo kelti žydų pogromus. Tame pačiame 1941 m. spalio 15 d. raporte generolas atvirai ir išsamiai aprašė savo suorganizuotas žydų žudynes: „[…] Netikėtai paaiškėjo, kad suorganizuoti didesnio masto žydų pogromą išsyk gana nelengva. Čia visų pirma pasitelkėme anksčiau minėtų partizanų vadą A. Klimaitį, kurį tuo reikalu instruktavo veikęs Kaune mūsų nedidelis priešakinis būrys. A. Klimaičiui pavyko taip parengti pogromą, kad aikštėn neiškilo nei mūsų duoti nurodymai, nei mūsų iniciatyva. Pirmojo pogromo metu, naktį iš birželio 25-osios į 26-ąją, lietuvių partizanai likvidavo daugiau kaip 1500 žydų, padegė arba kitaip sunaikino keletą sinagogų ir sudegino žydų kvartalą, kuriame buvo apie 60 namų. Sekančiomis naktimis tuo pačiu būdu buvo padaryti nekenksmingais 2300 žydų. Kauno pavyzdžiu panašios akcijos, tik mažesnio masto, vyko ir kituose Lietuvos miestuose, jos palietė ir likusius tose vietose komunistus“
  7. Greenbaum, Masha(1995). The Jews of Lithuania: A History of a Remarkable Community 1316–1945, 9th,Israel:Gefen Books, 307. ISBN 9789652291325. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaunas pogrom na anglické Wikipedii.