Kateřina Jagellonská
Kateřina Jagellonská (1. listopadu 1526, Krakov, Polsko – 16. září 1583, Stockholm, Švédsko) byla rodem polská princezna a sňatkem s Janem III. Švédským v letech 1562-1583 finskou kněžnou a v letech 1568-1583 švédskou královnou.
Původ, mládí
Narodila se jako nejmladší dcera polského krále Zikmunda I. Starého a jeho manželky Bony Sforzy. V souvislosti s manželstvím bratra Zikmunda II. Augusta s Barbarou Radziwiłłównou, uzavřeným v roce 1547, jeho pobytem ve Vilniusu a smrtí otce v roce 1548 spolu s matkou a sestrami přesídlila z Krakova do Mazovska kde Bona dostala vdovské statky.
Manželství
4. října roku 1562, v pokročilém věku 36 let, se Kateřina ve Vilniusu (Litva) provdala za švédského prince Jana III. Švédského, knížete finského, aniž by vévoda Jan měl k tomuto sňatku svolení od svého staršího bratra, švédského krále Erika XIV. Novomanželé se usídlili na hradě ve finském Turku, kde drželi svůj vlastní dvůr.
Uvěznění
Erik XIV. Švédský považoval tento sňatek, který znamenal Janovo spojenectví s Polskem a Litvou, za spiknutí a vzpouru, vyhlásil svému nevlastnímu bratrovi válku a poslal 10 000 mužů, aby oblehli hrad v Turku, který 12. srpna 1563 kapituloval. Kateřina a její manžel byli odvezeni do Švédska, kde byli uvězněni na hradě Gripsholm nedaleko Stockholmu. Během uvěznění Kateřina porodila všechny tři své děti.
Královna
V roce 1568 kulminovaly spory krále Erika se šlechtou, k moci se dostal Jan a uvězněn byl naopak Erik. V roce 1569 byla Kateřina v uppsalské katedrále korunována královnou Švédska. Na svého manžela měla značný vliv a udělala mnoho ve prospěch katolicismu a protireformace, stejně jako její následnice a Janova druhá manželka Gunilla Bielke. Jan se snažil o jakýsi kompromis mezi katolicismem a protestantstvím. Kateřina měl vlastní katolické služebníky včetně několika katolických mnichů, což protestanty šokovalo. Z Říma přijel norský jezuita Laurentius Nicolai, kterého ubytovala ve starém františkánském klášteře a dovolila mu zde otevřít katolickou školu. Protestanti však na tuto školu zaútočili a v roce 1583 byla uzavřena. Kateřina také často navštěvovala starý klášter Vadstena. Později slavný Drottningholmský palác byl založen na její počest a je po ní i pojmenován.
V posledních letech života Kateřina trpěla dnou. Zemřela ve Stockholmu 16. září 1583 ve věku 61 let a je pohřbena v královské kryptě v katedrále v Uppsale.
Potomci
Z manželství Kateřiny a Jana se narodily tři děti, dvě dcery a syn, nejstarší dcera však zemřela v útlém věku.
- Alžběta (1564-1566), zvaná Isabela
- Zikmund III. Vasa (1566-1632), král polský a velkokníže litevský, ∞ 1592 Anna Habsburská, 1605 Konstance Habsburská
- Anna (1568-1625)
Kateřina nechala vychovat svého syna v katolické víře, v roce 1576 jej poslala na výchovu k jezuitům do Braunsbergu. Zikmund se stal roku 1587 polským králem a litevským knížetem, roku 1592 pak se stal i králem švédským, jeho náklonnost ke katolictví a slabé vztahy s obyvatelstvem země však vedly v roce 1599 k jeho svržení ze švédského trůnu.
Vývod z předků
Reference
- Eriksson, Bo (2007). Lützen 1632. Norstedts Pocket, Stockholm. ISBN 978-91-7263-790-0.
- Lindqvist, Herman (1997). Historien om Sverige; Gustav Vasa och hans söner och döttrar.
- Ohlmarks, Åke (1979). Alla Sveriges drottningar.
- Signum svenska kulturhistoria: Renässansen. (2005)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kateřina Jagellonská na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Catherine Jagellon na anglické Wikipedii.
| Švédská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Karin Månsdotter |
1568 – 1583 Kateřina Jagellonská |
Nástupce: Gunilla Bielke |
