Katedrála svatého Václava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Katedrála svatého Václava
v Olomouci
olomoucká katedrála, pohled z dolní části Václavského náměstí
olomoucká katedrála, pohled z dolní části Václavského náměstí
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajOlomoucký
OkresOlomouc
ObecOlomouc
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
ProvincieMoravská církevní provincie
DiecézeArcidiecéze olomoucká
DěkanátOlomouc
FarnostOlomouc – svatý Václav
Současný majitelMetropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci
Zasvěcenísvatý Václav
Datum posvěcení1131
SvětitelJindřich Zdík
Architektonický popis
Stavební slohgotika, novogotika
Typ stavbykatedrála
Výstavbacca od 1100,
současná podoba 1204–1892
Specifikace
Výškahlavní věž: 100,65 m[1][2]
Další informace
AdresaVáclavské náměstí
UliceVáclavské nám.
Oficiální webwww.katedralaolomouc.cz
Kód památky13755/8-3752 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katedrála svatého Václava, zvaná také dóm sv. Václava, se nachází v Olomouci na Václavském náměstí. Jde o domovskou katedrálu olomoucké římskokatolické arcidiecéze. Původně románská bazilika z první poloviny 12. století byla počátkem 13. století přestavěna v románsko-gotickém slohu. Následovaly další gotické stavební úpravy během 13. a 14. století. Počátkem 16. století vznikl raně barokní presbytář. Koncem 19. století chrám prodělal radikální přestavbu v novogotickém stylu, která mu dala současnou podobu. Katedrála od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky České republiky a její 100,65 m vysoká hlavní věž je druhou nejvyšší kostelní věží v Česku.

Historie

Původně románská bazilika, založená asi roku 1107 přemyslovským knížetem Svatoplukem Olomouckým jako nový biskupský kostel, vysvěcená roku 1131 Jindřichem Zdíkem, synem kronikáře Kosmy,[3] byla po požáru roku 1204 a 1266 na popud olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku přestavěna v nákladném gotickém stylu a stavba byla doplněna náročnou sochařskou výzdobou.[4]

V sousedním domě bývalého olomouckého děkanství byl 4. srpna roku 1306 zavražděn český král Václav III. jako poslední z rodu Přemyslovců. Pohřben byl v kryptě kostela, ovšem roku 1326 dala jeho sestra královna Eliška Přemyslovna ostatky převézt do Zbraslavského kláštera. Roku 1469 prohlásila v kostele část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína českým králem.

Presbytář pochází z let 16171618. Roku 1803 po úderu blesku shořely všechny tři věže v průčelí katedrály. Místo nich byla vybudována jediná středová věž nad společnou římsou shořelých věží. V letech 18831892 nechal arcibiskup Bedřich z Fürstenberka provést novogotickou přestavbu podle projektu Gustava Meretty a R. Völkela. Přestavbu provedl Gustav Meretta.

Od roku 1962 je dóm svatého Václava se Zdíkovým palácem (dříve nazývaným Přemyslovský palác) a dalšími významnými objekty v sousedství podle usnesení vlády ČSR č. 251/62 ze dne 30. 3. 1962 č. 262/1995 Sb. a podle nařízení vlády ze dne 16. 8. 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky zařazen mezi národní kulturní památky (NKP).[5]

Od února 2004 po podzim 2005 probíhala 2. etapa generální opravy vnějšího pláště kostela. V letech 2006–2007 probíhaly další rekonstrukce, např. opravy hlavní věže, instalace zvonkohry. Roku 2008 byli do věží umístěny nové zvony včetně zvonu Panny Marie Hostýnské o váze 6 tun, který nyní zvoní každý den v jedenáct hodin, v pátek ve tři a jinak před bohoslužbami. 1. listopadu 2011 byli po předchozí exhumaci a rekonstrukci spodního patra krypty do ní při mši za zemřelé opět vloženy ostatky biskupa Lichtenštejna-Kastelkorna a arcibiskupa Kolovrat-Libštejnského.

Popis

Katedrála představuje výraznou dominantu města Olomouce a to především svojí hlavní věží, jejíž výška 100,65 metrů z ní činí druhou nejvyšší kostelní věž v České republice (prvenství patří katedrále sv. Bartoloměje v Plzni) a nejvyšší novogotickou věž v České republice. V katedrále je také umístěn největší zvon na Moravě, sv. Václav.

Uvnitř se nalézá například renesanční kaple svatého Stanislava s bronzovým náhrobkem biskupa Khuena a mramorový náhrobek posledních olomouckých Přemyslovců. Na severní straně chrámu je velká novogoticky upravená kaple sv. Cyrila a Metoděje, gotickou sakristií se dá projít do rovněž gotické křížové chodby, s níž sousedí kaple sv. Jana Křtitele. Fresková výzdoba je dílem Jana Kryštofa Handkeho.

Zdíkův palác

Hned vedle dómu se nachází románský Zdíkův palác (dříve nazývaný Přemyslovský palác), s ním sousedí manýristická stavba kaple svaté Anny, v níž probíhaly volby olomouckých biskupů, a za ní kaple svaté Barbory, původně románská věž přemyslovského hradu (Bergfrit).

Chrámová loď a krypta jsou zpřístupněny v průběhu letní sezóny s průvodcem (dobrovolné vstupné).

Krypta

Krypta pod presbytářem má dvě patra. Obě patra jsou od roku 2012 přístupná pro veřejnost. Dolní patro krypty je určeno pro uchovávání ostatků. V kryptě jsou pohřbeni biskupové a arcibiskupové: František z Ditrichštejna, Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, Jan Vilém Kolovrat-Libštejnský a Maria Tadeáš Trauttmansdorff. V kryptě je také uloženo srdce arcibiskupa a rakouského arcivévody Rudolfa Jana Habsburského. Stavební úpravy v závěru 19. století odhalily pod podlahou chrámu i pozůstatky románské krypty, která ale dnes není přístupná. Kromě těchto krypt se pod katedrálou také nachází gotická krypta, která přechází v renesanční kryptu pod kaplí sv. Stanislava, tu však nechal kardinál Ditrichštejn zasypat kvůli zpevnění vnitřní zdi a výstavbě schodiště do barokní krypty.

Kaple sv. Jana Křtitele

Nachází se v přízemí 100 metrů vysoké jižní věže. Původně se mělo jednat o křestní kapli, ale postupně nabrala pietní charakter. Jsou v ní hrobky posledních tří kardinálů, Fürstenberka, Bauera a Skrbenského s uměleckými náhrobky. Jako poslední byl v této kapli pohřben biskup, apoštolský administrátor mons. Josef Vrana.

Loretánská kaple

Kaple původně gotického slohu sv. Cyrila a Metoděje pochází asi ze 14. století. Kaple byla barokizována na přelomu 17. a 18. století s novým oltářem a bohatou sochařskou a obrazovou výzdobou. Název loretánská souvisí s umístěním sošky černé Madony z italské Lorety. Omítkové malby ze života Panny Marie jsou od barokního malíře J. K. Handkeho. Zlatem a stříbrem vyzdobený svatostánek nese rodinný znak dómského děkana Mayerswalda, z jehož pozůstalosti byla provedena celá oprava.

Kaple sv. Stanislava

Zbudována biskupem Stanislavem II. Pavlovským v letech 15821591 s rodinnou hrobkou Pavlovských a s bohatou štukovou, sochařskou a malířskou výzdobou. Patří mezi několik významných centrálních staveb české renesance. Nádherný vstupní renesanční portál s ozdobnou bronzovou mříží, jehož bohatá plastická výzdoba je tvořena reliéfní dekorací i figurálními motivy ctností a nectností. Jde o norimberskou kovoliteckou práci z konce 16. století. V současnosti se kaple používá pro uchování eucharistie (v kapli je umístěn svatostánek). Vchod zdobí náhrobky dvou posledních Olomouckých údělných knížat.

Chórová kaple sv. Cyrila a Metoděje

V kapli je pozoruhodný oltář z italského mramoru, se vzácnou kamennou plastikou – pozdně gotickým reliéfem Panny Marie Ochranitelky, pocházející z průčelí zaniklého kostela Panny Marie na Předhradí. Nejcennější a historicky velmi hodnotné jsou pískovcové sochy sv. Petra a Pavla z 2. poloviny 15. století, údajně pocházející ze zbořeného původního biskupského kostela sv. Petra na Předhradí.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

Literatura

  • KRAČMER, Mořic. Dějiny metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci. Olomouc: R. Promberger, 1887. 111 s. 
  • MUSIL, Jiří V. Dóm sv. Václava: metropolitní katedrála v Olomouci. Olomouc: M.O.I.S., 1992. 72 s. 
  • POJSL, Miloslav. Olomouc: Katedrála sv. Václava. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2007. 31 s. ISBN 978-80-86157-18-4. 
  • BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-7277-015-2. S. 145. 

Související články

Externí odkazy

Šablona:Katedrály v České republice