Kateřina Tučková

Mgr. Kateřina Tučková, Ph.D.
Mgr. Kateřina Tučková, Ph.D. (2008)
Narození	31. října 1980 (43 let) Brno
Povolání	spisovatelka, kurátorka sbírky, historička umění a kurátorka
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (2006–2014) Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše 14 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Témata	literární tvorba, próza, dějiny umění a kulturní událost
Významná díla	Vyhnání Gerty Schnirch Žítkovské bohyně
Ocenění	Cena čtenářů (2010) Cena Josefa Škvoreckého (2012) Česká kniha (2013) Cena čtenářů (2013) Cena Jihomoravského kraje (2015) … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Robert Hédervári
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřina Tučková (* 31. října 1980, Brno) je česká spisovatelka, historička umění, kurátorka galerie současného umění a v letech 2015–2018 programová ředitelka festivalu Meeting Brno.

Život

Kateřina Tučková žila do šesti let věku v Moutnicích, dětství poté prožila v Kuřimi. Když žila v oblasti brněnské ulice Cejl, jež bývá nazývána brněnským Bronxem kvůli nynější početné romské komunitě, pátrání po historii této části města ji přivedlo k námětu jejího prvního románu Vyhnání Gerty Schnirch. V květnu roku 1945 odtamtud byly vyhnány německé rodiny a zařazeny do takzvaného brněnského pochodu smrti. Osobně se zúčastnila vzpomínkového pochodu za tyto vyhnance a uvedla, že jí tato aktivita pomáhala v autorské tvorbě.

Pochází ze čtyř sester. Když byla ještě dítě, její otec spáchal sebevraždu. Po maturitě na Gymnáziu na tř. Kapitána Jaroše v Brně vystudovala dějiny umění a bohemistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Doktorská studia na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze absolvovala v roce 2014 obhajobou disertační práce Skupina Radar. Jako motivaci k studiu uvedla, že se profesionálně věnuje současnému umění i období po roce 1945, kde ji zajímá „doba temna“ 50. let. Na konci té doby někteří členové Skupiny 42 založili skupinu Radar.

Jako kurátorka vedla Kateřina Tučková brněnskou galerii ARSkontakt zaměřenou na nejmladší generaci umělců (2004–2006) a každoročně pořádala celostátní konfrontaci mladých malířů spojenou s Cenou ARSkontakt (2004–2011). Posléze byla kurátorkou Výstavní síně Chrudim (2010–2018), nadále spolupracuje s řadou soukromých i veřejných galerií.

V roce 2015 byla hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení.

V roce 2015 se stala jednou z tváří Jsme v tom společně, kampaně iniciativy HateFree Culture.

V roce 2015 byla také iniciátorkou a do roku 2018 i programovou ředitelkou multižánrového kulturního festivalu Meeting Brno. Festival se koná každoročně na konci května a nabízí platformu pro setkání zástupců různých názorů, kultur a náboženství. Jeho program sestává z diskusních fór s inspirativními hosty a množství uměleckých vystoupení, která rozvíjejí hlavní festivalové téma.

Kateřina Tučková je vdaná za Roberta Hédervári. Žije v Praze a v Brně.

Dílo

Kateřina Tučková v roce 2013

Beletrie

Vyhnání Gerty Schnirch

Do povědomí veřejnosti vstoupila svou druhou knihou, románem Vyhnání Gerty Schnirch, který vydalo nakladatelství Host v roce 2009. V románu v němž zpracovala osud německé dívky vyhnané v květnu 1945 ze svého domova v tzv. „Brněnském pochodu smrti“. Kniha byla nominována na Cenu Jiřího Ortena a Cenu Josefa Škvoreckého. Nakonec získala čtenářskou cenu Magnesia Litera za rok 2010. Od října 2014 uvádělo adaptaci románu brněnské HaDivadlo, v režii Mariána Amslera. V roce 2013 vydalo audioknihu nakladatelství OneHotBook.

Žítkovské bohyně

Podrobnější informace naleznete v článku Žítkovské bohyně (kniha).

V knize Žítkovské bohyně, vydané poprvé nakladatelstvím Host v roce 2012, se znovu zaměřila na českou historii, když v ní zachytila příběh výjimečného rodu léčitelek z oblasti Bílých Karpat, tzv. bohyň, někdy také nazývaných čarodějnice. Tento rod přežil čarodějnické procesy v 17. století, útlak církví a soudy během 19. století i dobu protektorátní totality, ale nakonec byl zdevastován komunistickým režimem. Za román získala řadu cen, například Cenu Josefa Škvoreckého a Magnesia Litera.

Román vyšel v říjnu 2012 v nakladatelství OneHotBook i jako audiokniha. Jeho divadelní adaptace v režii Doda Gombára se hrála od roku 2014 v Městském divadle Zlín. Kniha byla přeložena do třinácti jazyků. V roce 2014 vyšla v ukrajinštině v nakladatelství Komora v Kyjevě, také v makedonštině ve Skopje a polsky v nakladatelství Aféra. Románu Žítkovské bohyně, který vyšel v březnu 2012, se do července 2013 prodalo 50 000 výtisků bez započítání elektronické verze. Filmová práva zakoupila společnost Bionaut.

Fabrika

Kniha líčí příběh Johanna Heinricha Offermanna, jednoho z nejvýznamnějších brněnských textilních podnikatelů a jeho potomků, povýšených do šlechtického stavu. V příběhu je barvitě popsána i rodinná historie rodu Offermannů a odráží se zde i celá 250 let trvající minulost města, nazývaného pro textilní minulost moravským Manchesterem. Publikace vyšla u příležitosti výstavy Brno – moravský Manchester, uspořádané v letech 2014 a 2015 v Moravské galerii v Brně a byla vydána nakladatelstvím Host v roce 2014.

Bílá Voda

Román líčí příběh ženy, kterou zklamal „světský“ život, a proto vstoupila do kláštera v Bílé Vodě. Na pozadí současného dění popisuje také dějiny řádových komunit od zrušení řeholních řádů přes jejich obnovení až do současnosti. Simuluje texty historických dokumentů, které však nejsou autentické, ale fabulované. Vydalo také nakladatelství Host v roce 2022.

Divadelní hry

Vitka

Divadelní hra volně inspirovaná osudem brněnské hudební skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové, která se dokázala prosadit v oboru, který byl ve své době vyhrazen pouze mužům. Divadelní hra je doprovázena hudbou Petra Hromádky a několika úryvky ze skladeb Bohuslava Martinů a Vítězslavy Kaprálové. Scénář vyšel i v knižní podobě. Vydalo nakladatelství Host v roce 2018.

Hra byla uvedena v Divadle Husa na provázku v roce 2018. Režii měla Anna Petrželková. Titulní roli ztvárnila Tereza Marečková, která za ni byla nominována na Cenu divadelní kritiky v kategorii Ženský herecký výkon roku 2018 a také obdržela Cenu divadelních novin za herecký výkon sezony bez ohledu na žánry.

Další dílo

Ze slovenštiny přeložila v roce 2015 román Veroniky Šikulové Místa v síti.

Své romány píše v průměru tři roky, o tématu si dělá rozsáhlé rešerše.

Ocenění

• 2010
  • Knižní klub – cena čtenářů (Vyhnání Gerty Schnirch)
  • nominace na Cenu Jiřího Ortena (Vyhnání Gerty Schnirch)
  • nominace na Literu za prózu v rámci Magnesia Litera (Vyhnání Gerty Schnirch)
• 2012 – Literární Cena Josefa Škvoreckého (Žitkovské bohyně)
• 2013
  • Cena čtenářů České knihy (Žitkovské bohyně)
  • Magnesia Litera – Kosmas cena čtenářů (Žitkovské bohyně)
• 2017 – Cena za svobodu, demokracii a lidská práva, udělil Ústav pro studium totalitních režimů
• 2018 – Literární cena Premio Salerno Libro d`Europa, udělená italským festivalem v Salernu
• 2022 – Státní cena za literaturu (za román Bílá Voda s přihlédnutím k dosavadní literární tvorbě)

Kritická recepce

Kritické recepci próz Kateřiny Tučkové se věnují diplomové práce Pavly Hartmannové a Terezy Haasové.

Seznam děl

Beletrie

• Montespaniáda. Ilustrace Tereza Janečková. Brno: Větrné mlýny, 2006. 162 s. ISBN 80-86907-33-3. 
• Poslední večer in: Ty, která píšeš, Čítanka současné české ženské prózy. Artes Liberales, Vltavín, 2008. ISBN 978-80-254-1724-9 (povídka)
• Vyhnání Gerty Schnirch. Brno: Host, 2009. 413 s. ISBN 978-80-7294-315-9. 
• Žítkovské bohyně. Brno: Host, 2012. 456 s. ISBN 978-80-7294-528-3. 
• Fabrika. Host, 2014
• Cesta, in: Miliónový časy. Povídky pro Adru. Praha : Argo, 2014. ISBN 978-80-257-1029-6 (povídka)
• Fajnová frajlenka, in: Krvavý Bronx. Brno 2020 (povídka)
• Bílá Voda. [s.l.]: Host, 2022. 688 s. ISBN 978-80-275-1057-3. 

Knihy pro děti

• Co skrývá les, 2022

Divadelní hry

• Vitka – vyšlo i knižně, Host 2018
• Bratr spánku – dramatizace románu rakouského autora Roberta Schneidera, Švandovo divadlo na Smíchově, 2018

Spoluautorství

• TUČKOVÁ Kateřina, HÉDERVÁRI Robert. Můj otec Kamil Lhoták. Praha: Vltavín, 2008. ISBN 978-80-86587-30-1 (beletrizovaný životopis malíře Kamila Lhotáka napsaný spolu s jeho synem, Kamilem Lhotákem ml.)
• POLLACK Martin, TUČKOVÁ Kateřina, KRATOCHVÍL Jiří, FILIP Ota. Brněnský pochod smrti. 2012. ISBN 978-80-7443-044-2 (sborník o vyhnání brněnských Němců)
• KOLEČEK Michal: Na hraně příběhu – Sochy v ulicích. Libreto TUČKOVÁ Kateřina. Brno: Dům umění, 2013. ISBN 978-80-7414-652-7 (čtrnáct příběhů lemujících místní dějiny dvacátého století)
• TUČKOVÁ Kateřina, BŘEZINOVÁ Andrea, ZAPLETAL Tomáš. Fabrika. Brno : Host, 2014. ISBN 978-80-7491-479-9 (příběh textilních baronů z moravského Manchesteru, novela doprovázející výstavní projekt „Brno – moravský Manchester“ v Moravské galerii v Brně)
• FUČÍKOVÁ, Renáta, KŘÍŽOVÁ, Lenka, TUČKOVÁ, Kateřina. Hrdinky – Příběhy významných českých žen. Universum, 2020. ISBN 978-80-242-6888-0

Odborná literatura

• Michael Rittstein – Práce na papíře, 2005
• Nová trpělivost: Hranice ustupují, 2007
• Jaroslav Valečka, Praha 2007
• Radim Malát, 2007
• Slovem i obrazem, 2008
• Ohlédnutí za dílem Dobroslava Folla, 2008
• Normální malba, 2009
• Věra Sládková, prozaické dílo, 2009 (studie díla Věry Sládkové)
• TRANSFER, 2008
• Katalogy výstav Výstavní síně Chrudim (2010 – )
• STUCK!!, 2014
• Bezelstně provokativní umění Aleny Kupčíkové, 2015

Literatura

• Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1538, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
• Pavla Hartmannová, Kritická reflexe próz Kateřiny Tučkové, FF Univerzity Palackého v Olomouci, 2013.
• Valentina Kaptayn: Zwischen Tabu und Trauma. Kateřina Tučkovás Roman‚ Vyhnání Gerty Schnirch‘ im Kontext der tschechischen Literatur über die Vertreibung der Deutschen. ibdem, Stuttgart 2013, ISBN 978-3-8382-0482-6.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kateřina Tučková na Wikimedia Commons
• Osoba Kateřina Tučková ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kateřina Tučková
• Oficiální webové stránky Kateřiny Tučkové

• Kateřina Tučková v informačním systému abART
• Rozhovor s Kateřinou Tučkovou (česky)
• Kněžky? Nutná budoucnost katolické církve. Rozhovor s Kateřinou Tučkovou (týdeník Echo)

• Dokument o Tučkové v rámci cyklu Děti sametu
• https://web.archive.org/web/20160821053456/http://www.autorskecteni.cz/2015/cz/program/59-Katerina-Tuckova

Autoritní data	AbARTP: 27993 Biblio: 2917488f-9325-465c-86bc-4ed206f0313d NKC: mzk2006348534 BIBSYS: 12020695 BNF: cb17133366d (data) GND: 133327752 ISNI: 0000 0000 5887 7519 LCCN: no2009065108 LNB: 000314689 NSK: 000505491 PLWABN: 9810549214805606 SNK: 147414 SUDOC: 164676430 VIAF: 45488087 WorldCat Identities: lccn-no2009065108

Portály: Lidé | Česko | Literatura