Kateřina Pavlovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kateřina Pavlovna na miniatuře od Jeana-Baptiste Isabey z roku 1810

Kateřina Pavlovna Romanovová (rusky Екатерина Павловна) (10. května 1788, Carské Selo - 9. ledna 1819, Stuttgart) byla rodem ruská velkokněžna a jako manželka württemberského krále Viléma I. württemberská královna.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Kateřina Pavlovna jako dítě

Kateřina Pavlovna se narodila jako šesté dítě/čtvrtá dcera ruského cara Pavla I. a jeho druhé manželky carevny Marie Fjodorovny, narozená jako princezna Sofie Dorota Württemberská. Jméno dostala po své babičce, carevně Kateřině. Měla devět sourozenců a byla sestrou cara Alexandra I.

Kateřinino dětství bylo šťastné, výchova a vzdělání bylo pod starostlivým dohledem její matky. Vynikala mimořádným intelektem a vzděláním, stejně jako nevšední krásou a skvělými organizačními i diplomatickými schopnostmi. Měla hluboký vztah se svým nejstarším bratrem, cesarevičem Alexandrem (pozdějším carem Alexandrem I.) a po celý svůj život udržovala s Alexandrem blízké kontakty; byla nejmilejší sestrou carovou a jednou z nemnoha osob, které bezvýhradně miloval.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

V době napoleonských válek, na Erfurtském kongresu v roce 1808 předložil Alexandrovi I. francouzský diplomat Talleyrand jménem francouzského císaře Napoleona Bonaparte, nedlouho předtím rozvedeného se svou první ženou Josefinou de Beauharnais, návrh na uzavření manželství Napoleona s Kateřinou, čímž chtěl získat Rusko na svou stranu. Rodina Kateřiny byla zaskočena a dotčena, ba uražena a nabídka byla odmítnuta, především na nátlak samotné Kateřiny a její matky. (Někteří historikové se dokonce domnívají, že pyšné odmítnutí "neurozeného tyrana – Korsičana" bylo jednou z hlavních příčin války Napoleona s Ruskem v roce 1812.)

Carevna-vdova místo toho zorganizovala sňatek Kateřiny s oldenburským vévodou Jiřím, druhým synem velkovévody oldenburského Petra I. a ruským generálem a gubernátorem Estonské a Tverské gubernie.

První manželství[editovat | editovat zdroj]

Mimořádně krásná, inteligentní a temperamentní Kateřina Pavlovna se za Jiřího provdala 3. srpna roku 1809. Manželé se usadili v Tveru, městě mezi Moskvou a Petrohradem, kde vedli dvůr, jenž si v ničem nezadal s carským dvorem v Petrohradu. V roce 1812 Kateřina Pavlovna horlivě podporovala odpor svého národa proti Napoleonovu napadení Ruska a postavila celý pluk, který se účastnil všech důležitých bitev této války.

Kateřina byla svému nepříliš přitažlivému manželovi oddaná a její manželství bylo spořádané, mělo však krátkého trvání, neboť 15. prosince roku 1812 zemřel Jiří na břišní tyfus. Z jejich manželství se narodili dva synové:

  • Alexandr (1810–1829);
  • Petr (1812–1881);

Ovdovělá Kateřina Pavlovna odcestovala spolu se svým bratrem Alexandrem do Anglie, aby se setkali s princem regentem Jiřím a poté do Vídně, kde se účastnili vídeňského kongresu; Kateřina nebyla bez vlivu na jeho průběh; stejně tak výrazně napomohla realizaci sňatku své nejmladší sestry Anny Pavlovny s následníkem nizozemského trůnu, oranžským princem Vilémem.

Kateřinin druhý manžel Vilém II. Württemberský

Druhé manželství[editovat | editovat zdroj]

V Anglii se setkala poprvé s württemberským princem Vilémem. Mezi oběma mladými lidmi vznikla láska na první pohled. Vilém však byl již ženatý s Karolinou Augustou Bavorskou (manželství bylo bezdětné a platilo za nešťastné), učinil však první kroky k jeho rozvodu a v srpnu 1814 bylo jeho manželství s Karolinou Augustou württemberským soudem rozloučeno a roku 1815 papežem Piem VII. anulováno. (Karolina Augusta se posléze 24. září 1816 stala čtvrtou manželkou rakouského císaře Františka I.; i toto její manželství zůstalo bezdětné, bylo však šťastné a spokojené a Karolína se láskyplně starala o všechny své nevlastní děti).

Vilém a Kateřina se vzali 24. ledna roku 1816 v Sankt Petěrburgu. Z jejího druhého manželství se narodily dvě dcery:

Württemberská královna[editovat | editovat zdroj]

Nedlouho po jejich sňatku nastoupil Vilém po smrti svého otce na württemberský trůn a Kateřina se stala württemberskou královnou. Aktivně se podílela na charitativní práci ve své nové vlasti, horlivě se starala o vzdělání lidu a zakládala různé společensky prospěšné instituce.

Zemřela neočekávaně v pouhých jedenatřiceti letech v lednu roku 1819 na zápal plic při růži. Po její smrti vystavěl král Vilém v Rotenbergu u Stuttgartu Württemberské mauzoleum, které věnoval její památce. Pochována byla v kostele sv. Kateřiny na vrchu Rottenberg ve Stuttgartu.

Vilém se po roce znovu oženil se svou sestřenicí Pavlínou Württemberskou.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu