Karviná

Šablona:Infobox - statutární město Karviná (polsky Karwina, německy Karwin) je statutární město v Moravskoslezském kraji, na území historického Těšínského Slezska, 18 km východně od Ostravy na řece Olši. Po II. sv. válce byla dnešní Karviná projektována jako pátá česká metropole pro 120.000 obyvatel. Dnes zde žije přibližně 50 tisíc obyvatel s významnou slovenskou a polskou menšinou. Je universitním, turistickým, lázeňským a ekonomickým centrem východního Ostravska se spádovou oblastí více jak 200.000 obyvateli a největším městem na řece Olši. Jádrem dnešního města Karviná je původní knížecí město Fryštát. Dnešní Karviná vznikla roku 1949 přemístěním původní hornické Karvinné na fryštátské Horní Předměstí, které se silně rozvíjelo již od konce 19. století. Úředním spojením těchto dvou měst a připojením Ráje, Darkova a Starého Města vzniklo nové město s názvem Karviná, ale historickým základem Fryštátu na jehož katastru nové město stojí.

Úřad primátora města Karviná vykonává ode dne 8. ledna 2018 Jan Wolf (ČSSD), bývalý první náměstek, který v čele města nahradil svého stranického kolegu Tomáše Hanzela (ČSSD), který stal v čele města od roku 2006.

Poloha a význam

Význam Karviné (Fryštátu) v minulosti předurčovala její strategicky výhodná poloha na obchodní cestě z Uher do Pobaltí, která z ní učinila obchodní, hospodářské a kulturní centrum celé zdejší oblasti. Od konce 13. století do roku 1572 zdejší zámek Fryštát byl sídelním místem slezských knížat z královského rodu Piastovců. Prvkem, který významně ovlivnil další rozvoj města, byl nález černého uhlí ve 2. polovině 18. století. Nadále byl význam města dán rostoucí těžbou černého uhlí, která předurčila jak stavební, tak demografický vývoj v dalších dvou staletích.

Moderní Karviná vznikla roku 1949 sloučením města Fryštátu (německy Freistadt; dnešní Karviná 1, centrum starého Fryštátu je městskou památkovou zónou), původní Karvinné (díky intenzivní těžbě uhlí dnes již neexistuje; je to předměstská část Karviná-Doly), Darkova (Karviná 3), Ráje (Karviná 4) a Starého Města (Karviná 5). Později ještě byly připojeny Louky nad Olší. Nově vzniklé město se začalo budovat na katastru fryštátského Horního Předměstí ve čtyřicátých letech dvacátého století, které se rozvíjelo již od doby, kdy Severní dráha císaře Ferdinanda přivedla do Fryštátu železnici.

Panorama s budovami Trojčata v centru nové Karviné (Fryštátu)

Karviná leží na hranici s Polskem. Přímo ve městě jsou dva hraniční přechody (z toho jeden pouze pro osobní vozidla) v místní části Karviná-Ráj. Město se rozprostírá na severním okraji předhůří Beskyd. Karviná leží v údolí řeky Olše a od krajského města Ostravy je vzdálena 18 km východním směrem.

Radnice

Universitní náměstí

Karviná vždy patřila k oblastem s vysokou koncentrací průmyslu, zejména těžebního, na který navazují další výrobní odvětví. Současně dosáhlo město evropského významu díky lázeňství. Již od konce 19. století byly budovány lázně Darkov díky nálezům léčivé jodobromové solanky. V posledních letech byl posílen význam města jako obchodního a turistického centra. Vznikem Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity v Opavě se Karviná stala univerzitním městem – spolu s Opavou prvním v Moravskoslezském kraji a po roce 1989 v Československu vůbec.

Historie

Území dnešní Karviné patří ve zdejší oblasti k místům s nejstarším osídlením, o jehož existenci svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné.

Nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o území dnešního města (osadě Solca) je z roku 1268. Fryštát však byl založen mezi léty 1024 - 1032 za vlády polského krále Měška II. Lamberta a od svého založení je nositelem městských práv, v pozdějších letech mu byly několikrát potvrzeny. Na dnešní místo byl přemístěn po roce 1290 knížetem Měškem I. Těšínským. Vratislavský desátek z let 1302–1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov). Vzhledem k jeho strategicky výhodné poloze na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel.

Těšínsko v roce 1888

K velkému hospodářskému rozvoji došlo od poloviny 15. století, kdy bylo městu uděleno dědičné právo „do čtvrtého kolena“, právo mílové, várečné, právo lovu na panském, možnost zřizování cechů a právo vyššího soudnictví. Další rozkvět města zajistilo Kazimírovo privilegium z roku 1473, kterým byly potvrzeny dosavadní výsady města a povoleno pořádání trhů. V roce 1540 se poprvé objevuje zmínka o zřízení školy ve Fryštátě. Reformační náboženské hnutí v 16. století ovlivnilo celou zdejší oblast a nařízením pro Fryštát o jediném vyznání evangelické víry, jedině evangelíci mohli ve městě zastávat úřad nebo se vyučit řemeslu. Období třicetileté války znamenalo pro obyvatele města dobu těžkých válečných útrap, epidemií a válečného drancování. Až do konce války v roce 1648 bylo město obsazeno Dány a Švédy. Roku 1766 se město stalo ohniskem dosud největší selské vzpoury ve zdejším regionu. Výsledkem těchto událostí bylo vydání nového robotního patentu pro Slezsko.

Zásadní obrat v rozvoji města a celé zdejší oblasti znamenal nález černého uhlí ve 2. polovině 18. století a počátkem 20. století již byla Karviná svým ekonomickým potenciálem významnou obcí v rámci celého Rakousko-Uherska. K rozvoji města přispěla výstavba železničních tratí: Severní dráha císaře Ferdinanda v Petrovicích, Košicko-bohumínská dráha v dnešní části Doly a v roce 1898 i Karvinská Místní dráha KFNB se stanicí Fryštát, dnes Karviná, a také tramvajová trať.

Během let 1918–1920 probíhal mezi nově vzniklými státy Československem a Polskem spor o Těšínsko. Po krátkém vojenském střetnutí bylo území Těšínska v roce 1920 mezi oba státy rozděleno arbitráží vítězných mocností. Území Karviné připadlo Československu a v roce 1923 byla původní Karvinná povýšena vládním rozhodnutím na město (v 60. letech 20. století byla vlivem poddolování zbourána).

Koncem třicátých let 20. století začalo Polsko vůči Československu vznášet územní požadavky. Ty byly formulovány polskou vládou 21. září 1938 a vzneseny jako součást Hitlerova godesberského memoranda. 30. září 1938 polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 1. října 1938 polská vojska obsadila požadovaná území, včetně území dnešní Karviné. Období polského záboru však netrvalo ani rok. Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války oblast obsadil Wehrmacht a území převážně německy mluvící Karviné bylo přičleněno k Německu. V roce 1944 došlo ke sloučení měst Karvinné (dvě písmena N v názvu města se užívala od roku 1920), Fryštátu a obcí Starého Města, Ráje a Darkova v jeden územní celek s názvem Karwin-Freistadt.

Špice Vídeňské kašny v historickém centru Karviné (Fryštátu)

Nejvyšší karvinské obytné budovy

Po osvobození byl položen správní základ současné podoby města sloučením několika samostatných obcí v jeden územně správní celek pojmenovaný Karviná. Zatímco původní Karvinná byla zlikvidována při těžbě uhlí a dnes její katastrální území nese příznačný název Karviná-Doly, na zbytku území sloučeného města nastal velký rozvoj a jeho výstavba trvala až do 80. let 20. století. Z někdejšího desetitisícového okresního města Fryštátu se stala osmdesátitisícová Karviná (1985). Moderní městská zástavba leží především na katastrálním území historického města Fryštátu (Karviná-město) a bývalé obce Ráje.

Metropole Karviná

V šedesátých letech dvacátého století se realizoval projekt na výstavbu nového, moderního centra Karviné v architektuře bruselského stylu, které se mělo stát pátou českou metropolí. Hlavní silniční tepnou se měla stát centrální třída, dnes tř. 17. listopadu, která měla plnit roli městského bulváru a díky přítomnosti lázní ve městě navodit atmosféru pohodového a příjemného místa. Na této centrální třídě se měly vyskytovat volné prostory plné městské zeleně s dominantními budovami. To se opravdu povedlo. I když je na této třídě hustý silniční provoz, stále láká k procházce po ní, a to v celé její délce. A to platí obzvláště v době květu sakurové aleje, která zde byla vysázena a je dodnes vzorně udržovaná. Centrální třída se však během let dočkala na některých místech necitlivých zásahů:

• městská zeleň se rozrostla do nežádoucích rozměrů
• módní dlažba byla zakryta nevkusným asfaltem
• dominantní budovy dostaly nevhodnou fasádu, nebo je přerostla zeleň

Slezská univerzita jako jedna z dominant centrální třídy 17. listopadu

Vyvrcholením centrální třídy je prostor mezi křižovatkami u VZP a OD Prioru. Tento prostor, jemuž dominuje vzdálenější skupina výškových budov působí zanedbaným dojmem. Přítomnost nevkusně situovaných autobusových zastávek ještě více vytváří dojem periferního místa než centra města. Všude přítomný asfalt a zeleň zastiňující dominantní budovy tento dojem ještě více umocňuje. Přitom tento centrální prostor může i nadále být centrálním parkem aniž by kazil dojem centra města. Na tomto centrálním prostoru je totiž za bujnou zelení schována řada architektonických slohů, které po vykácení části zeleně vytvoří dominantní prvky celého centra. Jde především o nádhernou prvorepublikovou budovu Jiráskovy školy, roh rovněž prvorepublikové budovy Magistrátu, modernu zastupující OD Prior a restauraci s obytným blokem nebo funkcionalistické třípodlažní obytné domy. Hlavní dominantou celého tohoto centrálního prostoru je pak již zmiňovaná vzdálená skupina výškových domů, s žel nevhodnými fasádami. Centrálnímu prostoru rovněž chybí výšková solitéra např. v podobě hodinové věže, pomníku či sochy nebo fontány. V posledních letech se vyskytla řada urbanistických studií na dotvoření městského centra. Pro finanční náročnost nikdy nebyla realizována. Není potřeba stavět nové budovy, stačí celé třídě a především centrálnímu prostoru vrátit zašlý lesk šedesátých let:

• Vykácet zeleň, která zastiňuje dominantní prvky
• Dominantním budovám dát reprezentativní fasádu
• Veřejný prostor zbavit asfaltu
• Instalovat dominantní výškovou solitéru
• Rekonstruovat autobusové zastávky do vzhledu hodného centra města
• Instalovat informační tabule o zajímavostech města, nový mobiliář a reprezentativní veřejné osvětlení

Pověsti

Zvon ve zdejším kostele měl nejsilnější a nejlahodnější hlas ve Slezsku, neboť prý do zvonoviny při odlévání vhodili díl stříbra. Byl starší než samotné město, při zániku původní obce se ztratil, až po létech jej na poli vyhrabala svině. Zvon bylo slyšet až do Těšína a jeho hlasu naslouchala těšínská kněžna s takovou oblibou, že se rozhodla zvon koupit. Avšak fryštačtí jej nechtěli prodat, a proto jí řekli, že by za něj musela vysázet tolik dukátů, že by to dosáhlo po cestě z Těšína až do Fryštátu. Jenže kněžna na obchod přistoupila, a tak jí radní museli zvon vydat. Kněžna si zvon zavěsila na svém hradě, ale zvon přes noc ulétl zpět do Fryštátu. Kněžna vidouc ten zázrak to vzdala a nechala Fryštátu jak zvon, tak i peníze. Jen okna kostelní věže směrem k Těšínu nechala zazdít, aby ji hlas zvonu nelákal.

O legendách města Karviné pojednává knížka Cudowny Chleb (autor Józef Ondrusz).

Památky

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Karviné.

Slezské knížecí město

Většina pamětihodností je soustředěna ve slezském knížecím městě Fryštátě, který je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Je jediným uceleným městským centrem na území Českého Slezska, které zachovává stopy na panování slezských knížat Piastovců.

Karviná-Fryštát:

• kostel Povýšení svatého Kříže – farní kostel s gotickým jádrem z počátku 14. století, s Moravskou kaplí z roku 1611 a epitafem Václava Cigána ze Slupska z roku 1577. V roce 2011 zde byl odhalen unikátní cyklus nástěnných maleb z 15. století, umučení sv. Kateřiny a Barbory
• radnice – empírová stavba s renesanční věží z konce 16. století, s kamenným erbem Piastovců a zbytkem kovového řetězu pranýře. Původní stavba je z roku 1504.
• litinová kašna – historizující práce vídeňské provenience z roku 1900
• kostel svatého Marka – filiální kostel v klasicistním stylu z roku 1774 s epitafem Benigny Haugwitzové ze 17. století. Byl postaven v místě původního kostela z roku 1569

• 

  Piastovská věž a původní osvětlení

  měšťanské domy – převážně renesanční architektura na středověkých základech z dob knížecího města s dodnes zachovalými podzemními chodbami (13. až 16. století)

Zámek Fryštát

• zámek Fryštát – vznikl s přemístěním města na konci 13. století jako jedno ze sídel slezských knížat z královského rodu Piastovců, kteří zde sídlili do roku 1572. Přestavěn byl v empírovém stylu na konci 18. století přední rakouskou aristokratickou rodinou hrabat Larisch-Mönnichů, kteří zde měli své sídlo až do německé okupace roku 1938. Jsou zde dochovány zbytky původních gotických prvků a hodnotné nástropní malby. Zámek byl rekonstruován a od roku 1997 je přístupný veřejnosti
• zámecký park – jeho založení se datuje do roku 1804 a plní funkci centrálního reprezentačního parku. Dochovala se v něm řada vzácných druhů dřevin. Spolu s Lázeňským parkem v Darkově a menšími lesními celky, které se na území města nacházejí, slouží k rekreačním účelům.

Další památky

Karviná-Darkov:

• lázeňský park – Lázeňský park přímo navazuje na zámecký park. Založila ho hraběcí rodina Larisch-Mönnichů na konci 19. století.
• staré lázeňské vily – funkcionalistické vily z první poloviny 20. století rozmístěné ve starém lázeňském parku
• Společenský dům – secesní stavba z konce 19. století, kde jsou pořádány kulturní akce, taneční zábavy a lázeňské koncerty
• kaple sv. Anny
• most Sokolovských hrdinů – unikátní funkcionalistická technická památka z roku 1925 klenoucí se přes řeku Olši

Kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech

Karviná-Doly:

• kostel sv. Petra z Alkantary z roku 1736 s gotickou kamennou kropenkou ze 14. století, který je v důsledku poddolování silně nakloněn a oproti původnímu stanovišti zde došlo k poklesu cca o 30 metrů. Kostel je se svým sklonem téměř sedm stupňů od kolmé osy nakloněnější než šikmá věž v Pise (ta pouze o necelé čtyři stupně od kolmé osy).

• hřbitov – je zde několik hromadných hrobů horníků, kteří zahynuli při různých důlních katastrofách. Nejvýznamnější jsou hroby obětí katastrofy na dolech Jan, Františka a Hlubina dne 14. června 1894 (235 obětí), Hohenegger dne 16. března 1895 (52 oběti) a Gabriela dne 12. dubna 1924 (15 obětí). Na kopci asi 500 m za hřbitovem nad místem katastrofy z roku 1894 stojí kaple věnovaná jejím obětem.

Karviná-Hranice:

• vodárenská věž – konstruktivistická šestipodlažní stavba z 20. let

Drážní památky

• Karvinská Místní dráha KFNB je železniční trať z roku 1898 a dnes ji připomínají již jen některé části bez kolejí, most přes říčku Mlýnku a objekty bývalé zastávky Lázně Darkov a Ráj na území památkové zóny, v městské části Nové Město pak celá zachovalá železniční stanice Fryštát a přilehlé průmyslové objekty.
• Některé tramvaje Slezských zemských drah, provozované též na trati v Karviné, a vozy Místní dráhy Ostrava – Karviná jsou umístěny ve sbírce Technického muzea v Brně. Technické muzeum v Petřvaldu u Karviné se zaměřuje na historii karvinských tramvají.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

Vývoj počtu obyvatel původní Karviné

1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930
3 384	5 488	7 746	14 326	16 808	19 229	22 317

Vývoj počtu obyvatel současné Karviné

1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
36 172	46 883	76 014	78 334	68 405	65 141	56 897

Struktura populace

Podle výsledků sčítání obyvatelstva v roce 2001 se 8,5 % obyvatel města hlásilo ke slovenské a 8 % obyvatel k polské národnosti. Zajímavostí města je vysoký podíl obyvatel bydlících v panelových domech, který dosahuje 92 %.

• 
  Věková struktura obyvatel obce Karviná roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Karviná roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Karviná roku 2011

Členění města

Katastrální území Karviné

Karviná se člení na 6 katastrálních území, na kterých leží 9 místních částí:

• Darkov – část Lázně Darkov
• Karviná-Doly – část Doly
• Karviná-město – části Fryštát, Hranice, Mizerov, Nové Město
• Louky nad Olší – část Louky
• Ráj – část Ráj
• Staré Město u Karviné – část Staré Město

Místní části jsou někdy číslovány:

• Karviná 1 – Fryštát – místní část Fryštát
• Karviná 2 – Doly – místní část Doly
• Karviná 3 – Darkov – místní část Lázně Darkov
• Karviná 4 – Ráj – místní část Ráj
• Karviná 5 – Staré Město – místní část Staré Město
• Karviná 6 – Nové Město – místní část Nové Město
• Karviná 7 – Mizerov – místní část Mizerov
• Karviná 8 – Hranice – místní část Hranice
• Karviná 9 – Louky – místní část Louky nad Olší

Správní území

Související informace naleznete také v článcích Okres Karviná a Obvod obce s rozšířenou působností Karviná.

Karviná byla dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Karviná ale stále existuje a skládá se ze 17 obcí, ORP ze 4 obcí – Dětmarovic, Karviné, Petrovic u Karviné a Stonavy. Stále zde ovšem působí okresní soud, okresní státní zastupitelství, okresní archiv.

Sport

Nejznámějším sportovním klubem ve městě je bezesporu HCB Karviná. Tento házenkářský klub, založený již v roce 1955, v nedávné době pravidelně sbíral tituly mistra republiky (je desetinásobným mistrem samostatné ČR – naposledy v sezoně 2017/2018) a od roku 2000 do roku 2006 byl každoročním účastníkem nejprestižnější evropské klubové soutěže – Ligy mistrů. Dalším významným klubem je fotbalový klub MFK Karviná, který od sezóny 2016/2017 hraje nejvyšší českou fotbalovou soutěž.
Za zmínku stojí také lední hokej. Ten se hrál v Karviné již od 50. let, ale současný klub SK Karviná byl založen roku 1993. Ve městě se rovněž nachází basketbalový klub TJ Sokol Karviná, kde jeho junioři patří mezi špičku v ČR; muži však hrají pouze 3. nejvyšší soutěž. Karviná má také zastoupení v extralize hokejbalu (HbK Karviná), juda, sportovní střelby a ve městě se rovněž hraje florbal. V poslední době je velmi oblíbená nová sportovní disciplína workout. Ve městě tak vyrůstají nová workoutová hřiště, na kterých trénuje jeden z nejlepších světových závodníků Marek Matis.

Životní prostředí

Komplex dolu Darkov v Karviné

Znečištění ovzduší

V souvislosti s vysokou koncentrací těžkého průmyslu v oblastí patří ovzduší v Karviné mezi nejvíce znečištěné v České republice. Ve znečištění rakovinotvorným benzopyrenem patří podle Státního zdravotního ústavu k nejzamořenějším oblastem. V roce 2005 průměrná celoroční koncentrace benzo-a-pyrenu činila 5,1 ng.m⁻³. Podle výzkumu prováděného společnou laboratoří Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky a Zdravotního ústavu Středočeského kraje na vzorku 23 městských strážníků v Karviné bylo v jimi vdechovaném vzduchu naměřeno 6,6 ng.m⁻³ benzo-a-pyrenu. Např. u strážníků v Praze bylo naměřeno 0,8 ng.m⁻³.

Následky těžby

Některé části města se také potýkají s důsledky hlubinné těžby uhlí, zejména s poddolováním, které narušuje statiku budov, z nichž řada musela být opuštěna a stržena. Postupně tak těžbě padla za oběť původní Karviná včetně řady pozoruhodných stavebních památek. Těžba si následně vyžádala likvidaci dalších příměstských lokalit. Zlikvidována a poddolována byla převážná většina místních částí Louky nebo Darkov. Dále se uvažuje o těžbě pod čtvrtí Staré Město nebo Starý Ráj. Jelikož se však uhelné sloje nachází pod převážnou částí města, je jeho budoucí rozvoj značně limitován.

Ekonomika

V minulosti patřila Karviná k nejrychleji se rozvíjejícím průmyslovým městům u nás. Počet obyvatel rostl současně s objemem těžby a svého vrcholu dosáhl koncem 70. let (tehdy zde žilo bezmála 80 tisíc obyvatel). Základem prosperity byla těžba kvalitního kamenného uhlí, které se stalo základem rozvoje průmyslu na celém Ostravsku. Na katastru města postupně vzniklo slučováním někdejších menších šachet několik velkodolů – Důl ČSA, Důl Darkov, Důl ČSM. Obrat v tomto vývoji nastal v 90. letech v souvislosti s útlumem těžby (v ostravské části revíru byla těžba úplně zastavena). V posledních letech klesl počet obyvatel města o bezmála 20 tisíc, vzrostla naopak nezaměstnanost.

Kromě uhelných dolů sídlí ve městě řada dalších podniků. Sídlila zde Kovona Karviná – někdejší největší producent bytových jader a sklolaminátových materiálů u nás. Po roce 2000 vznikla ve městě průmyslová zóna Nové Pole. Své výrobní haly zde mají firmy jako Robe lighting, Shimano, Sejong, Gates, Mölnlycke Health Care a další.

Plán na výstavbu spalovny odpadů

Do městské části Karviná-Doly naplánoval krajský úřad výstavbu velkokapacitní spalovny odpadu, do které by se ze širokého okolí mohlo ročně svážet 200 tisíc tun komunálního odpadu. Se záměrem nesouhlasí místní obyvatelé, kteří se obávají, že by spalovna odpadů zhoršila kvalitu již dnes značně znečištěného ovzduší.

Školství

Karviná je mimo jiné také univerzitním městem. Ve městě sídlí Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Opavě. Dále se zde nachází několik středních škol: gymnázium, střední průmyslová škola, obchodní akademie, střední zdravotnická škola aj. Kromě středních škol také základní a mateřské školy.

Osobnosti

• Gustaw Morcinek (1891–1963), polský spisovatel
• Dana Zátopková (* 1922), oštěpařka, zlatá medaile na OH v Helsinkách
• Alfred Biolek (* 1934), německý televizní kuchař a bavič
• Eva Kurfürstová (* 1977), lyžařka
• Radek Štěpánek (* 1978), tenista
• Petra Němcová (* 1979), topmodelka
• Jaroslav Bába (* 1984), skokan do výšky
• Denisa Rosolová (* 1986), atletka
• Zuzana Jandová (* 1987), Miss České republiky 2008
• Šárka Kašpárková (* 1971), atletka, mistryně světa
• Adéla Kawka (* 1977), astronomka
• Radek Fukala (* 1963), historik
• Ernest Bokroš (* 1959), hokejový trenér
• Vítězslav Ďuriš (* 1951), hokejista
• Petr Voznica (* 1954), voják a diplomat
• Marie Doležalová (* 1987), herečka a blogerka
• Peter Draisaitl (* 1965), hokejista a trenér
• Pavla Tomicová (* 1962), herečka
• Wilhelm Przeczek (1936–2006), polský učitel,básnik a aktivista
• Wacław Olszak (1868–1936), první polský starosta Karviné
• Franciszek Świder (1911–1997) , polský sochař a ak.malíř
• Rudolf Žebrok (1915–1984), polský malíř
• Józef Ondrusz (1918 – 1966) polský učitel, etnograf,spisovatel, sběratel lid.pověstí
• Eva Vejmělková (* 1969), herečka
• Pavla Tomicová (*1962), herečka

Partnerská města

• Jastrzębie-Zdrój, Polsko
• Jaworzno, Polsko
• Rybnik, Polsko
• Kaili, Čína
• Wodzisław Śląski, Polsko

Odkazy

Literatura

• WENIG, Adolf. České pověsti. Praha: Olympia, 1975.

Související články

• Okresní soud v Karviné
• Důl Jan Karel – činný důl v Karviné-Dolech
• Městská autobusová doprava v Karviné
• Seznam kulturních památek v Karviné

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karviná na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Karviň v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo Karviná ve Wikislovníku
• Karviná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města
• Dějiny města Karviné

Portály: Slezsko