Karol Kmeťko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karol Kmeťko

Ve funkci:
1918 – 1920

Ve funkci:
1920 – 1922

Ve funkci:
1920 – 1948
Předchůdce Vilmos Batthyány
Nástupce Eduard Nécsey

Narození 12. prosince 1875

Dolné Držkovce
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko

Úmrtí 22. prosince 1948
Nitra
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Politický subjekt koal. ČSL-SĽS
SĽS

Karol Kmeťko (12. prosince 1875 Dolné Držkovce22. prosince 1948 Nitra) byl slovenský římskokatolický hodnostář a československý politik a poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou stranu lidovou, později za samostatný klub Slovenské ľudové strany (pozdější Hlinkovy slovenské ľudové strany).

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Karol Kmeťko vystudoval gymnázium v Nitře a teologii v kněžském semináři v Budapešti. 30. října 1918 se stal jedním ze signatářů Martinské deklarace. 13. listopadu 1920 se díky změnám mocenských poměrů na Slovensku stal biskupem v Nitranské diecézi. Šlo o první vlnu obsazování vysokých církevních postů na Slovensku slovenskými představiteli místo dosavadních prouhersky, respektive promaďarsky orientovaných biskupů.[1] V roce 1944 byl jmenován arcibiskupem.

Před svým nástupem do vysokých církevních postů byl také aktivním politikem. V prosinci 1918 byli Karol Kmeťko, Andrej Hlinka, Martin Mičura a Eugen Tvrdý svolavateli sjezdu katolicky orientovaných Slováků v Žilině, kde byly položeny základy pro obnovení činnosti Slovenské ľudové strany.[2] V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[3] Zvolen byl na společné kanditátce Slovenské ľudové strany a celostátní Československé strany lidové. V roce 1921 ovšem slovenští poslanci vystoupili ze společného poslaneckého klubu a nadále již fungovali jako samostatná politická formace. Mandátu se roku 1922 vzdal a jeho poslanecký post zaujal Robert Kubiš.[4] Profesí byl podle údajů k roku 1920 farářem v obci Teplička.[5]

V československém parlamentu se v roce 1919 přimlouval za vynětí církevní půdy z chystané pozemkové reformy. Měla být postavena pod státní dozor a sloužit pro živobytí chudých knězů a na dobročinné účely.[6]

Po roce 1945 byl předvolán jako svědek k procesu s prezidentem Slovenského státu Jozefem Tisem. Kmeťko u soudu prohlásil, že existenci samostatného slovenského státu by uvítal, ale je si vědom neprůchodnosti této koncepce v nynější době. Jeho výroky vzbudily zejména na české straně pozornost a nevoli a to i proto, že Kmeťko nebyl nepřátelsky naladěn vůči Československu a Čechům a nepatřil ani mezi oblíbence Jozefa Tisa.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha : Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 87. (česky) 
  2. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 836. (česky) 
  3. Karol Kmeťko [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-13]. Dostupné online. (česky) 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-13]. Dostupné online. (česky) 
  5. 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-13]. Dostupné online. (česky) 
  6. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha : Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 102. (česky) 
  7. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha : Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 305-306. (česky) 
75. biskup nitranský
Předchůdce:
Vilmos Batthyány
19201948
Karol Kmeťko
Nástupce:
Eduard Nécsey