Karol Divín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přehled medailí
Karol Divín
Karol Divín
Olympijské kruhy Olympijské hry
stříbro ZOH 1960 muži
Mistrovství světa v krasobruslení
stříbro MS 1962 muži
bronz MS 1964 muži
Mistrovství Evropy v krasobruslení
bronz ME 1954 muži
bronz ME 1955 muži
bronz ME 1956 muži
stříbro ME 1957 muži
zlato ME 1958 muži
zlato ME 1959 muži
stříbro ME 1962 muži
bronz ME 1964 muži

Karol Emil Divín, roz. Finster, přezdívka "Karcsi", (* 22. února 1936, Budapešť) je bývalý československý krasobruslař a trenér.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ke krasobruslení jej přivedl jeho otec Antonín Finster, který jej pak trénoval až do roku 1959, kdy začal v Bratislavě spolupracovat s trenérem Ivanem Mauerem. Jeho matka Irma byla Češka, a otec byl Maďar německého původu. Od roku 1946 vyrůstal v Bratislavě na Slovensku. Rodina žila ve čtvrti Tehelné Pole, kde to měl blízko na všechna sportoviště. Velmi se zajímal o míčové hry, fotbal a tenis. Ovšem otec jej vedl striktně k bruslení, a také ho od dětství (jeho devíti let), učil základům krasobruslení a trénoval ho. Od roku 1953 do roku 1956 žila rodina v Praze, kde byl členem ÚDA (Ústřední dům armády), v té době tam byly nejlepší tréninkové podmínky. Další dva roky do roku 1958 byl vojákem základní služby v Dukle Praha. Poté se vrátil do Bratislavy, kde byl členem TJ Slovan Bratislava.

Celé desetiletí od roku 1954 do 1964 patřil mezi evropskou a světovou špičku. V roce 1960 získal stříbro na Zimních olympijských hrách ve Squaw Valley, na ZOH 1956 v Cortině d'Ampezzo byl pátý, a na ZOH 1964 v Innsbrucku byl čtvrtý. Na mistrovství Evropy získal celkem 8 cenných kovů. Dvě zlaté (1958,1959), 2 stříbrné (1957,1962), a 4 bronzové(1954,1955,1956 a 1964). Na MS 1962 v Praze získal stříbrnou medaili, a na poslední soutěži své kariéry, na MS 1964 v Dortmundu získal bronzovou medaili. Na Mistrovství ČSR 1960 v Praze zvládl ve volné jízdě trojitého Rittbergra. Při aklimatizačním tréninku v Popradu si natrhl boční úpon středního sedacího svalu. Stalo se to, když na závěr tréninku předváděl trojitého Rittbergra pro televizní štáb. Za této situace musel vynechat mistrovství Evropy v Ga-Pa, ale poměrně brzy se mohl věnovat alespoň tréninku povinných cviků. Po příslibu funkcionářům, že udělá vše, aby olympijskou soutěž dokončil, odcestoval na ZOH 1960 ve Squaw Valley. Po první části soutěže, povinných cvicích byl nejlepší. Po dobu pěti minut volné jízdy velmi trpěl, ale svou jízdu dokončil. Nezařadil do ní pouze trojitý Rittbergerův skok. Zisk stříbrné medaile za těchto okolností byl odměnou za jeho hrdinský výkon. Svoji sportovní dráhu ukončil jako jedenáctinásobný mistr ČSR/ČSSR (1954-1964) v řadě. Stal se z něho úspěšný trenér, a po jistou dobu působil jako rozhodčí při soutěžích profesionálů. Nyní žije se svou manželkou Mirkou v Brně, v České republice.

Mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Mistrovství Evropy[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 122.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 237.  

Související články[editovat | editovat zdroj]