Karnyx

Karnyx (také karnix nebo nejčastěji carnyx) byl keltský žesťový hudební nástroj (300 př. n. l. – 500 n. l.)

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jde o zvláštní formu bronzové trubky, orientované vertikálně a zakončené do pravého úhlu nasazeným vodorovným roztrubem v podobě hlavy kance. Používal se ve válce, v boji, pravděpodobně při nástupu jednotek do bitvy a k zastrašení nepřátel. Nošení ve svislé poloze umožňovalo, aby se jeho zvuk z vysoko umístěného roztrubu nesl do daleka nad hlavami účastníků bitvy (či obřadů).

Doklady existence[editovat | editovat zdroj]

Ikonografie[editovat | editovat zdroj]

Nástroj je znám z vyobrazení na keltských mincích a z výzdoby kotlíku z Gundestrup.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Nástroj zmiňuje řada písemných pramenů: zprávy o použití karnyxů při keltském dobytí Delf (279 př. n. l.), při Caesarově tažení do Galie nebo při Claudiově invazi do Británie. Diodóros Sicilský v 2. polovině 1. století př. n. l. píše: „Jejich nové trumpety jsou zvláštního barbarského typu, dují do nich a vyluzují drsný zvuk, který se podobá válečné vřavě.“

Archeologie[editovat | editovat zdroj]

Dobře dochovaný příklad je tzv. Deskfordský Carnyx, nalezený v roce 1816 na břehu zálivu Moray Firth v Aberdeenshire ve Skotsku. Do roku 2004 byly známy pouze fragmenty dalších čtyř karnyxů. V listopadu tohoto roku však bylo odkryto pět velmi dobře dochovaných exemplářů z 1. století př. n. l. - 1. století n. l. pod galo-římským chrámem v Tintignacu (Corrèze, Francie). Čtyři z nich mají roztrub v podobě hlavy kance, pátý v podobě hlavy hada.

Karnyx v jiných kulturách[editovat | editovat zdroj]

Karnyx nebyl používán výlučně Kelty, je potvrzen jeho výskyt i u Dáků (vyobrazení scén z dáckých válek na Trajánově sloupu). Je možné, že nástroj byl rozšířen u populací doby železné v celé barbarské Evropě. Přijali ho i Řekové pod názvem carnyx (κάρνυξ) a jeho ekvivalentem je římská trubka lituus.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 zahájil rekonstrukci Deskfordského Carnyxu (za finanční podpory Glenfiddich Living Scotland a Skotského národního muzea) muzikolog John Purser ve spolupráci s archeologem Fraserem Hunterem, trombonistou Johnem Kennym a zlatníkem Johnem Creedem. Po dvou tisících let mlčení se Deskfordský Carnyx (resp. jeho replika) rozezněl v Národním muzeu v dubnu roku 1993 prostřednictvím Johna Kennyho, který od té doby na nástroj nejen hraje, ale i vyučuje, a to v mezinárodním měřítku, jak v koncertních sálech, tak v masmédiích.

V současnosti zkomponoval řadu skladeb pro karnyx, vydal množství CD a 15. března roku 2003 uskutečnil koncert pro 65.000 účastníků v Paříži.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karnyx na Wikimedia Commons
https://web.archive.org/web/20050907185217/http://www.shamrockirishmusic.org/id15.html (anglicky)
https://web.archive.org/web/20080424111223/http://www.limousin.culture.gouv.fr/pageshtmlsitedrac/decouvertearcheotintignac.htm (francouzsky)