Karlín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o části Prahy. Další významy jsou uvedeny na stránce Karlín (rozcestník).

Šablona:Infobox katastrální území Prahy

Karlín (německy Karolinenthal) je čtvrť, evidenční část obce a katastrální území v městské části Praha 8 hlavního města Prahy. Leží v údolní nivě Vltavy mezi Libní a Novým Městem. Je vymezena oblastmi VltavaTěšnov – úpatí vrchu Vítkov (železniční trať již Karlínu nepatří) – ŠvábkyLibeňský most. Obec Karlín byla založena roku 1817 na někdejším Špitálském poliŠpitálsku jako oficiální pražské předměstí, v letech 19031921 byl Karlín městem a k 1. lednu 1922 se stal součástí Velké Prahy.

Historie čtvrti

Karlín byl založen roku 1817 a pojmenován byl na počest manželky císaře Františka I. Karolíny Augusty. Původně do jeho katastru náležel také ostrov Štvanice, který byl později připojen k Holešovicím-Bubnům. Již tehdy ale na tomto území stála vojenská invalidovna. Ta byla vystavěna v létech 1731–1737 jako ubytovna pro válečné invalidy i s rodinami z peněz nadace polního podmaršálka Petra Strozziho ze Schrattenthalu a náležel k ní i vojenský hřbitov.

Negrelliho viadukt a kancelářská budova Danube House

Významnou stavbou čtvrti je Negrelliho viadukt, někdy též zvaný Karlínský, který spojuje Masarykovo nádraží s nádražím Praha-Bubny.

Roku 1847 zde byla postavena první pražská plynárna, která zásobovala svítiplynem 200 lamp v centru města.[1] Po zbourání městských hradeb v 70. letech 19. století patřily pozemky v dnešním Karlíně k nejlevnějším. Proto zde také vyrostla řada průmyslových závodů a obytných domů velmi rychle, přičemž na někdejším Rohanském ostrově byly vybudovány nové výrobní podniky a blíže k Vítkovu potom obytné domy.

V této době zde měl velký vliv průkopník české elektrotechniky František Křižík, který zde rozvíjel elektrotechnický průmysl. Roku 1896 zde byla uvedena do provozu Křižíkova elektrická tramvajová dráha, kterou Křižík roku 1907 z organizačních důvodů odprodal městu Praze.

Součástí Prahy se Karlín stal později než sousední a od Prahy vzdálenější Libeň, která byla připojena ku Praze již v roce 1901 a její bezprostřední propojení s Prahou „oklikou“ přes Holešovice tvořilo mostní provizorium z roku 1903 v místě dnešního Libeňského mostu (1928).

Poválečný rozvoj

V 60. letech 20. století bylo v sousedství barokní Invalidovny postaveno – jako jedno z prvních – stejnojmenné panelové sídliště. Později zde přibyl hotel Olympik, jako připomínka tehdejších snah o pořádání Olympijských her.[zdroj?]

Již první trasa metra v roce 1974 byla ukončena na území Karlína ve stanici Florenc. V roce 1990 se karlínští dočkali podzemní dráhy do centra Karlína, přilehlé pěší zóny a na sídliště Invalidovna prodloužením trasy metra B o stanice Křižíkova a Invalidovna.

V 90. letech 20. století byla tranzitní silniční doprava přemístěna blíže k Vltavě na nové Rohanské nábřeží, takže byla zklidněna Sokolovská ulice, hlavní karlínská třída.

V roce 2002 Karlín zcela zatopila a zdevastovala povodeň, která způsobila pád několika domů, a trvalo rok, než se zde život vrátil k normálu. Na jaře roku 2006 byla dokončena protipovodňová ochrana Karlína a Libně.

Od počátku 21. století probíhá v Karlíně intenzivní výstavba. Nové objekty se budují převážně mezi Rohanským nábřežím a Vltavou. Ve starém Karlíně se většinou jedná o přestavby nebo dostavby starých továrních objektů. V roce 2008 rozhodl pražský magistrát o pronájmu a následném prodeji Rohanského ostrova, kde má[kdy?] vyrůst nové městské centrum.[2] Byl vystaven například projekt moderních budov River City Praha, stojí zde také architektonicky oceňovaná budova Main Point Karlin.

V roce 2005 obyvatelé Karlína uspořádali petici za zřízení samostatné městské části Karlín.[3] Zastupitelstvo hlavního města Prahy, jemuž byla určena, o ní nehlasovalo.

Významné stavby

Kancelářská budova Danube House
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Karlíně.

Sportovní vyžití

Díky urbanistickému vlivu Karlín nesmírně zkrásněl, některá méně udržovaná místa se prosvětlila a otevřela se lidem, avšak také zaniklo mnoho regionálně i celostátně známých sportovních klubů a jednot jako např. Čechie Karlín fotbal, AFK Karlín, jehož pokračovatelem byla Tesla Karlín. Velice známým regionálním klubem byl až do roku 1950 klub SK Úředníci Karlín (jako předseda zde působil karlínský podnikatel a obchodník Fanta, který byl též dlouholetým předsedou Pražské fotbalové župy a dlouholetým asociačním kapitánem fotbalové reprezentace), k jehož odkazu se v dnešní době hlásí jediný existující místní futsalový/fotbalový klub SK Futsal Karlín. Dále mohou obyvatelé využít, bez rozdílu věku, hodiny v Aikidu Karlín, lekcí na golfovém odpališti, přijít si zacvičit do jediné karlínské tělocvičny u Tělocvičné jednoty Sokol - Karlín, zahrát si tenis na tenisových kurtech či se zúčastnit futsalových soubojů v tradiční Karlínské minifutsalové lize.

Okolní čtvrti

Karlín sousedí s těmito pražskými čtvrtěmi:

Veřejná prostranství

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. http://lpg-cng.ochranamotoru.cz/svitiplynovy-pohon-na-svitiplyn-karbonizace-mestsky-plyn.htm
  2. BOHÁČKOVÁ, Lucie. Rohanský ostrov nabídne bydlení i oddechovou zónu. deník.cz [online]. 2008-06-23 [cit. 2011-07-02]. Dostupné online. 
  3. Petice za zřízení Městské části Karlín [online]. Karlínský informační portál, 2005-04-12 [cit. 2008-04-06]. Dostupné online. 

Literatura

  • ČÍŽEK, Karel. Úvaha o spojení obce Karlínské s král. hlavn. městem Prahou. Praha: Knapp, 1885. Dostupné online. Zpráva mapující poměry samostatného Karlína v 80. letech 19. stol. a posuzující výhody a nevýhody případného připojení ku Praze.. 
  • JOZÍFEK, Otakar. Karlínsko. Praha: Čas, 1904. Dostupné online. Sociologický rozbor situace zemědělců v karlínském okrese na přelomu 19. a 20. stol. ve srovnání s dánskými nebo německými rolníky. Autor hodnotí hospodářskou situaci (katolických) rolníků v karlínském okrese (r. 1904) a srovnává ji s (protestantskými) rolníky v Dánsku nebo Německu. 
  • KNEIDL, František. Dějiny města Karlína. Praha: Česká grafická unie, 1923. Dostupné online. Dějiny území za Poříčskou branou od 10. stol. do roku 1817, kdy zde vznikla samostatná obec Karlín.. 
  • KNEIDL, František. Dějiny karlínského školství za první půlstoletí jeho trvání : Od roku 1841 do roku 1891. Praha: Obec karlínská, 1891. Dostupné online. Stručný nástin historie školství v Karlíně od založení této dnešní pražské čtvrti v r. 1817 do r. 1891.. 

Externí odkazy