Karlisté

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Karlisté jsou přívrženci a sympatizanti neúspěšného uchazeče o španělský královský trůn Carlose de Borbón y Borbón-Parma, hraběte z Molina a jeho potomků. Po smrti španělského krále Ferdinanda VII., roku 1833, se královnou stala jeho teprve tříletá dcera Izabela, jako Izabela II. Isabelin strýc Carlos de Borbón y Borbón-Parma se rozhodl neuznat pragmatickou sankci svého zemřelého bratra a sám usiloval o získání trůnu. Téměř šest let zuřila ve Španělsku občanská válka mezi konzervativními karlisty a liberálně zaměřenými cristinos. Na stranu přívrženců Carlose se postavilo i Rakousko, Vatikán, Prusko, Rusko, Sardinie a Sicílie. Izabelu II. uznala jen Anglie. S pomocí armády a za cenu řady ústupků, mezi něž patřila například ústava z roku 1837, se podařilo zajistit korunu pro Izabelu II., ale karlisté nadále bojovali za své kandidáty na trůn a v průběhu 19. a 20. století vyvolali celou řadu nepokojů a povstání. Carlos de Borbón y Borbón-Parma užíval královský titul a označoval se za krále Karla V. Jeho potomci usilovali o trůn až do roku 1936, kdy zemřel poslední karlistický pretendent trůnu Alfons Karel I. Burbonský.

Karlismus pokračuje ve svém politickém úsilí dodnes, například španělská politická strana Partido Carlista. Reálným významem je tento směr na pokraji politického vlivu.