Karl Schlechter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karl Schlechter

Karl Schlechter (2. března 1874 Vídeň - 27. prosince 1918 Budapešť) byl rakouský šachový mistr, jeden z nejlepších šachistů před první světovou válkou.

Počátky šachové kariéry[editovat | editovat zdroj]

Schlechter se narodil v rodině obchodníka, ale sám si vybral kariéru šachového profesionála. Ve své hře uplatňoval Steinitzovy principy a v maximální míře se vyhýbal riziku. Stal se tak vrcholným představitelem tzv. vídeňské školy, založené na opatrnosti, bylo jej velmi těžké porazit a brzy získal pověst remízového krále,[1] o čemž svědčí i nerozhodné výsledky jeho zápasů, kdy například s Georgem Marcem hrál roku 1893 0:0 (=10) a roku 1894 4:4 (=3) a se Semjonem Alapinem roku 1896 1:1 (=4). Výrazně však zvítězil roku 1902 nad Davidem Janowskim 6:1 (=3).[1]

Svou turnajovou šachovou kariéru začal Schlechter skromným umístěním na turnaji v Lipsku roku 1894, kde skončil jedenáctý z osmnácti hráčů (turnaj vyhrál Siegbert Tarrasch). V Hastingsu roku 1895 byl již v konkurenci dvaceti dvou hráčů devátý (vyhrál Harry Nelson Pillsbury, kterého Schlechter na turnaji porazil),[2] ve Vídni v tom samém roce třetí (vyhrál Georg Marco, celkem sedmnáct hráčů),[3] v Norimberku roku 1896 šestý (vyhrál Emanuel Lasker, celkem devatenáct hráčů),[4] roku 1896 v Budapešti pátý (vyhrál Michail Ivanovič Čigorin, celkem třináct hráčů) [5] a ve Vídni druhý (vyhrál David Janowsky, celkem šest hráčů).[6] Roku 1897 byl v Berlíně šestý (vyhrál Rudolf Charousek, celkem devatenáct hráčů) [7] a ve Vídni v tom samém roce již v konkurenci dalších sedmi hráčů zvítězil.[8]

Další turnajové výsledky[editovat | editovat zdroj]

Zápas o titul mistra světa[editovat | editovat zdroj]

Stabilní vynikající výsledky na mezinárodních šachových turnajích daly Schlechterovi právo vyzvat úřadujícího mistra světa Emanuela Laskera k boji o titul. Zápas se měl původně hrát na třicet partií, ale žádný organizátor nechtěl přistoupit na přehnané Laskerovy finanční požadavky. Nakonec se Lasker musel spokojit jen se společnou (a oproti původním Laskerovým nárokům třetinovou) nabídkou Wiener Schachklubu (za kterou stála Rothschildova dotace) a Berlínské šachové společnosti (Berliner Schachgesellschaft), přičemž počet partií zápasu byl stanoven na deset. V případě nerozhodného výsledku zůstal titul stávajícímu mistru světa. Opatrný Lasker nastoupil k tak krátkému zápasu se Schlechterem jistě až po dlouhých úvahách, neboť hrozilo velké nebezpečí nahodilého výsledku. Učinil tak nejriskantnější krok své šachové kariéry a šachovému světu připravil jeden z nejdramatičtějších zážitků, které kdy boj o titul mistra světa přinesl.

Zápas začal 7. ledna 1910 ve Wiener Schachklubu a již první čtyři partie, které skončily remízami, jasně naznačily indispozici mistra světa v tomto zápase. Lasker mnohdy opomenul silnější tah a také několikrát nedokázal zužitkovat dosaženou výhodu. Pak přišla pátá partie, poslední, která se hrála ve Vídni. Mistr světa hrál s černými kameny iniciativně, a když získal druhého pěšce, zdálo se, že zvítězí. Pak však dovolil po dámském křídle proniknout bílé dámě s věží skrz svou obranu a umožnil tak Schlechterovi rozhodnout partii ve svůj prospěch. Vídeňští diváci uspořádali po skončení hry vítězovi partie velké ovace.

Do druhé poloviny zápasu, která se hrála po týdenní přestávce od 29. ledna v Berlíně, nastupoval tak Lasker za stavu 0:1 (=4). Hned v šesté partii Lasker ostře útočil, ale Schlechterovu obranu neprorazil. Remízou skončila i sedmá partie, nejzajímavější z celého zápasu, kdy Schlechter po nezvyklém zahájení našel pěknou oběť figury, a jen kvalitní obrana zachránila mistra světa před druhou porážkou. Rovněž tak osmá a devátá partie skončily nerozhodně, a tak byl před poslední desátou partií stav 1:0 (=8) pro Schlechtera. Po zahájení Lasker zaútočil, nepokračoval však zcela korektně. Schlechter byl ale nervózní, přehlédl v napětí boje šanci na výhru a v pozici, kdy mohl dosáhnout remízy, zvolil špatné pokračování. Lasker se chopil poslední příležitosti a partii vyhrál. Vyrovnal tak celkový stav zápasu na 1:1 (=8) a se značnou dávkou štěstí svůj titul obhájil.

Závěr Schlechterova života[editovat | editovat zdroj]

Ještě před zahájením první světové války remizoval Schlechter roku 1911 v Kolíně nad Rýnem se Siegbertem Tarraschem 3:3 (=10) a zúčastnil se víceméně úspěšně několika turnajů:

Během světové války žil Schlechter v bídě a hrál jen na menších turnajích v Rakousku a v Německu. Vyhrál například tři turnaje ve Vídni roku 1915, 1916 a 1917, přičemž roku 1916 se turnaje zúčastnili kromě něho jen Milan Vidmar a Arthur Kaufmann1, roku 1918 se zúčastnil turnaje v Košicích, kde skončil třetí (vyhrál Richard Réti), a hrál také na dvou turnajích v Berlíně, kde se střetli vždy čtyři šachoví mistři. V dubnu zde zvítězil Milan Vidmar (4,5 bodu) před Schlechterem (3,5 bodu), Miesesem a Rubinsteinem (oba 2 body) a v říjnu byl první Emanuel Lasker (4,5 bodu) před Rubinsteinem (4 body), Schlechterem (2 body) a Tarraschem (1,5 bodu).[12]

Pro Schlechtera to byly jedny z posledních šachových partií, které sehrál. Ještě v tomtéž roce prohrál v Berlíně s Rubinsteinem 1:2 (=3), v prosinci se v Budapešti při simultánce zhroutil hlady a brzy na to zemřel na následky zápalu plic a podvýživy.[1]

Schlechter během svého života sehrál přes sedm set turnajových partií a remizoval téměř ve čtyři sta z nich. Obohatil teorii zahájení (například ve slovanské obraně proti dámského gambitu), věnoval se i kompozičnímu šachu (složil okolo tři sta úloh) a novinářské práci, když byl deset let redaktorem Deutsche Schachzeitung. V letech 19121916 připravil osmé vydání slavného souhrnného manuálu šachové teorie Handbuch des Schachspiels (Příručka hry šachové) od Paula Rudolfa von Bilguera a Tassila von Heydebranda und der Lasy.[40]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c http://www.chessgames.com/perl/chessplayer?pid=10503
  2. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1851-99/1895hastings.htm
  3. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1851-99/1895wien.htm
  4. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1851-99/1896norimberga.htm
  5. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1851-99/1896budapest.htm
  6. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1851-99/1896wien.htm
  7. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1851-99/1897berlino.htm
  8. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1851-99/1897wien.htm
  9. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1851-99/1898vienna.htm
  10. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1851-99/1899wien.htm
  11. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1851-99/1899london.htm
  12. a b c d http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/pagine/itornei1900-09.htm
  13. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1900parigi.htm
  14. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1902vienna.htm
  15. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1901montecarlo.htm
  16. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1902montecarlo.htm
  17. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1903montecarlo.htm
  18. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1904montecarlo.htm
  19. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1904cambridgespr.htm
  20. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1904vienna.htm
  21. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1905wien.htm
  22. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1905barmen.htm
  23. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1906norimberga.htm
  24. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1905ostenda.htm
  25. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1906ostenda.htm
  26. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1907ostendaa.htm
  27. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1907karlsbad.htm
  28. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1907wien.htm
  29. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1907kopenh.htm
  30. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1908vienna.htm
  31. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1908praga.htm
  32. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1909petersb.htm
  33. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1910amburgo.htm
  34. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1911karlsbad.htm
  35. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1911sansebastian.htm
  36. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1912sansebastian.htm
  37. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1912pistyan.htm
  38. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1912budapest.htm
  39. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1900-49/1912breslau.htm
  40. http://batgirl.atspace.com/Pleiades.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]