Karl Egon Ebert
| Karl Egon Ebert | |
|---|---|
.jpg) Karl Egon rytíř Ebert | |
| Narození | 5. června 1801 Praha-Malá Strana  České království |
| Úmrtí | 24. října 1882 (ve věku 81 let) Praha-Smíchov  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
| Vzdělání | právnické |
| Alma mater | Universität Wien |
| Manžel(ka) | 0 |
| Děti | 0 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karl Egon rytíř Ebert, psán též Carl Egon Leopold Ebert, (5. června 1801 Praha-Malá Strana[1] — 24. října 1882 Smíchov[2] u Prahy) byl německy píšící básník, prozaik, dramatik, veřejný činitel a novinář z Čech.
Život
Pocházel z pražské německé rodiny fürstenberského knížecího úředníka a advokáta JUDr. Xaveria Michaela Eberta (1768–1829), původem z Jihlavy, a jeho ženy Josefy Hürschmannové z Prahy[3]. Rodina byla známa vřelými sympatiemi k vlasti: teritoriálním vlastenectvím. Po absolutoriu německého gymnázia v Praze vystudoval práva na univerzitě ve Vídni. Po rigorózních zkouškách roku 1825 nastoupil na zámku v Donaueschingenu jako knihovník svého kmotra, knížete Egona z Fürstenbergu. Dále cestoval po Německu (zalíbilo se mu v Drážďanech a v Karlsruhe) a po Švýcarsku.
Od roku 1832 zakotvil v Praze. Živil se jako úředník, a to vrchní správce administrativy knížecích fürstenberských statků v Čechách a dvorní rada. Dále byl veřejným činitelem a publicistou. Zasloužil se o zrušení roboty roku 1848 i o zavedení první železnice do Čech (Buštěhradská dráha). Za své zásluhy roku 1872 obdržel Řád železné koruny a byl povýšen do rytířského stavu. Zůstal svobodný a bezdětný.
Literární dílo
Ve svých dílech se zasazoval o mírumilovné soužití Čechů a Němců v Čechách, byl zastáncem tzv. bohemismu, blízkým přítelem Františka Palackého a dalších českých obrozenců. Svými dramaty se snažil zprostředkovat česká témata německému obecenstvu. Epos Wlasta, „česká národní hrdinská báseň“, měl v německojazyčném prostředí značný ohlas a byl jedním z nejznámějších pražských literárních děl 1. poloviny 19. století. Roku 1848 Ebert podepsal prohlášení 60 spisovatelů o zrovnoprávnění české a německé národnosti. V pozdním prozaickém díle o továrníku a jeho dělnících projevil vysokou míru sociálního cítění.
Básně
- Wlasta (1825/28)
Próza
- Eine Magyarenfrau (1865)
- Der Fabriksherr und seine Arbeiter(1866)
Hry
- Bretislaw und Jutta (1828)
- Tschestmir (Czestmir) (1835)
- Der Frauen Lieb und Hass (1862)
- Ein Gelübde (1862)
Operní libreta
- Lidwinna (1836), pro Josefa Dessauera
- Der Schild (1845), pro Leopolda Eugena Měchuru
Vyobrazení
Ebert se projevoval jako rozmařilý estét, rád a mnohokrát se dával portrétovat, jak v malbě, tak grafiky a fotografy.
- Portrét celé postavy od Josefa Navrátila v ilustracích eposu Vlasta, freska na zámku Liběchov
- Grafický portrét jako litografii vydal Carl Wilhelm Medau, Litoměřice, 1843–1847
- Portrétní polopostava, olejomalba, Engelbert Seibertz, (1843), Národní muzeum Praha
- Portrétní poprsí, olejomalba na plátně, Antonín Machek, Praha
- Portrétní poprsí, olejomalba na plátně, Jan Adolf Brandejs, Praha
- Grafický portrét, litografie, Bedřich Wachsmann , Praha 1844
Literatura
- LUDVOVÁ, Jitka. Ebert Carl Egon. In: LUDVOVÁ, Jitka. Hudební divadlo v českých zemích: Osobnosti 19. století. Praha: Divadelní ústav, 2005. ISBN 80-7008-188-0, ISBN 80-200-1436-6. S. 130-132. (cz)
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 15. sešit : Dvořák–Enz. Praha: Libri, 2012. 467–610 s. ISBN 978-80-7277-504-0. S. 512–513.
- Die allgemeine Deutsche Biographie, díl 4, Dittel - Falck, Berlín 1959, s. 256-257
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Václava na Smíchově
- ↑ Národní archiv ČR, Konskripční přihlášky pražského obyvatelstva z let 1780-1830
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Egon Ebert na Wikimedia Commons - Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Bert Michael 1768
