Karlštejn (okres Beroun)
| Karlštejn | |
|---|---|
pohled na městys Karlštejn a hrad z protějšího kopce Voškov |
|
| status: | městys |
| NUTS 5 (obec): | CZ0202 531316 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Beroun (CZ0202) |
| obec s rozšířenou působností: | Beroun |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 12,08 km² |
| počet obyvatel: | 775 (2. 10. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 55′ 56″ s. š., 14° 10′ 31″ v. d. |
| nadmořská výška: | 345 m |
| PSČ: | 267 18 |
| zákl. sídelní jednotky: | 4 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa úřadu městyse: | Karlštejn 185 267 18 Karlštejn |
| starosta / starostka: | Petr Rampas |
| Oficiální web: http://www.obeckarlstejn.cz E-mail: obec.karlstejn@telecom.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Městys Karlštejn se nachází v okrese Beroun, Středočeský kraj, asi 9 km jihovýchodně od Berouna. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 775 obyvatel. Městys se nachází v centrální části chráněné krajinné oblasti Český kras po obou stranách řeky Berounky. Městys je pojmenován podle hradu Karlštejna. Zaujímá dvě katastrální území s názvy původních vsí: Budňany na levém břehu Berounky, kam patří i hrad, a Poučník na pravém břehu Berounky, kde se nachází i nádraží Karlštejn. Základní sídelní jednotka Karlštejn I zahrnuje celou levobřežní část městyse, včetně hradu, Karlštejn II pak oblast kolem nádraží a v záhybu Berounky východně od nádraží. Poučník se nachází západně od nádraží, resp. západně od potoka přitékajícího od golfiště na Voškově, na jihozápadě na Poučník navazuje Krupná.
Obsah |
Popis území [editovat]
Městys je součástí Chráněné krajiné oblasti Český kras. Na levé straně Berounky do severozápadní částí území Budňan spadá část údolí Bubovického potoka až těsně před Kubrychtovu boudu, Mokrý vrch (421 m n. m.) a Velká hora (421,8 m n. m.), v pásu od sedla mezi těmito kopci směrem na východ je soustava opuštěných lomů, z nichž největší je Malá Amerika, a zčásti zalesněný hřeben až k Dubu sedmi bratří. K městysi Karlštejn patří i část nezalesněného území s hospodářskou usedlostí Amerika severně od lomu Kanada. Blíže řece se nacházejí kopce Prostřední hora (383,4 m n. m.) a Javorka (383,8 m n. m.), která je směrem k mostu zakončena Budňanskou skálou. Podél silnice od Mořiny a centrem Budňan protéká Budňanský potok. Východně od údolí Budňanského potoka patří k Budňanům hřeben Bučina, v blízkosti hradu kopec Kněží hora (357 m n. m.), hřeben Haknovec a vrch Haknová (402 m n. m.), přímo u centra Budňan se tyčí vrch Plešivec (362 m n. m.). Na západě sousedí Budňany se Srbskem, na severu s Bubovicemi a Kozolupy, na východě s Mořinou a na jihovýchodě s Hlásnou Třebaní.
V západní části katastrálního území Poučník se nachází osada Poučník a ve svahu osada Krupná. Oblast kolem nádraží Karlštejn a sídelní celek východně od nádraží tvoří základní sídelní jednotku Karlštejn II. Mlýn u jezu ve východní části k. ú. Poučník se nazývá Klučice. Poučník na pravém břehu Berounky sousedí na západě s Kornem a na jihu s Bělčí (částí Litně).
Historie [editovat]
Hrad Karlštejn byl postaven v letech 1348–1355.[1] První písemná zmínka o vsi v podhradí hradu Karlštejn pochází z roku 1348.[zdroj?] Středověké městečko Budňany bylo zmíněno poprvé roku 1441, Karlštejn byl stále jeho osadou.[zdroj?] V roce 1952 vznikla obec Karlštejn spojením obcí Budňany a Poučník.[1]
V Poučníku byl od 17. století do začátku 20. století malý panský pivovar, po zastavení výroby v roce 1901 sloužil jako sklad liteňského piva.[2][3]
Od 23. ledna 2007 byl obci Karlštejn vrácen status městyse.[4]
Členění městyse [editovat]
Městys Karlštejn se rozkládá na dvou katastrálních územích, která odpovídají původním sloučeným obcím: Poučník a Budňany. Dále se člení na 4 sídelní jednotky: Karlštejn I, Karlštejn II, Krupná a Poučník.
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[5]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
- 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
- 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[6]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Beroun[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Beroun
Rok 1932 [editovat]
V městysi Budňany (přísl. Karlštejn, 960 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]
- lékař, 2 cukráři, obchod s dobytkem, družstvo pro elektrisaci v Budňanech, galanterie, 2 holiči, 4 hostince, konsum Včela, 3 krejčí, malíř pokojů, 3 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, pohlednice, pokrývač, 3 řezníci, 6 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Budňany, stavební družstvo, stavební podnikatelství, trafika, truhlář, obchod s uhlím, vápenka, Nadační velkostatek, zámečník
V obci Poučník (přísl. Klučice, Krupná, 315 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Karlštejna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]
- cihelna, obchod s cukrovinkami, elektrárna, hotel U nádraží, kolář, kovář, mlýn, pekař, 2 obchody s lahvovým pivem, restaurace, 8 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky, vápenice, 2 zahradnictví, výroba znrzliny
Doprava [editovat]
Dopravní síť
- Železnice
- Obcí vede železniční trať 171 Praha - Beroun. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást 3. koridoru, doprava na ní byla zahájena roku 1862. Stanice Karlštejn je na pravém břehu Berounky.
- Pozemní komunikace
- Obcí prochází silnice 116 Mníšek pod Brdy - Řevnice - Karlštejn - Beroun po levém břehu Berounky. Obě části městyse propojuje ocelový silniční most.
- Na hlavní ulici vedoucí od Berounky zástavbou městyse směrem k hradu je běžný veřejný provoz vyloučen. Obecní policie používá elektromobil.
Veřejná doprava 2011
- Železniční doprava
- Po trati 171 vede linka S7 (Úvaly - Praha - Beroun) v rámci pražského systému Esko.
- Tratí 171 projíždělo železniční stanicí Karlštejn v pracovních dnech 28 párů osobních vlaků, o víkendu 27 párů osobních vlaků.
Místní doprava [editovat]
V 70. letech 20. století jezdily speciální benzinové autobusy Robur v kabrioletové úpravě (nazývané karlštejnbus) od parkoviště u Berounky na hrad Karlštejn. Autobusy byly tři a byly očíslovány i barevně rozlišeny: červený (č. 3), modrý a zelený. K jízdám měl dopravce (ČSAD KNV Praha, provozovna Beroun-Králův Dvůr) zvláštní povolení. Koncem 70. let prodělaly vozy generální opravu, povolení však nebylo prodlouženo a doprava byla zrušena. Jeden z dochovaných autobusů (červený, č. 3) nyní vlastní soukromí majitelé z Nymburska.[13]
Turistika [editovat]
Turisticky atraktivním územím prochází množství turistických značených tras. Z Mořinky přes hrad Karlštejn kolem Dubu sedmi bratří a Kubrychtovy boudy do Svatý Jan pod Skalou vede červeně značená Cesta Vojty Náprstka č. 0001, nejstarší dochovaná turisticky značená trasa v Česku. Od Dubu sedmi bratří vedou dvě značené trasy do Mořiny: modrá údolím Budňanského potoka, žlutá kolem Malé Ameriky a soustavy mořinských lomů. Od nádraží Karlštejn vede žlutá značka kolem hradu a do Hlásné a Zadní Třebaně a zelená značka na Běleč a Liteň. Z Mořinky po červené ke hradu Karlštejn a dále po žluté do Zadní Třebaně je trasována evropská dálková trasa E10. Z centra Budňan po žluté a dále po červené směrem k Svatému Janu pod Skalou je vedena naučná stezka.
Po silničce údolím Budňanského potoka je pod hrad Karlštejn od Mořiny přivedena cyklistická trasa č. 0013 Praha – Karlštejn.
Pamětihodnosti [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Karlštejně.
- Hrad Karlštejn
- Kostel svatého Palmacia v Budňanech
- Husitské obléhací pozice, archeologické naleziště - Javorka, Nad Haknovým dolem a Na Kněží hoře
- Socha svatého Šebestiána na návsi v Budňanech
- Ocelový silniční most přes řeku Berounku
- Jeskyně Nad vodopády, archeologické naleziště
- Fara v Budňanech
- pokusné vinice [1]
- železniční stanice Karlštejn na trati 171 Praha-Beroun v Poučníku
- Národní přírodní rezervace Karlštejn
- Správa CHKO Český kras v Budňanech
Zajímavosti [editovat]
- V obci Karlštejn se nachází Výzkumná stanice vinařská Karlštejn, která patří pod VÚRV, v. v. i., v Praze 6 – Ruzyni.
Fotografie [editovat]
-
Hlavní turistická třída Karštejna, pěší zóna v Budňanech podél Budňanského potoka
-
Ocelový most přes Berounku
-
Dolní část Budňan s kostelem svatého Palmacia
-
Socha svatého Šebestiána
-
Letecký snímek
-
Letecký snímek
.jpg)
Partnerská města [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b Historie obce, městys Karlštejn
- ↑ Pivovar Poučník, Společenství sběratelů Pivety, Jiří Drápela, Miroslav Volejníček, 2001–2012
- ↑ Karlštejn-Poučník (panský pivovar), Pivní obzor, 2007–2012, administrace Tomáš Mach
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 95. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1098. (česky a německy)
- ↑ Karlštejnbus - Den otevřených dveří dopravní společnosti Probo trans Beroun, BUSportál, 1. 10. 2008
