Karel Štýrský (biskup)

Karel Štýrský
Jeho Jasnost a nejdůstojnější Pán; Karel Štýrský
	kníže-biskup vratislavský, kníže-biskup brixenský, velmistr řádu německých rytířů a portugalský místokrál
Církev	římskokatolická
Diecéze	vratislavská
Osobní údaje
Datum narození	7. srpna 1590
Místo narození	Štýrský Hradec, Habsburská monarchie
Datum úmrtí	28. prosince 1624; ve věku 34 let
Místo úmrtí	Madrid, Španělsko
Místo pohřbení	El Escorial; 40°35′21″ s. š., 4°8′52″ z. d.
Příbuzní	Eleonora Habsburská, Marie Magdalena Habsburská, Markéta Habsburská, Anna Habsburská, Konstance Habsburská, Marie Kristýna Rakouská, Gregoria Maximiliána Habsburská, Kateřina Renata Habsburská, Maxmilián Arnošt Rakouský, Ferdinand II. Štýrský a Leopold V. Habsburský (sourozenci)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arcivévoda Karel Habsburský (7. srpna 1590, Štýrský Hradec – 28. prosince 1624, Madrid) byl rakouský arcivévoda, biskup vratislavský a bolzansko-brixenský, velmistr řádu německých rytířů a portugalský místokrál.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako pohrobek Karla II. Štýrského. Jeho matka Marie Anna Bavorská Karla už od útlého mládí připravovala na církevní dráhu. Již ve věku osmi let přijal nižší svěcení a mohl se tak stát v roce 1602 kanovníkem v Salcburku, roku 1605 Pasově a o rok později kanovníkem v Tridentu a Brixenu.

Po smrti biskupa Jana ze Žiče jej na nátlak dvora roku 1608 zvolila vratislavská kapitula biskupem. Jako biskup prováděl důslednou rekatolizaci Slezska. Až po svém zvolení biskupem brixenským (1613) se dal vysvětit na kněze (1615) a na biskupa (1619). V roce 1618 se stal kanovníkem v Kolíně nad Rýnem a koadjuktorem a následně rytířem Řádu německých rytířů.^{[pozn. 1]} Po smrti svého bratrance a velmistra řádu Maxmiliána I., byl Karel zvolen novým velmistrem. Byl pověřen i vládou v hrabství kladském. Roku 1620 byl jmenován místokrálem v Portugalsku.

Zemřel v Madridu ve věku 34 let a je pochován v Escorialu v blízkosti Karla V. Jeho srdce je pochováno v jezuitském kostele v Nise, protože roku 1623 založil jezuitskou kolej v Nise a tamní jezuitské gymnázium, které bylo pojmenováno po něm (Carolinum).

Vývod předků[editovat | editovat zdroj]

Maximilián I. Habsburský

Filip I. Sličný

Marie Burgundská

Ferdinand I. Habsburský

Ferdinand II. Aragonský

Jana I. Kastilská

Isabela Kastilská

Karel II. Štýrský

Kazimír IV. Jagellonský

Vladislav Jagellonský

Alžběta Habsburská

Anna Jagellonská

Gaston II. de Foix-Candale

Anna z Foix

Kateřina z Foix

Karel Štýrský

Albrecht IV. Bavorský

Ferdinand I. Habsburský

Jana I. Kastilská

Anna Habsburská

Vladislav Jagellonský

Anna Jagellonská

Anna z Foix a Candale

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Jelikož měl Karel dvě biskupské hodnosti, nemohl být přijat do Řádu německých rytířů. Proto mu byla udělena papežem Pavlem V. dispens, díky které do Řádu vstoupit mohl.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové: životopisná encyklopedie. Překlad Milada a Milan Kouřimských. 3. vyd. Praha: Brána, 2010. 408 s. ISBN 978-80-7243-455-8. S. 198–199. Přeloženo ze čtvrtého, upraveného vydání.
SKŘIVÁNEK, František; TOVAČOVSKÝ, Jaroslav. Vratislavští biskupové v dějinách Slezska : se zvláštním zřetelem na jejich životopisy a heraldiku. Praha: ONYX ; Klub pro českou heraldiku a genealogii, 2004. 118 s. ISBN 80-86788-15-6, ISBN 80-902907-7-9.
VÁVRA Josef, Arcikníže Karel Josef, kníže–biskup vratislavský, Sborník historického kroužku 3 (1902) 73–77, 145–149.