Karel XII.
Karel XII. | |
---|---|
král švédský | |
Karel XII. v roce 1706. | |
Doba vlády | 5. duben 1697 – 30. listopad 1718 |
Korunovace | 14. prosinec 1697 |
Narození | 17. červen 1682 Stockholmský palác Stockholm |
Úmrtí | 30. listopad 1718 (36 let) Frederikshald, Norsko |
Pohřben | kostel Riddarholmen, Stockholm |
Předchůdce | Karel XI. |
Nástupce | Ulrika Eleonora Švédská |
Potomci | žádné |
Rod | Wittelsbach |
Motto | Med Guds Hjälp (S pomocí Boží) |
Otec | Karel XI. |
Matka | Ulrika Eleonora Dánská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel XII. (17. června 1682 Stockholm – 30. listopadu 1718 Fredrikshald) byl švédský král a vévoda falcko-zweibrückenský (1697 – 1718) z dynastie Wittelsbachů. Karel XII. je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců 18. století. Jeho nástup na trůn v časném věku patnácti let byl jedním z hlavních faktorů, které vyprovokovaly vznik protišvédské koalice a následně severní válku. Mladý král si vedl sice podstatně lépe, než se očekávalo, ale nakonec byla jeho země udolána a on sám padl v boji.
Původ
Narodil se jako nejstarší syn ze sedmi dětí švédského krále Karla XI. a jeho manželky Ulriky Eleonory; z jeho sourozenců se dospělosti dožily jen dvě sestry. Starší Hedvika Žofie (1681 - 1708) se 12. května 1698 provdala za hessenského vévodu Fridricha IV., mladší Ulrika Eleonora se po něm stala švédskou královnou.
Vláda
V roce 1700 zahájila trojitá aliance Dánsko-Norsko, Sasko-Polsko-Litva a Rusko útok na švédský protektorát Holstein-Gottorp a na provincie Livonsko a Ingrie. Chtěli totiž využít situace, kdy Švédsku vládl mladý nezkušený král. Karel XII. však do roku 1706 přemohl všechny strany až na Rusko.
Jeho následný pochod na Ukrajinu skončil neslavně a Karel skončil v několikaletém tureckém exilu, odkud inkongnito ujel m.j. přes Slovensko do Stralsundu ve Švédských Pomořanech, který pomohl hájit. Poté vedl útok na Norsko, aby mohl dánského krále vyřadit z války a mohl tak všechny vojenské síly soustředit na Rusko. Dvě neúspěšné vojenské kampaně skončily jeho smrtí při obléhání norského Frederikshaldu v roce 1718. Král zahynul přímo v boji po zásahu kartáčovou střelou. Oddaní a zarmoucení Švédští vojáci bezprostředně po králově smrti od Frederikshaldu ustoupili a královo tělo nesli stovky kilometrů do vlasti až do hlavního města, kde byl pochován.
V té době byla většina švédských území okupována cizím vojskem, ačkoliv Švédsko samotné bylo stále svobodné. V letech 1719-1720 však ruské námořní desanty plenily švédské pobřeží. Nakonec byl 10. září 1721 podepsán Nystadský mír, který znamenal ztrátu švédských pozic v pobaltských státech a v části Karelie a jeho ústup z postavení velmoci, v níž ho definitivně nahradilo Rusko, které získalo přístup k Baltu. Švédsko po této válce změnilo politiku a začalo těžit ze svého geografického postavení, které mu umožňovalo vyhnout se přímé účasti v evropských konfliktech.
Karel XII. byl obzvláště schopný vojenský velitel a taktik i obratný politik. Povahově byl skromný, v jídle a pití střídmý, k sobě i okolí náročný luterán, cenil si loajality, nepromíjel zradu. Zavedl rovněž důležité daňové a právní reformy. Jelikož více než polovinu jeho života a téměř celou jeho vládu probíhala válka, nikdy se neoženil a nezplodil tak dědice. Jeho starší sestra byla v době jeho smrti už deset let mrtvá, a tak se dědičkou švédského trůnu stala Karlova mladší sestra Ulrika Eleonora Švédská, která se však brzy vzdala trůnu ve prospěch svého manžela Frederika, hessensko-kasselského lankraběte.ˇMezi zajímavosti patří, že Karel XII si v tureckém exilu oblíbil místní pokrm dolamas, tj. zelný nebo vinný list plněný mletým masem. Po jeho návratu z exilu tento pokrm ve Švédsku, v pozměněné podobě, zdomácněl a dodnes, jakožto masové kuličky, patří mezi nejznámnější švédská jídla.
Vývod z předků
Jan I. Falcko-Zweibruckenský | ||||||||||||
Kazimír Falcko-Zweibrückenský | ||||||||||||
Magdalena Klevská | ||||||||||||
Karel X. Gustav | ||||||||||||
Karel IX. Švédský | ||||||||||||
Kateřina Švédská | ||||||||||||
Marie Kristýna Falcká | ||||||||||||
Karel XI. | ||||||||||||
Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský | ||||||||||||
Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský | ||||||||||||
Augusta Dánská | ||||||||||||
Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská | ||||||||||||
Jan Jiří I. Saský | ||||||||||||
Marie Alžběta Saská | ||||||||||||
Magdalena Sibylla Pruská | ||||||||||||
Karel XII. | ||||||||||||
Frederik II. Dánský | ||||||||||||
Kristián IV. Dánský | ||||||||||||
Žofie Meklenburská | ||||||||||||
Frederik III. Dánský | ||||||||||||
Jáchym Fridrich Braniborský | ||||||||||||
Anna Kateřina Braniborská | ||||||||||||
Kateřina Braniborsko-Küstrinská | ||||||||||||
Ulrika Eleonora Dánská | ||||||||||||
Vilém Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Jiří Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Dorotea Dánská | ||||||||||||
Žofie Amálie Brunšvická | ||||||||||||
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Magdalena Braniborská | ||||||||||||
Literatura
- ENGLUND, Peter. The Battle That Shook Europe. Poltava and the Birth of the Russian Empire. London ; New York: I. B. Tauris, 2003. 287 s. ISBN 1860648479. (anglicky)
- RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy)
Externí odkazy
- Galerie Karel XII. Švédský na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel XII. Švédský na Wikimedia Commons
- Iveta Coufalová: Stanislaus Primus fecit. Portrét švédského krále Karla XII.
Předchůdce: Karel I. |
Falcko-Zweibrückenský vévoda Karel II. 1697 - 1718 |
Nástupce: Gustav |
Předchůdce: Karel XI. |
Švédský král Karel XII. 1697 - 1718 |
Nástupce: Ulrika Eleonora |
Předchůdce: Karel XI. |
Finský velkovévoda Kaarle XII. 1697 - 1718 |
Nástupce: Ulrika Eleonora |