U krále v roce 1392 propuklo duševní onemocnění, které se projevovalo v nepravidelných intervalech a tudíž za něj vládla královská rada vedená jeho bratry. Oslabení využila Anglie k obnovení stoleté války, v roce 1415 prohrál Karel VI. u Azincourtu a uzavřel smlouvu s anglickým králem Jindřichem V..
Karel VI. určil za nástupce na francouzském trůnu svého vnuka, anglického krále Jindřicha VI. a to na základě smlouvy z Troyes. Vlastní syn Karla VI. DauphinKarel byl z nástupnictví vyloučen, s čímž se ale odmítal smířit. Část francouzské šlechty se postavila na stranu dauphina Karla a část podporovala mocenské nároky tehdy teprve devítiměsíčního dítěte Jindřicha VI. Francie tak měla ve skutečnosti po určitý čas dva krále. Anglická vojska byla nakonec ze země vyhnána a dauphin Karel byl roku 1429 oficiálně korunován v Remeši jako francouzský král Karel VII.
Galerie Karel VI. Šílený na Wikimedia Commons
