Karel Procházka (politik ČSL)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Procházka
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSL

Narození11. dubna 1908
Dobruška
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. dubna 1974
Opočno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepedagog, politik a politický vězeň
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Procházka (11. dubna 1908 Dobruška27. dubna 1974 Opočno)[1][2] byl český a československý politik a poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění za Československou stranu lidovou. Po roce 1948 politicky pronásledován a vězněn.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování obecné školy vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové. Působil na řadě míst východních Čech jako učitel dějepisu a zeměpisu. Od roku 1941 řídíci učitel ve Skalce u Dobrušky. Od roku 1933 byl členem ČSL. Za války se účastnil domácího odboje. Po válce se stal předsedou krajské organizace ČSL.[2]

V letech 19451946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSL. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946.[3]

Po únoru 1948 byl propuštěn ze školy a politicky pronásledován. Krátce pracoval jako dlaždič. Komunisté na něj nasadili konfidenta, který jej přesvědčil, aby se pokusil emigrovat. Při ilegálním pokusu o překročení hranic byl zadržen. V létě 1949 odsouzen pro trestný čin velezrady a vyzvědačství na třicet let odnětí svobody. Prošel řadou věznic (Bory, Leopoldov, Valdice). V květnu 1960 propuštěn na amnestii. Vrátil se do Dobrušky a následně byl zaměstnán u Okresního stavebního podniku jako skladník a pak u ČSAD jako vrátný a pumpař.[2]


Filcunk

Všechno mně vyfilcli,
už nemám nic!
I Písmo,
růženec,
fotku – teplý dech života –
nakonec i víčko od krabičky
zápalek
s obrázkem bílé holubičky,
podle té od Picassa –.
To nebyla holubička,
byl to pták
Ohnivák,
volného letu krása
ze světa bez mříží –
byl to obrázek mé ženy,
jak bílá a úsměvem zlatá,
oči oblohou otevřeny,
zda už se navracím vyhlíží,
byl to obraz dcerek,
jak je vidí táta –
obrázek – větvička naděje,
že vlny opadnou a duha se zaskvěje –
bílá holubice
znamená taky DUCHA,
který přijde
a obnoví tvářnost
mé milované země!

(Z rukopisného svazečku vězeňských básní Kruh a kříž)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Karel Procházka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. 
  2. a b c PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 206
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HAUPTFLEISCHOVÁ, Iva. Karel Procházka – příběh jedné z obětí komunistické justice. Rychnov nad Kněžnou: I. Hauptfleischová, 2014. 92 s. il. (některé barev.), mapy, portréty, faksim. ISBN 978-80-260-7408-3. [Obsahuje též Kruh a kříž: poesie.]
  • TÍŽKOVÁ, Hana. Návštěvy a tatínkovy verše z vězení. In: Zuzana Vittvarová, ed. Osudová kaňka: příběhy dcer politických vězňů Československa. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2011, s. 433–444. ISBN 978-80-87378-90-8.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]