Karel Pravoslav Sádlo
Profesor Karel Pravoslav Sádlo (5. září 1898, Praha – 24.srpna 1971, tamtéž) byl významným českým violoncellistou, hudebním pedagogem, editorem a organizátorem hudebního života.
Studoval violoncello u Jana Buriana a Julia Junka a komorní hru u Ladislava Zelenky. Vychoval několik generací cellistů: vynikajících sólistů, komorních i orchestrálních hráčů (Miloše Sádla, Františka Smetanu, Josefa Chuchra, Antonína Kohouta, Františka Slámu a řadu dalších).
V roce 1928 založil známou Sádlovu edici (Edition Sádlo), v níž vydával např. skladby svého přítele Jaroslava Řídkého, ale i vlastní etudy a didaktické práce. Jeho Technické studie (1925) přinesly – dva roky před vydáním známé školy Stutschewského – zásadní převrat v dosavadní tradiční violoncellové technice.
K. P. Sádlo byl profesorem Pražské konzervatoře a Akademie múzických umění v Praze (později i děkanem její Hudební fakulty) a uměleckým ředitelem České filharmonie. Předsedal soutěžím Pražského jara a zasedal i v porotách zahraničních interpretačních soutěží.
