Karel Cieślar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. arch. Mgr. Karel Cieślar
starosta obce Těrlicko
Ve funkci:
1996 – 1997
PředchůdceVavřinec Fójcik
NástupceLydie Vašková
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDS
ODS
US

Narození13. května 1954 (69 let)
Nýdek
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťEugenie, Aleksandra
DětiZuzana, Andrzej Cieślar, Helena a Anna
PříbuzníAdam Cieślar[1] (sourozenec)
Alma materFS ČVUT v Praze
FA Slezská polytechniky v Glivicích
Profesearchitekt a místní politik
NáboženstvíSlezská církev evangelická augsburského vyznání
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Náhrobek Eugenie Cieślarové

Karel Cieślar (* 13. května 1954 Nýdek) je český architekt a komunální politik polské národnosti.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval na FS ČVUT v Praze (1973–1974) a na FA Slezské polytechniky v polských Glivicích[2] (1974–1979). Kontakty s nezávislými studentskými organizacemi v Polsku, účast na studentské expedici do zemí tehdejší západní Evropy „EUROARCH´77“ a v aktivitách podzemní církve v bývalém Československu byly postačujícím důvodem k tomu, aby mladý architekt musel po studiích pracovat na stavbách státního statku (1979–80). Následně se uchytil jako projektant v ostravském závodě Energoprojektu (1980–1981). Opětovně byl nucen nastoupit na státní statek, tentokrát jako zedník (1981–1982). Později pracoval na Bytovém podniku (1982–1984) a v Potravinoprojektu v Havířově. Tato poslední praxe byla nečekaně přerušena nástupem k výkonu základní vojenské služby v hodnosti vojína (1987). Od roku 1988 provozuje soukromou praxi.

Po roce 1989 se veřejně angažoval, když byl zvolen zástupcem starosty a později starostou obce Těrlicko (1996–1997).[3] V roce 1996 kandidoval neúspěšně do Senátu PČR. Je spoluzakladatelem Slezské diakonie, členem vedení a později zástupcem předsedy. Podílel se na vzniku euroregionu Těšínské Slezsko a jiných regionálních organizací. Byl členem Rady Kongresu Poláků v ČR. V létech 1994–1999 pracoval jako externí pedagog na Ostravské univerzitě (katedra katechetiky). Od roku 2000 je koordinátorem prací polských architektů v Ostravě, vítězů první mezinárodní architektonicko-urbanistické soutěže v ČR. V létech 2000–2002 byl členem Stavovského soudu České komory architektů[2] a 2015-2018 byl členem představenstva této stavovské organizace. Od svého pražského pobytu (2001–2002) volně spolupracuje s architektem Vlado Milunićem. Je všeobecně známá jeho snaha o urbanistickou revitalizaci rozděleného města Těšína, kde od roku 2003 žije. Od roku 2011 pořádá mezinárodní rodové sjezdy. Je předsedou výboru, který uděluje cenu "Těšínit - Cieszynit Uznania" významným osobnostem Těšínského Slezska. [4]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho rodiče jsou Helena, roz. Wojnarová (1925) a Oskar-František Cieślar (1917–2015). Má pět sourozenců, dva bratry a tří sestry. Je otcem čtyř dětí, Zuzany Chodurové (1977), Andrzeje Cieślara (1981), Heleny Boroňové (1983) a Anny Ciché (1986). Jejich matka Eugenie roz. Harwotová (1956–1997).[5] Od roku 2014 je ženatý s Aleksandra Trybuś - Cieślar.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1990 nebyl členem žádné strany. Od listopadu 1989 se angažoval jako křesťanský demokrat v KDS (předseda regionální organizace, předseda Stranického soudu). Po integraci ODS-KDS se do doby odnětí licence jeho těrlické organizaci v roce 1997 angažoval jako občanský demokrat. V roce 1996 neúspěšně kandidoval za ODS do senátu ČR ve volebním obvodu č. 74–Karviná[6]. Později byl zvolen do čela okresní organizace US a v roce 1998 neúspěšně kandidoval na předsedu[7] této nové pravicové strany. Pro nesouhlas se čtyřkoaliční politikou (vstup do vlády s ČSSD) odešel z politického života.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Realizované projekty (výběr):

Evangelický kostel v Písku (okr. Frýdek-Místek)
Ústředí SCEAV v Českém Těšíně
  • Evangelický kostel v Písku (2001–2010)
  • Rekonstrukce fasád rodinné vily v Ostravě (2010)
  • Pasivní dům ve Stonavě (2009–2010)
  • Rodinný dům v Hnojníku (2008–2010)
  • Rodinný dům v Č. Těšíně-Stanislavicích (2008–2009)
  • Vlastní rodinný dům v Č. Těšíně-Koňakově (2001–2004)
  • Rekonstrukce historické budovy na Smetanově nám. v Ostravě (2003)
  • Ústředí SCEAV v Č. Těšíně (1993–1996)
  • Základní škola v Těrlicku (spol. s prof. Z. Gądekem, 1992–1996)
  • Modlitebna CB v Havířově (1988)
  • Evangelický kostel v Karviné (1986)
  • Rodinný dům v Nýdku (1975–1977)

Projekty a studie (výběr):

  • Revitalizace ulic ČSA a Rychvaldská v Ostravě-Michálkovicích (2009–2010)
  • Projekt přístavby a nástavby domova SANTE v Havířově (2008)
  • Studie pasivní adm. budovy na ul. Vojanově v Ostravě (2007)
  • Urbanistická studie obytné zóny v Č. Těšíně (2007)
  • Projekt úpravy vstupu do Těšínského divadla (2007–2009)
  • Zastavovací studie ul. Broumarská, Praha-Kyje (2007)
  • Obytný komplex Letnerova-Křídlovická v Brně (2007)
  • Studie hotelu GRAND PRIX u autodromu Brno (2007)
  • Projekt dvojdomu v Moravských Kninicích (2006)
  • Studie obytné zóny Petřvald-centrum (2006)
  • Projekt bytových domů v Bolaticích (2005) –v realizaci
  • Studie multifunkčního objektu na Smetanově nám. v Ostravě (spol. J. Kubec, 2004)
  • Urbanistická studie KAROLINA v Ostravě (spol. J. Kubec, 2003)
  • Studie RELAXPARK v Ostravě pro firmu IKEA (2001)
  • Studie SPORTCENTRUM v Těrlicku (2001)
  • Uzemní plán a turistické centrum v Nýdku (spol. s prof. Z. Gądekem, 1993–1996)
  • Studie dostavby Domu energetiky v Ostravě (1981)
  • Studie centra rozděleného města Těšína (diplomní projekt u prof. Z. Gądeka, 1979)

Výstavy, sympozia a soutěže[editovat | editovat zdroj]

  • mezinárodní výstava intencionální architektury TERRA II ve Vratislavi v rámci kongresu UIA ve Varšavě (1981)
  • HABITAT 86 – workshop, Vratislav (1986)
  • prezentace v Polské akademii věd, Vratislav (1987)
  • HABITAT - workshop o alternativním bydlení, Vratislav (1988)
  • 70 let Českého Těšína (prezentace diplomní práce z r. 1979), Muzeum Těšínska (1990)
  • workshop „Architektura a hory“ s univerzitou v Boone, Severní Karolína, USA, Zakopane, Polsko (1994)
  • sympozium AD2000 v Soulu (1995) – člen delegace ČR
  • Wojewódzki przegląd architektury, Katovice (1997)
  • I. Kongres kultury Horního Slezska - delegát za Těšínské Slezsko, Katovice (1998)
  • Galerie Magna, Ostrava (1999) – společně se sochařem Otou Ciencialou
  • výstava českých a polských výtvarníků, České dny na Dolním Slezsku, Vratislav (1999)
  • sympozium „Evropská unie a církve“, Vídeň (1999)
  • mezinárodní architektonicko-urbanistická soutěž „Karolina v Ostravě“ (2000)
  • sympozium „Jeden prostor, dvě města“, Těšín – Český Těšín (2001)
  • výstava „PROJEKT KAROLINA“, vestibul nové radnice v Ostravě (2004)
  • výstava „CIEŚLAR +2“, Český Těšín, Glivice (2009)

Citát[editovat | editovat zdroj]

  • „Od svých profesorů jsem se naučil přistupovat k architektuře jako ke službě. A sloužit se má s láskou…“

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zdeněk Nešpor: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. Praha. 2019. ISBN 978-80-7017-261-2.
  2. a b Cieslarovi se představují na rodinné výstavě [online]. karvinsky.denik.cz, 2009-10-20 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. 
  3. Těrlicko 1975-1999
  4. Encyklopedie osobností České a Slovenské republiky - Česká republika. britishpedia.com [online]. [cit. 2020-01-23]. Dostupné online. 
  5. Rodokmen rodiny na str. cieslar.info. www.cieslar.info [online]. [cit. 2015-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-08-14. 
  6. Volby do Senátu v roce 1996 [online]. senat.cz [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. 
  7. Prvním cílem unie jsou volby [online]. ihned.cz, 1998-02-23 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. 
  • 1. Možnosti studia evangelické sakrální architektury, Blanka Altová, Fakulta humanitních studií UK Praha, str. 550–1 Dostupné online.
  • 2. časopis ERA 21, 6/07, str. 68,
  • 3. časopis ARCHIVOLTA1(45)2010, str. 44–45, www.archivolta.com.pl
  • 4. Bulletin ČKA 5/2003, str. 53–54
  • 5. Development CZ NEVS 4/2010, str. 26–29
  • 6. Architektura miejsca, Zbigniew Gądek, Ages Kraków, 1996
  • 7. Altová, Blanka: Sakrální architektura menších křesťanských církví. In: Encyklopedie menších křesťanských církví. Praha, 2015, s. 78.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]