Karel Bakeš
| Ing. Karel Bakeš | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. leden 1888 Jemnice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. ledna 1972 (ve věku 83 let) Dačice  Československo |
| Povolání | překladatel a spisovatel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Bakeš (12. ledna 1888 Jemnice[1] – 6. ledna 1972 Dačice) byl stavební inženýr, voják z povolání, vlastivědný pracovník, spisovatel a překladatel.
Život
Narodil se v rodině hostinského. Po ukončení základní školy studoval na české reálce v Telči, kde v té době byl ředitelem Karel Maška a působila celá řada profesorů, vlastenců (např. profesor Šašecí, Pantoflíček aj.), kteří se výrazně zasloužili o národní obrození v této části Moravy. Ve studiu pokračoval na technice v Praze, kde v roce 1913 po vykonání druhé státní zkoušky získal stavovský titul inženýr v oboru stavitelství.
Jednoroční vojenskou službu vykonal v Krakově u pevnostního dělostřelectva. Tam také nastoupil po vyhlášení mobilizace v roce 1914. První světovou válku strávil na ruské frontě, a to u dělostřelectva. V průběhu válečných let byl povýšen do důstojnické hodnosti. Po skončení války nebyl demobilizován, ale s oddílem kterému velel byl zařazen do expedičního sboru a vyslán na Slovensko. Do Prahy se vrátil v roce 1919 a až do konce roku 1938 pracoval ve stavebním odboru generálního štábu československé armády. Po prodělaném infarktu byl v hodnosti major penzionován.
Za svého pobytu v Praze se stal členem Antroposofické společnosti Republiky československé a aktivně se zapojil do její činnosti. Pro potřeby členů překládal z němčiny práce filosofického a duchovního zaměření. Zejména šlo o přednášky zakladatele antroposofie Rudolfa Steinera. V překladatelské činnosti pokračoval i později, kdy činnost společnosti byla úředně ukončena. Práce jím přeložené byly dalšími přepisovány na psacím stroji a distribuovány pro potřeby antroposofických kroužků, které v některých místech, např. v Praze, Brně, Karlových Varech a jinde, pracovaly dál. Celkem jde o desítky titulů z nichž některé jsou dosud jen samizdatové rukopisy tiskem nevydané.
Šedesátá léta minulého století byla pro Karla Bakeše obdobím největší spisovatelské činnosti. Tehdy napsal většinu z níže uvedených titulů. Žádný z nich však nebyl vydán knižně; to bylo výsadou jen několika desítek vybraných jedinců. Pracoval i na dalších knihách, které však zůstaly nedokončeny. Jde např. o „Dějiny města Jemnice“ nebo o práci „Staré pověsti české a moravské“. Je autorem i celé řady drobnějších prací, které se vztahují k historii Jemnice, např. Slavnost Barchan. Některé práce byly v roce 1968 publikovány v tisku nebo odvysílány ve vysílání Československého rozhlasu studio Brno, jiné zveřejnila ve svých knihách Helena Lisická. V roce 2000 vydalo město Jemnice s podporou MK ČR knihu Kamenná pana, podtitul Pověsti z Jemnicka, ve které je uvedeno ve zkrácené verzi cca 15 pohádek, pověstí a lidových vyprávění tohoto autora.
Zemřel 6. ledna 1972 v nemocnici v Dačicích na následky jednoho z dalších infarktů a je pochován na hřbitově v Jemnici – Podolí.
Rukopisy knih, drobnějších prací a překlady se nacházejí v jeho pozůstalosti, která je uložena v archivu soukromé osoby.[2]
Tvorba
Význam Karla Bakeše a jeho byť i nepublikované spisovatelské činnost zejména spočívá v tom, že ve svých dílech:
- zachytil pohádky, pověsti a lidová vyprávění z okolí Jemnice do té doby nikým nesepsané a pokusil se zpracovat dějiny města; první díl Pohádek a pověstí je psán v místním nářečí a dokládá, jak se tam v té době mluvilo,
- zachycuje život v městech Jemnici a Telči v době vrcholícího národního obrození a přibližuje v nich některé z těch bezejmenných, jejichž zásluhou je, že dnes je na všech úřadech a školách úředním a vyučovacím jazykem čeština,
- prezentuje jiný filozofický názor na vznik a vývoj světa a člověka a vykládá dějiny Čech a Moravy jinak, než jak činili všichni ostatní před ním,
- zpřístupňuje zájemcům práce cizích autorů, které v té době nebylo možné vypůjčit ani v universitních knihovnách.
Práce dokončené (rukopisy)
- Podhorácké pověsti, povídky a lidová vyprávění (1958) [3]
- Černé maturity [4]
- Staří ochotníci mladým (1968) [5]
- Plukovník Krbec – hra zachycující život na malém městě po roce 1939
Práce nedokončené (rukopisy)
- Dějiny města Jemnice
- Staré pověsti české a moravské [6]
Překlady
- Franz Grillparzer: Štěstí a pád krále Otakara, drama
- Rudolf Steiner: Iniciační vědomí, přednáška
- Rudolf Steiner: Kristus a lidská duše , přednáška
- Rudolf Steiner: Filosofie svobody, přednášky z roku 1918 (původně jeho doktorská práce)
- Rudolf Steiner: Duchovní věda a medicína, přednášky, (1920)
- Karl Heyer: Zázrak v Chartres (Das Wunder von Chartres), (1926)
Drobné práce
- Slavnost Barchan (1971)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Z ní byly čerpány i výše uvedené údaje. Nenávratně byla ztracena nebo zničena část pozůstalosti obsahující korespondenci Karla Bakeše, např. se spisovatelem Janem Vrbou, se kterým se znal z dob jeho studií na lesnické škole v Jemnici, Jaroslavem Kvapilem a dalšími osobnostmi tehdejšího kulturního života.
- ↑ První díl je věnován starým pověstem, druhý je vzpomínkou na „sousedy“, tj. místní mlynáře, sedláky, řezníky aj. obyvatele Jemnice a Podolí, lépe řečeno na činy (jednání), které vykonaly a o nichž se někdy vyprávělo i celá staletí.
- ↑ Název je odvozen od „černých ovcí telečské reálky“. Tak byli označováni studenti dvou tříd maturitního ročníku 1907, kteří museli opakovat písemnou maturitní zkoušku. Důvodem byla skutečnost, že dva z nich znali otázky ještě před konáním písemné maturitní zkoušky, protože tajně vnikli do ředitelny a otevřeli obálku s maturitními otázkami. Potrestáni však byli všichni studenti.
- ↑ Vzpomínková črta na počátky ochotnického divadla v Jemnici; je doplněna řadou dobových fotografií.
- ↑ Zabývá se v ní zabývá dějinami Čech a Moravy a posláním Slovanů, při čemž dějiny pojímá a vykládá ve světle antroposofického vnímání světa vycházejícího z učení R. Steinera.
Zdroje
- Vlastní archiv autora článku ve kterém se nacházejí rukopisy knih, překlady i drobnější práce z pozůstalosti Karla Bakeše a ze kterého byly čerpány i výše uvedené údaje.
- Kniha Kamenná panna (Pověsti z Jemnicka), vydaná v roce 2000 městem Jemnice.
- Jemnické listy, říjen 2006