Karabina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o spojovací pomůcce. O pušce pojednává článek Karabina (zbraň).
Různé karabiny

Karabina je pevné kovové oko, uzavírané pérovým nebo šroubovým mechanismem, které slouží hlavně jako spolehlivý spojovací prvek (např. mezi horolezeckým lanem a skalní skobou. Některé karabiny mají univerzální použití, jiné pak speciální - např. typ HMS pro jištění lezce.

Nejčastěji se s karabinou setkáme v horolezectví, speleoalpinismu, v záchranářství, je využívána pro zajištění při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, v jachtingu a u dalších aktivit.

Karabina se skládá z těla, západky, zámku a případně i pojistky zámku (u maticových karabin má západka podobu převlečné matice). Na západce může být instalována pojistka, která brání samovolnému sklopení západky - tj. nežádoucímu otevření karabiny (kdy jednak hrozí vypadnutí lana z karabiny, dále pak otevřená karabina vykazuje nižší pevnost. Místo styku horního konce západky s tělem karabiny se nazývá zámek. Zámkem je někdy nesprávně nazývána pojistka zámku.

Karabiny se vyrábí z duralu a titanu pro horolezectví, z oceli pro průmysl, jachting nebo záchranářství; a z plastů pro pomocné účely.

Zámky na karabinách mohou být klasické háčkové (zobáčkové), tvaru Key Lock (klíčová dírka) případně další. Pojistky zámku bývají šroubovací nebo "automatické" (bajonet).

Rozdělení karabin podle typu[editovat | editovat zdroj]

Jak funguje?

Pro horolezecké karabiny platí technická norma ČSN EN 12 275, která dělí karabiny takto:

Typ A Speciální karabina určená k zapínání do skalních skob (např. Frog firmy KONG).

Typ B Základní provedení karabiny.

Typ D Karabina zajišťující textilní smyčky v poloze pro podélné zatížení, bývá používána především jako součást expresek.

Typ H Karabina oválného hruškovitého tvaru, určená pro jištění pomocí poloviční lodní smyčky (HMS).

Typ K Karabina určená pro jištěné cesty („Klettersteig“ resp. „Via Ferrata“, větší rozvor).

Typ X Karabina oválného tvaru. Díky tomuto tvaru je karabina vždy zatěžována podélně (kdy vykazuje nejvyšší pevnost) a je téměř nemožné ji zatížit příčně. To ji předurčeje k použití do slaňovacích prostředků, blokantů a díky symetrickému tvaru i při použití prostředků skládajících se ze dvou bočnic (slaňovací brzy, kladky, atp.)

Typ Q Maticová karabina (Quick Link, „mailonka“), u které má západka podobu uzavírací převlečné matice.

Průměrný horolezec si obvykle vystačí s karabinami typu B a jednou karabinou typu H určenou pro jištění spolulezce. Karabiny typu K jsou nezbytné pro ferraty. Karabiny typu X mohou být vhodné při výškových pracích, technickém lezení, při procvakávání skob nebo blokantů. Karabiny typu Q jsou vhodné tam, kde je nežádoucí snadné a rychlé otevření karabiny. Karabiny typu A a D dodávají pocit většího bezpečí při lezení na skále, obvykle jsou ale dražší než základní karabiny typu B.

Obrázky různých typů karabin[editovat | editovat zdroj]

Spojky[editovat | editovat zdroj]

Podle evropských norem přísluší označení krabina pouze výrobku certifikovanému dle EN 12275 (Horolezecká výzbroj - Karabiny - Bezpečnostní požadavky a zkušební metody), přesto však z jazykového hlediska je možné nazývat karabinou i spojky, které jsou certifikovány dle normy EN 362 (Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky - Spojky).

Spojky, na rozdíl od karabin, mohou být otevřeny pouze s použitím minimálně dvou záměrných pohybů. Prakticky není možné se setkat se spojkou bez pojistky zámku.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]